Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

My jsme si to vysvětlili, o co tehdy šlo… Svěráci o rodinné krizi, vzpomínání, domácí stravě, nenáviděném Vlkovi i nenaplněných očekáváních

27.06.2017
My jsme si to vysvětlili, o co tehdy šlo… Svěráci o rodinné krizi, vzpomínání, domácí stravě, nenáviděném Vlkovi i nenaplněných očekáváních

Foto: Bioscop

Popisek: Po strništi bos: Snímek z filmu

FOTOGALERIE Dočkali jsme se, Zdeněk Svěrák jako scenárista a jeho syn, Jan Svěrák, jako režisér totiž před pár týdny dokončili nový film s názvem „Po strništi bos“. Bude to stejný trhák jako Kolja, Vratné lahve, Tmavomodrý svět či Obecná škola? Dočká se česká kinematografie po letech znovu Oscara?

Veleúspěšný tandem si k rozhovoru pozval novinář Jan Kubík ze Seznam Zpráv.cz. Venku už je trailer nového snímku Po strništi bos a lidé mají velká očekávání. Což dvojici Svěrákových trochu straší. „Já takhle viděl Kramerová versus Kramer. Když si o tom povídali lidé v autobuse, tak jsem na to šel a říkal jsem: „No a co? No, nic moc.“ Pak jsem to viděl po pěti letech v nějakém zapomenutém kině a byl jsem nadšený. Takže spíš čekat míň,“ svěřuje se na serveru Seznam.cz dvaapadesátiletý režisér Jan Svěrák. I jednaosmdesátiletý Zdeněk Svěrák by byl také raději, kdyby se toho moc neočekávalo.

Co bylo před Obecnou školou…

A jak vznikal scénář? Zdeněk Svěrák se ve svých vzpomínkách vrátil do dětství a do období protektorátu. Vznikla tak vlastně první část tetralogie: „Během práce na scénáři jsme zjistili, že je to další z filmů, který je vyprávěný podobně: Je to na základě tátových životních zkušeností, vyprávění o mužském protagonistovi od dětství až po stáří. Vratné lahve jsou o stáří, Obecná škola a Po strništi bos jsou o dětství, Kolja je o dospělosti. A vždycky je to na pozadí nějakých historických událostí nebo společenského klimatu té doby,“ vysvětluje Jan Svěrák v rozhovoru pro Seznam zprávy.

Jak je vlastně napadlo, vrátit se v novém snímku až do protektorátu? Novinář Kubík zpovídané dvojici přečetl prolog, kterým film začíná: „Připadal jsem si trochu směšně, dědek klečí v krajině a prosí, aby se mu vrátil chlapecký věk.“ Zdeněk Svěrák k tomu dodal: „K tomu pokleku v krajině došlo proto, že jak tak někdy večer sedíme a vyprávíme si, tak jsem občas zabrousil do doby protektorátu Böhmen und Mähren. A jednou Honza říkal: „Člověče, takových vzpomínek, bylo by víc? Zkus to vylovit a napsat…“, vysvětlil Zdeněk Svěrák.

Jan Svěrák ale dodal, že si to pamatuje naprosto přesně. Tehdy prý s otcem točil dokument Tatínek. Jezdili spolu na místa, kde Zdeněk prožíval dětství, do Kopidlna. A jak Jan v rozhovoru pro Seznam Zprávy.cz uvádí, jeho otec najednou začal vzpomínat na Bohdalec, kde se točila Obecná škola a kde tehdy žil. Začaly se tak vynořovat prazážitky z dětství, které do té doby byly někde zasuté. Pod jedním oknem mu prý Zdeněk řekl: „Tady ta sousedka vařila květák a báječně to vonělo, mně bylo sedm.“

Film Po strništi bos je tak opřen o reálné zážitky z dětství Zdeňka Svěráka, byť s různými změnami. „Takže ty postavy nedělají jenom to, co dělaly ve skutečnosti, ale vezmou na sebe ještě něco z jiného člověka, kterého jsem potkal, aby to bylo přehledné a aby to byla story,“ popisuje Svěrák starší. Jeho syn Jan k tomu dodává, že táta to nazval psaním s mírným fabulováním, že si prý dovolí domýšlet, ale je to všechno založené na jeho vzpomínkách.

Co na film říkají příbuzní?

A co na příběhy, které Zdeněk Svěrák přináší na papír a na filmové plátno říká rodina? Vadilo jí někdy něco? Zdeněk vysvětluje, že se o tom radí pouze se synem Honzou a s manželkou. „Ale v tomto případě je jedna postava, které se říká Vlk, a ta byla pro mě záhadná až do chvíle, než jsem o ní začal psát. To byl nepřítel rodiny, bratr mého otce, s nímž nikdo nesměl mluvit. Já jsem napsal dopis jeho dceři Bláže, aby mi řekla, jak to bylo z jejich pohledu. A leccos se mi tím vyjasnilo. Čili já jsem toho Vlka v tomto filmu, myslím, nějak rehabilitoval, kdyby se to tak dalo nazvat,“ vysvětluje na serveru Seznam.cz Zdeněk Svěrák.

Rodinná idylka? Už jednou byli otec a syn na nože

Ve vztazích otce a syna to podle jejich vlastních výpovědí i zaskřípalo. Šlo tehdy o úspěšný snímek Vratné lahve. Janovi se totiž otcův první scénář vůbec nelíbil a chtěl ho předělat. Zdeněk Svěrák to udělal, ale ani další verze se prý jeho synovi nezamlouvala. „Dal jsem si rok pauzu a pak tu další verzi dopsal s čistou hlavou. Ta už se konečně Honzovi líbila,“ uvedl pro Blesk.cz Zdeněk Svěrák. Otevřeně o všem v novém rozhovoru pro Seznam Zprávy promluvil i jeho syn Jan: „My jsme si to vysvětlili, o co šlo v těch Vratných lahvích, a oba jsme to vlastně uznali, že takhle to je. Možná se to může stát znova, ale byl to proces a dopadlo to dobře. Po půl roce jsme se zase dali dohromady. To je prostě normální.“  

Scénáře jedině s tátou…

Proč vlastně Jan spolupracuje na scénářích jen se svým otcem a proč se jiným autorům vyhýbá? Podle Jana Svěráka je to tím, že jsou rodina, jsou zkrátka propojení a společná práce mu tak ohromně vyhovuje. Připodobňuje to k domácí stravě: „To je to samé, jako když je někdo zvyklý na domácí stravu a pak jí u někoho jiného… Tak radši jí doma,“ vysvětluje Jan Svěrák pro Seznam.cz.

Bude další Oscar?

Podle autorů se nedá říct, zda bude mít nový snímek „Po strništi bos“ stejný úspěch jako Kolja či Obecná škola. Nic se prý nedá odhadnout. Jan často vzpomíná na anglického producenta jejich filmu Kolja Erica Abrahama, ten tehdy prohlásil: „Já ten malý český film s vámi udělám, pomůžu vám toho Kolju zafinancovat, ale příště uděláme anglicky mluvený film, jo?“ A netušil, že Kolja bude jeho nejslavnější film,“ popisuje Jan Svěrák pro Seznam Zprávy.cz a pokračuje: „Netrefil se. Nikdo to nevěděl. My jsme si říkali: To bude sranda, že ten Čech je tam velkej a Rus malej. Ale že oni to budou brát jako dojemný příběh o otcovství a zodpovědnosti a že to pro ně bude exotické, to jsme netušili,“ dodává Jan.

Na Vetřelce s Janem manželka nechce

Chodí vlastně Svěráci do kina? Zdeněk už tam prý dlouho nebyl. To Jan překvapivě rád chodí na nové science fiction trháky, jako je nový Vetřelec. Tohle prý musí vidět v kině, ale často chodí sám, protože manželka s ním na tyhle filmy chodit nechce. On s ní pak prý musí pro změnu chodit na ty vztahové filmy.

Premiéra nového snímku je naplánovaná na srpen. „Posíláme film na festivaly, hledáme, kde by ho chtěli, děláme rozhovory… Trailery, plakát, to už je všechno hotovo, to už běží bez nás. Já teď uklízím stůl a vymýšlím, co bych mohl dělat,“ vysvětluje Jan Svěrák. Film už je hotový, proč ho tedy nechtěli dát už na Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech?

Do Varů raději ne

Podle Jana by pro filmy byl karlovarský festival dobrá platforma. „Ale tím, že má premiéru až měsíc a půl po Varech, tak si představte, kdyby se to pustilo ve Varech, všichni novináři by o tom napsali a diváci by čekali ještě měsíc a půl, než by si mohli říct, jestli ten novinář kecá, nebo ne,“ vysvětluje Jan Svěrák. Urychlit premiéru prý nechtěli, srpen jim vyhovuje. Je to doba dovolených, moc premiér se neuvádí a to může být jejich výhoda. „Lidé, kteří jsou ve městech a chtějí do kina, tak se na to přijdou podívat a třeba to řeknou v práci, jestli se jim to líbilo. Přijde září, řeknou to zase ostatním a ti se přijdou podívat… Mohla by se z toho udělat taková vlna,“ uvádí Jan Svěrák v rozhovoru pro Seznam Zprávy. 

O filmu už se mluví, ale premiéra bude ještě za dlouho, jak autoři brání tomu, aby se někde neobjevila pirátská kopie? „Nemůžete, protože to potřebujete posílat do zahraničí jako screenery na festivaly. Je to na několika místech, kde na tom pracují odborníci, dělají na tom různé úpravy a potřebují vidět celý film. Když ten film chcete dokončit, tak musíte udělat kopie, které předáváte z ruky do ruky,“ vysvětluje Jan Svěrák.

A teď z jiného soudku. Věděli jste o tom, že mají Svěráci i své vlastní muzeum? Najdete do v Čechách pod Kosířem u Prostějova pod názvem „Muzeum filmů Zdeňka a Jana Svěrákových. Jan podotkl, že je zvláštní, když mají muzeum ještě zaživa. „Táta tam má dokonce takovou svoji jako pracovničku, ve které je stůl a na něm je pod poklopem jeho psací stroj, na kterém napsal v podstatě všechny cimrmanovské hry a většinu filmů až po Kolju,“ uvádí Jan. Oba se také shodují na tom, že rozhodně ještě se spoluprací nekončí a jedou dál.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .    

Vložil: Antonín Pořízek