Až 35 procent domácností žije z ruky do huby. Narodili jste se do chudoby? Pak máte velkou šanci, že v ní uvíznete
24.06.2017
Foto: Hans Štembera
Popisek: Chudoba - ilustrační foto
Sociolog Daniel Prokop varuje před ztrátou demokracie. Velká část společnosti je podle něj lehce ovlivnitelná a mediálně negramotná, a hledá pak krajní řešení. Jak z toho ven? Recept nabízí v pořadu Apel internetové televize DVTV.
Rozpad důvěry v demokracii podle Prokopa často připisujeme kulturním faktorům. „Například nějaké české národní povaze. Myslím, že bychom se měli zabývat třemi typy nerovností, které v Česku existují, které důvěru v demokracii velmi ovlivňují,“ říká sociolog z výzkumné agentury Median.
Demokracie je nezajímá
Často si podle něj nalháváme, že v Česku neexistuje žádná chudoba. „Nemáme moc extrémní chudoby, ale máme tu 35 procent domácností, které si nemohou dovolit nenadálý výdaj deset tisíc korun. Velká část z nich se propadla do dluhových pastí, a pokud ztratí bydlení, tak mají problém najít nové,“ vysvětluje Prokop v pořadu Apel na DVTV. Pro tyto lidi jsou podle něj sociální rizika velmi reálná a svobody kapitalismu, jako je cestování, spíš hypotetické. „Myslím, že bychom na ně neměli zapomínat. Protože jsou to právě oni, kteří často říkají, že pro lidi, jako jsem já, vlastně vůbec nezáleží na tom, jestli nějaká demokracie existuje,“ myslí si Prokop.
Oni taky daně neplatí, tak proč je máme platit my…
V Česku se podle něj často dědí vzdělání rodičů a chudoba je koncentrovaná do určitých regionů. Narodit se do chudoby tak znamená relativně velkou šanci, že v ní člověk zůstane. „Podle našich průzkumů také lidé citlivě vnímají, že ačkoliv malé a střední příjmy jsou velmi zatížené daněmi, tak existují lidé, kteří se danění dokáží vyhnout. Osmdesát procent lidí si tímhle omlouvá vlastní kompromisy v daních. Tahle nerovnost k šancím a přístupu k nějakým privilegiím je další věc, která ohrožuje společenskou smlouvu a důvěru v demokracii,“ vysvětluje sociolog.
Ještě je čas s tím bojovat
Za třetí je tu podle Prokopa nerovnost v informovanosti. Média podle něj mají v globálním světě velký vliv na to, co považujeme za důležité a komu důvěřujeme. Na řadě učilišť a středních odborných škol navíc chybí výuka mediální gramotnosti. „Vychováváme si tak vrstvu lidí, kteří mají omezenou možnost a schopnost se ve složitém globálním světě orientovat. Tihle lidé pak mají homogennější zdroj informací a menší možnost jejich srovnání,“ podotýká Prokop.
Klíčové podle něj je, že sociální problémy, nerovnost v šancích a omezená možnost orientovat se v tom globálním světě se koncentrují do jedné části společnosti. Vytvářejí tak ideální podhoubí pro lidi, kteří říkají, že je nutno znovu zjednat nějaký pořádek, který ten složitý svět zjednoduší. A to i za cenu toho, že by nás to stálo demokracii. „Proto si myslím, že s těmito třemi nerovnostmi musíme začít něco dělat, než se to odmítnutí demokracie stane realitou,“ uzavírá sociolog Daniel Prokop.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Antonín Pořízek