Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla, je a bude, anebo naopak

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Přinese kytku a povídá, bože, jak já vás miloval. Proč mi to sakra neřekl tenkrát? Trable s muži a Marta Kubišová, která…

22.06.2017
Přinese kytku a povídá, bože, jak já vás miloval. Proč mi to sakra neřekl tenkrát? Trable s muži a Marta Kubišová, která…

Autor: Archiv

Popisek: Marta Kubišová

Zpěvačka Marta Kubišová ohlásila na den svých pětasedmdesátých narozenin definitivní konec kariéry. Její poslední koncert si fanoušci užijí na podzim v jejích rodných Českých Budějovicích. Proč se tak rozhodla? A dočká se ještě někdy vnoučete?

Až v listopadu ukončí kariéru, bude prý dlouze spát a rovnat květiny do váz. Rozhodně ale neuvažuje o tom, že by si konec kariéry rozmyslela a ještě jej odsunula. „Zdravotně jsem tak klesla, že jsem nechala na svém kardiologovi, profesoru Neužilovi, aby posoudil, co vydržím. Přišel se na jeden můj koncert podívat a pochopil, že je pro mě stejné vypětí zpívat v malém Ungeltu, kde je asi 88 míst, jako ve velkém sále,“ popisuje Marta Kubišová v rozhovoru v příloze MF DNES.

S koncem kariéry už si to nerozmyslí

V říjnu jí ale čeká i rozlučkový koncert v pražské Lucerně. Na ten už se moc těší. „Lucerna ke mně patří a já patřím k ní, i když dvacet let pro mě neexistovala. Byl to takřka můj druhý domov, protože z Rokoka, kde jsem byla čtyři roky v angažmá, jsem tam na vystoupení s kolegy jen přeběhla přes pasáž. A v neděli jsme tam mívali ráno „matiné“ s Waldou Matuškou, Karlem Štědrým, Helenou Vondráčkovou a Vaškem Neckářem. Nezapomenu na první vystoupení po revoluci: Neměla jsem žádné oblečení na jeviště, tak jsem byla v mohérovém svetru a málem jsem se upekla,“ říká zpěvačka pro MF DNES.

Kariéru chce ukončit za každou cenu. „Před čtyřmi lety jsem na dovolené na Korfu s dcerou Káťou, Milanem Heinem a jeho přítelem řekla, že kariéru vidím maximálně do pětasedmdesáti. Aniž by to mělo nějaký reálný základ, do sedmdesátky mě potkávaly víceméně samé zdravotní maličkosti. O rok o dva později jsem si říkala, jestli jsem to nepřestřelila, protože najednou jsem na sebe musela dávat pozor. Třeba u moře, abych si nenabrala vodu do uší, jinak bych byla při muzikálu Touha jménem Einodis napůl hluchá. Nebo jsem při vystupování z autobusu špatně došlápla, museli mi třikrát vytahovat vodu z kolene, přimíchala se tam nějaká bakterie, tak jsem skončila s ortézou a berlemi,“ vysvětluje Kubišová s tím, že má kvůli tomu problémy dodnes. Na jevišti se prý pohybuje celkem elegantně, ale najednou noha poklesne a ona se musí při vystoupení opírat o barovou stoličku.

Jedu jako fretka

Když jí bylo třiasedmdesát, prodělala infarkt, ale tehdy jí to nezastavilo a rozhodla se, že se před mikrofon zase postaví. „Dvanáct týdnů jsem nezpívala, pak mi pan profesor po kontrole řekl: „Teď se do toho klidně obujte.“ Prý mám srdce jako zvon, žádné srůsty ani jiné komplikace. O té doby jedu jako fretka.“ Kubišová přiznává, že toho teď má na práci opravdu hodně. To, že chce v pětasedmdesáti skončit, se totiž provalilo o rok a půl dřív. Pořadatelé se kvůli tomu podle jejích slov zbláznili a chtějí po ní jeden koncert za druhým. Zpěvačka tak má měsíčně sedm velkých koncertů po republice, plus vystupování v Ungeltu a ještě k tomu stále moderuje pořad České televize na pomoc zvířatům „Chcete mě?“ „Ráno nakrmím svá zvířata, potom letím za toulavými kočkami, které jsem adoptovala. Nechala jsem je vykastrovat a teď je dokrmuji spolu s přáteli,“ vysvětluje Kubišová v MF DNES.

Kubišová dále popisuje, že vlastně nikdy moc nelenoší. „Jdu krmit kočky, u toho si uděláme procházku s Brillinkou. To je moje nová fenka, protože rok po infarktu mi na další narozeniny zemřela moje třináctiletá jorkšírka Bijou. Nechtěla jsem si pořizovat další, dokud pracuju, ale dostala jsem ji od přátel. Když se vrátím z krmící procházky, začne tanec. Třeba volá dcera Káťa a připomene mi, že musíme někam poslat odpovědi na nějaké otázky. Nebo mě čeká charitativní fotografování s pejsky a tak,“ říká Kubišová. Podle jejích slov by sice bylo sice hezké mít jen jedno představení do měsíce, ale prý by neudržela producenty na uzdě. Chtěli by toho víc. Občas už se jí prý ale podařilo i něco prošvihnout. Jednou zapomněla na novináře před představením na Letní scéně Divadla Ungelt. Výjimečně se prý do diáře nepodívala, tak jí volali, že na ní čeká štáb. „Moje nejhorší noční můra je, že mi někdo diář ukradne. Už se mi to stalo, přišla jsem o něj v obchodě s celou kabelkou. Oželela jsem doklady i peněženku, zámek od bytu jsem vyměnila, horší bylo, že půl roku jsem žila v nervech. Vystoupení znal manažer, ale ostatní jsem netušila. Od té doby tašku v podstatě objímám,“ svěřuje se v příloze MF DNES.

Pár let slávy a pak zákaz

Čtyřiasedmdesátiletá zpěvačka se narodila v Českých Budějovicích. Od deseti let ale žila v Poděbradech. Původně se chtěla stát lékařkou, doporučení ale nedostala. Tři roky tak pracovala ve sklárnách a zpívala s taneční kapelou. Přes divadla v Pardubicích a v Plzni se dostala do pražského Rokoka a tady také odstartovala její hvězdná kariéra. Spolu s Václavem Neckářem a Helenou Vondráčkovou utvořili legendární pěvecké trio Golden Kids. Koncertovali i v zahraničí, ale koncem Pražského jara a začínající normalizací jejich rozjezd skončil. Největší zlom ale nastal v roce 1970. Tehdy komunisté zakázali trojnásobné Zlaté slavici Kubišové zpívat. Důvodem prý byly „její“ zfalšované pornofotky. Za vším ale byly její postoje a názory během Pražského jara. Ona ale neuhnula a až do sametové revoluce v roce 1989 pracovala v kanceláři. Tehdy jí začala druhá pěvecká kariéra. A tu si plnými doušky dopřává dodnes.

Jak už bylo řečeno, poslední sezonu si užívá se vším všudy. Zpívá v muzikálu Touha jménem Einodis na Letní scéně Divadla Ungelt a už se moc těší, až si stoupne před diváky. „Čeká mě posledních sedm představení. Nikdy si moc neslibuju, na chválení dne před večerem jsem opatrná, teď vidím, že je úspěch udržet původní muzikál pět sezon. Skladatel Karel Štolba a libretistka Marta Skarlandtová můžou být pyšní,“ říká Kubišová. Hlavní postava muzikálu, Sidonie Nádherná, je prý zpěvačce i v něčem dost blízká. „Milovala zvířata a přírodu. Také byla kuřačka. Zámecký park ve Vrchotových Janovicích si vyšperkovala podle svého gusta. Byla od mládí velmi svobodomyslná, inteligentní a vzdělaná. Zámek a milovaný park obsadili nacisté, netušila, jestli se tam vrátí. A když se konečně odhodlala odjet do Londýna, za devět měsíců tam zemřela,“ vysvětluje Kubišová. Stejně jako zpěvačka, to ani Sidonie neměla jednoduché s muži. „Zřejmě byla na vztahy moc mladá. A její myšlení bylo avantgardní. Měla celoživotního kamaráda, novináře Karla Krause, s ním si vychutnávala harmonii. Když už si řekli, že by byli skvělý pár, on zemřel. A ona jiného nehledala,“ popisuje pro MF DNES.

Dvakrát a dost

Kubišová se rozhodla podobně. Po svém druhém rozvodu, tentokrát s Janem Moravcem, si prý řekla, že tohle se jí už nestane a že muže pro život nepotřebuje. „Navíc jsme ještě pět a půl roku po rozvodu žili v jednom bytě, takové zkušenosti člověk opravdu nechce opakovat. Bylo mi devětatřicet, užívala jsem si výhod práce v kanceláři, která je „od do“, a zbytek času jsem mohla věnovat Kátě, vymodlenému dítěti. Už tak mi bylo líto, že jsem ji šoupla ráno v půl sedmé do školky a odpoledne tam byla většinou jako poslední. Musela jsem pracovat na plný úvazek, abych nás uživila. A doufat v prémie, abych jí mohla koupit třeba psa, o kterého měsíce žadonila,“ vysvětluje pro MF DNES s tím, že tehdy měla hodně dobrého šéfa, který všechny posuzoval podle výkonů. „I kolegové byli skvělí. Když mě estébáci sebrali, druhý den jsem v práci referovala, na jaké téma se výslech odehrával. Šéf sliboval, že kdyby ráno nepřišla, zburcuje komunistickou buňku, aby mě z případného zadržení vytáhla. Nejvíc mě štvalo, že mě na výslechu s oblibou drželi do večera, když věděli, že školka funguje do pěti. Kdybych neměla štěstí na rozumné učitelky, každou chvíli bych měla na krku sociálku. StB uměla udělat člověku slušnou ostudu,“ vypráví Kubišová. Prý nedokáže posoudit, jestli v době jejího zákazu někdo přecházel na druhý chodník, když jí zahlédnul. Nenosila totiž brýle, styděla se za ně. Připomeňme, že dnes osmatřicetiletou dceru Kateřinu má se svým druhým manželem Janem Moravcem. Předtím byla vdaná za režiséra Jana Němce.

Chlapy k životu nepotřebuje

Přiznává, že po druhém rozvodu byli muži to poslední, co by řešila. „Tomu období říkám „vrtule za zadkem“. Až budu psát knížku, bude to název kapitoly. Hodně dlouhé. Než byly Kačence tři, bydlely jsme na chalupě na Vysočině, tam nebyla studna, takže jsem vodu tahala od studánky a prádlo jsem máchala v řece. Chlapi se stejně asi báli. Byla jsem hlídaná, to si každý rozmyslel. Nevadilo mi to, nebyl žádný objekt, který by mě zajímal,“ vysvětluje zpěvačka v příloze MF DNES.

Léta druhé kariéry

Po sametové revoluci v roce 1989 se jí znovu otevřel svět šoubyznysu. Dceři Kačence bylo deset let a ona s ní začala jezdit po Evropě. Nemohly se toho nabažit, protože do té doby neměly pasy. „Takže na chlapy zase nebyl čas. A i kdyby byl, myslím, že ti správní se mi vyhýbají. Někdy přijde na autogramiádu po koncertu šarmantní muž mého věku a říká: „Bože, jak já jsem vás miloval!“. Pokaždé se jich ptám, proč mi to neřekli už tenkrát. Na jevišti občas někteří nesou kytku a pokleknou. Jenomže teď už je pozdě bych honiti. Netvrdím, že všichni muži jsou špatní, ale mně se prostě momentálně do života nehodí. A na seznamování je už pozdě,“ tvrdí Kubišová.

Ve chvíli smrti u maminky nebyla

V současné době má kromě divadla v hlavě i dovolenou. S dcerou se chystá na Sardinii. Obě totiž milují Středomoří. Dcera je pro ni vším a podobně hezký vztah prý měla i se svojí maminkou. „Otec se znovu oženil, maminka osaměla. Byli jsme na sebe hodně navázané, protože bratr v roce 1968 emigroval. Bohužel maminka v osmdesáti onemocněla Alzheimerem. Ve dvaaosmdesáti vzala její nemoc rychlý spád, bylo nutné, aby s ní někdo byl čtyřiadvacet hodin denně. Byla v sanatoriu u Sázavy, tam se jí líbilo. I na koně ji tam vysadili, v rámci hippoterapie. Když jsem nekoncertovala, byla jsem u ní dvakrát třikrát týdně vždy až do večera. I s pejsky, které měla ráda. Jenomže náhle tam vypukla viróza, mamince se přidal zápal plic a během pěti dnů byla pryč,“ vysvětluje Kubišová s tím, že ve chvíli smrti s ní nebyla. „Byla jsem u ní do noci, měla vysokou horečku, zemřela v osm ráno. Přijela jsem druhý den v deset a zlobila jsem se, že mi nezavolali, když se blížil konec. Prý měli obavu, že bych se vybourala. Přitom zvládnu řídit i ve stresu. A říká se o mě, že jsem tvrdá,“ vysvětluje pro MF DNES s tím, že jak je kalamitní, tak je zároveň i duchapřítomná a odolná. Nechodí v předklonu. „Nečekám, že na mě „balkón spadne“, jen připouštím, že by eventuálně „mohl spadnout“. Pak se k věcem, na které nejsem připravená, umím postavit,“ podotýká.

Ničeho v životě nelituje

I když jí národ pokládá za hrdinku, ona prý do všeho byla vždy tak nějak vtažená. Podepsala Chartu 77, aniž by prý čekala, co pak nastane za monstrproces. Přečetla se jí a řekla si, že to přesně popisuje bezpráví, které se stalo i jí. Tak proč by to nepodepsala. Ničeho v životě prý ale nelituje, a kdyby měla druhou možnost, neudělala by jinak vůbec nic. Marta umí na věci pohlížet s nadhledem. To předvedla i ve tři roky starém dokumentu Magický hlas rebelky, který o ní natočila Olga Sommerová. Do natáčení se jí tehdy moc nechtěla, ale dnes je ráda, že na to přistoupila, i když za sebou měla třináct měsíců kameru. „Bolístky si nehýčkám, nepovažuju se za chudinku. I proto nemám potřebu litovat, že jsem něco měla udělat jinak. Věřím, že jsem se spontánně rozhodovala správně. I v tom, že jsme zůstala s Káťou sama, byť vyrůstala v neúplné rodině. Její pubertu jsem pomalu ani nepoznala, vynahradila si to, když byla malá. Třeba se přes zákaz mazlila s toulavým psem a já se bála, že dostane vzteklinu. Nebo ve druhé třídě rozbila spolužačce hlavu. Nechtíc, ale pak nesměla chodit do družiny, tak dostala klíč na krk. Dneska jsem ráda, že pro mě pracuje, bez ní bych prostě nezvládala,“ vysvětluje Kubišová v příloze MF DNES.

V rozhovoru dále přiznává, že kromě koncertování možná skončí i s natáčením televizního pořadu „Chcete mě?“. Zatím je prý naplánovaný do konce roku a televize vždy během září oznámí, jestli bude pořad existovat dál. I po ukončení kariéry ale život měnit nehodlá. „Těším se, že budu všechno dělat v daleko větším klidu. Chtěla jsem víc cestovat, ale infarkt malinko snížil mé sebevědomí. Mám pocit, že když nebudu mít nemocnici Homolku a pana profesora Neužila na dohled, dostanu další infarkt,“ vysvětluje.

Bude někdy babičkou?

Dočká se někdy Kubišová od dcery Kateřiny vnoučátka? „Dcera se před dvěma lety rozešla s přítelem po dlouhodobém vztahu a říká, že „chlapi došli“. Pokud tedy nemají manželku a dvě děti, takového nechce. A já bych jí to ani neradila. Jenomže i staří mládenci mají své mouchy. Ale není všem dnům konec, dcera mojí kamarádky si pořídila dítě ve čtyřiačtyřiceti. Třeba jednou taky budu babička,“ uzavírá v rozhovoru pro přílohu MF DNES Kubišová. Kateřina se k tomuto tématu už dříve vyjádřila pro server Blesk.cz: „No, na chlapy nemáme štěstí! To jediné můžeme konstatovat,“ řekla tehdy Kateřina Moravcová, dcera Marty Kubišové.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Antonín Pořízek

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace