To, že v Česku neexistuje chudoba, je podle sociologa lež. Právě bída prý ohrožuje naši demokracii…
31.05.2017
Foto: Hans Štembera
Popisek: Chudoba - ilustrační foto
Sociolog Daniel Prokop popírá jásavé ekonomické statistiky o chudobě v Česku. Podle něj je tu totiž 35 procent domácností, které si nemůžou dovolit nenadálý výdaj deset tisíc korun. V bídě pak vidí hlavní důvod ohrožení demokracie v naší zemi. Velká část populace je mediálně negramotná a doplácíme na to všichni. Velká část z těch 35 procent se už prý propadla do dluhových pastí, a pokud ztratí bydlení, tak mají podle Prokopa velký problém najít nové.
Rozpad důvěry v demokracii podle sociologa často připisujeme kulturním faktorům, například nějaké české národní povaze. „Myslím, že bychom se měli zabývat třemi typy nerovností, které v Česku existují, které důvěru v demokracii velmi ovlivňují. Za prvé, často si nalháváme, že v Česku neexistuje žádná chudoba. My sice nemáme moc extrémní chudoby, ale je tu 35 procent domácností, které si nemohou dovolit nenadálý výdaj deset tisíc korun. Velká část z nich se propadla do dluhových pastí. A pokud ztratí bydlení, tak mají problém najít nové. Pro tyto lidi jsou sociální rizika velmi reálná a svobody kapitalismu, jako cestování, spíš hypotetické,“ popisuje Daniel Prokop v pořadu Apel internetové televize DVTV a pokračuje: „Myslím, že bychom na ně neměli zapomínat. Protože jsou to právě oni, kteří často říkají, že pro lidi, jako jsem já, na tom, jestli je demokracie, vlastně vůbec nezáleží.“
Daně, půjčky, chudoba…
Druhý problém vidí Prokop v tom, že v Česku hodně dětí přebírá vzdělání rodičů a chudoba je koncentrovaná do určitých regionů. Narodit se do chudoby tak prý znamená hodně velkou šanci, že v chudobě zůstanete. „Podle našich výzkumů také lidé citlivě vnímají, že ačkoliv malé příjmy a střední příjmy jsou velmi zatížené daněmi, tak existují lidé, kteří se danění dokážou vyhnout. Osmdesát procent lidí si tímto omlouvá vlastní kompromisy v daních,“ vysvětluje sociolog. Tahle pociťovaná nerovnost v šancích a nerovnost přístupu k nějakým privilegiím je podle něj další věcí, která ohrožuje společenskou smlouvu a důvěru v demokracii.
Lidé si neumějí udělat vlastní názor
A pak je tu prý ještě jedna věc, a to je nerovnost v informovanosti. Média prý mají v globálním světě velký vliv na to, co považujeme za důležité a komu důvěřujeme. Na řadě škol, jako jsou učiliště a střední odborné školy, přitom chybí výuka mediální gramotnosti a vychováváme si vrstvu lidí, kteří mají omezenou schopnost a možnosti se orientovat v tom složitém globálním světě. Tihle lidé mají podle sociologa v dospělosti homogenní zdroj informací a menší možnost jejich srovnání. Klíčové je, že sociální problémy – nerovnost v šancích a omezená schopnost orientovat se v globálním světě – se koncentrují do jedné části společnosti. „Vytváří tak ideální podhoubí pro lidi, kteří říkají, že je znova nutno sjednat nějaký pořádek, který ten složitý svět zjednoduší. Byť by nás to třeba stálo tu demokracii. Proto si myslím, že s těmito třemi typy nerovností musíme něco dělat, než se to odmítnutí demokracie stane realitou,“ dodává Prokop.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Antonín Pořízek