Režisér chtěl kdysi natočit film o Kajínkovi. Zjistil přitom alarmující skutečnosti
30.05.2017
Foto: FTV Prima
Popisek: Jiří Kajínek při rozhovoru po propuštění z věznice
Otevřený rozhovor s režisérem Jiřím Svobodou přináší šokující informace o Jiřím Kajínkovi. Jak to bylo s údajnou dvojnásobnou vraždou? Byl to všechno jen komplot plzeňských policistů? Podle Svobody totiž v případu existuje spousta nejasností. Rozhovor s ním přináší ParlamentníListy.cz.
Svoboda měl v úmyslu natočit film hlavně o tom, co se dělo před vlastní vraždou, kvůli které byl Kajínek nakonec odsouzen. Chtěl prý rozkrýt vztahy mezi plzeňskou policií a podnikateli. Redaktorka serveru namítla, že ale na natáčení neměl autorská práva. „Tak to kdysi špatně napsali, jelikož práva můžete mít jen na něco, co je vytvořeno jako dílo, ale nemůžete mít práva na věci okolo vraždy. To by bylo podobné, jako kdybyste se chtěli tázat, zda měl Oliver Stone práva k tomu natočit film J. F. K. Od koho by je ale měl mít? Od Kennedyho, od Jacqueline Kennedy, nebo snad od vraha, který na něj střílel? Trestný čin není autorské dílo, na které by někdo mohl mít nějaká práva,“ namítá Svoboda a pokračuje: „Tím chci říct, že autorské právo kolem vražd nikdo nemá, tedy ani pan Kajínek, ani bratři Pokošové a ani další mrtví, kteří se vyskytovali ve vraždě, za niž byl Kajínek odsouzen.“
Opravdová gangsterka…
Podle režiséra šlo tehdy o souboj dvou gangů v policii a jeho zajímalo, co se dělo před onou vraždou v zatáčkách před plzeňskou věznicí Bory. Počátek všeho byl podle Svobody v tom, že vyděrač Štefan Janda vydíral podnikatele Antonína Vlasáka. Bratři Pokošové, kteří pracovali pro Jandu, tehdy dokonce vtrhli k Vlasákovi do kanceláře, vyhrožovali mu únosem dětí a tak dále, a on pak musel podepsat darování aut a dalších věcí. „Pokud si dobře vzpomínám, tak si k tomu ale Vlasák zavolal policii a na základě toho se jedna část policie, jež patrně nebyla zkorumpována, rozhodla, že vyděrače Jandu zatkne. Zatčení bylo plánované na pátek. Tehdy už byla dokonce k tomu objednána URNA, tedy Útvar rychlého nasazení, ovšem nadřízený onoho policisty, jenž zřejmě pracoval v té zkorumpované části policie, řekl onu památnou větu, tedy – že se v pátek přece nezatýká a že se to odloží až na pondělí! No a v sobotu Jandu a Pokoše někdo zastřelil. Ten, kdo ten výrok pronesl, byl podle mých informací policista Kadeřábek, který se později patrně za nějakou odměnu stal náměstkem policejního prezidenta,“ popisuje Svoboda, podle nějž v tom všem hrály roli vysoké politické zájmy.
Kajínek byl navíc podle Svobody v době vraždy Jandy a Pokoše na seznamu policie. Jak režisér uvádí, při jejich eskortě je totiž Kajínek přemohl a přivázal je ke stromu. „Jenže když vezmete, jaké tresty dnes dostávají lidé za velké malverzace státních peněz, a když si srovnáte, že se Kajínek dopustil jen toho, že ty policisty přemohl a zesměšnil je, a dostal pak za to jedenáct let, tak je z toho zřejmá podjatost, která se vůči němu konala právě za to zesměšnění. Takže pak byl snadno terčem i v případě vražd, za něž pak byl odsouzen,“ tvrdí režisér Svoboda.
Vrah měl dostatek času svědka zastřelit. Proč to neudělal?
Otázkou je podle něj i to, proč byl Pokoš jen postřelen. Vrah měl prý totiž dostatek času zastřelit i jeho. Proč to neudělal a nechal ho žít? „Od policie pak Pokoš za své svědectví u soudu dostával benefity ve smyslu, že bude na jeho trestné činy lehčeji pohlíženo. Takže ten případ už tehdy vzbuzoval jisté pochybnosti. Nebyl opřený o tvrdé důkazy. Co vím, tak jisté pochybnosti o případu už měli někdejší ministři spravedlnosti Pavel Rychetský a Pavel Němec,“ říká režisér. Prvních jedenáct let si tak Kajínek odpykával za zesměšnění policistů, nikdo nebyl zraněn. Takový trest podle režiséra nedostávají ani lidé za zpronevěru miliard ze státního rozpočtu.
Jak ParlamentníListy.cz uvádějí, je podivné, že Vojtěch Pokoš přežil, a k tomuto tématu se v rozhovoru ještě jednou vrací. „Proč Pokoš přežil, to nebylo nikdy vysvětleno. Já jsem tehdy slyšel v médiích, jak prý Pokoš nebyl schopen tuto skutečnost vysvětlit ani při svém svědectví před soudem. Ten vrah přitom neutíkal, naopak nad ním dokonce stál, a to si přitom jistě nepřál mít nějakého svědka, který mohl svědčit. Takže proč Pokoše nechal naživu, to je dodnes záhada,“ popisuje Svoboda. Řadu otazníků podle něj vyvolaly i kroky plzeňské policie, ta prý byla asi zkorumpovaná Štefanem Jandou a možná i dalšími lidmi.
Rekonstrukce na místě činu nikdy neproběhla
Divné je i to, že nikdy nebyla provedena rekonstrukce na místě činu. „Klíma i Kroupa už kdysi rekonstrukci střelby prováděli ve svých reportážích a už tehdy rozebírali trajektorii střel. Čili kdyby Kajínek opravdu na místě činu byl, tak tam prý rozhodně nemohl být sám,“ myslí si Svoboda a redaktorům přitakává i v tom, že policie tehdy neměla ani dostatek důkazů k provedení domovní prohlídky, nakonec ji ale přesto u Kajínka provedla.
Zavražděný Štefan Janda nebyl podle Svobody žádný podnikatel, ale gangster. „Navíc postřelený Vojtěch Pokoš byl ve vazbě v době procesu za jiné činy, a tam samozřejmě jde na člověka vykonávat nátlak, aby nějakým způsobem svědčil. Čili pochyby k odsouzení Kajínka to vzbuzovalo. On nebyl pro policii sympatický, zároveň jedna větev policie bezpochyby byla spjatá s organizovaným zločinem, takže měla zájem na tom, aby Janda a Pokošové nepřišli před soud, protože by asi tím byl vyvolán tlak na policisty, kteří jim trestnou činnost umožňovali a kryli ji,“ vysvětluje režisér.
Obnovení procesu je prý nemožné
Kajínek by rád na svobodě bojoval za obnovení svého procesu, to je ale podle Svobody nereálné. „Podle soudu žádný kardinální důkaz, který by zcela zpochybnil případ, neexistuje, takže obnova procesu byla opakovaně odmítnuta. Je tak otázkou, jestli by vůbec po letech bylo možné relevantně snést nějaké nové důkazy, které by zcela zpochybnily verzi, že Kajínek v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory byl, a pokud tam byl, tak že byl i jediným střelcem. Myslím si, že justice je sama o sobě řízena svou neomylností, takže by obnovu řízení a nějakou změnu ani nepřipustila,“ uzavírá Svoboda.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Antonín Pořízek