Sice krátké, ale pikantní. V manželství s ‘Mildou‘ nebyla o překvápko nouze, Stellu prý dokonce jednou vsadil do hry. A prohrál. Tajnosti slavných
30.05.2017
Foto: Filmové studio Barrandov
Popisek: Někdejší manželé v roce 1976 v komedii režiséra Petra Schulhoffa Zítra to roztočíme, drahoušku...!
Jejich soužití sice trvalo pouhý rok, bylo ale pořádně divoké. I po rozvodu měli Stella Zázvorková a Miloš Kopecký k sobě blízko a smrt jediné dcery Jany pak jejich vztah překvapivě ještě více prohloubila.
Jedno z nejslavnějších hereckých manželství vzniklo jakoby mimochodem. Šarmantní elegán Miloš Kopecký a o čtyři měsíce starší Stella Zázvorková patřili k nejvýraznějším tvářím poválečné generace. Seznámili se v divadle Větrník, kde legendární gentleman ještě nehrál, ale obsluhoval gramofon a oponu. Začali spolu chodit, a pak jejich známost nabrala poměrně tradiční směr. Stella otěhotněla, a tak se vzali. Jenže byli oba velmi mladí a na manželství nepřipravení. Jejich vztah provázela řada kousků a recesí, které občas zašly až za hranici dobrého vkusu. Jednu z nich, kterou lze označit za doslova šokující, teprve nedávno svěřil deníku Blesk hereččin synovec Jan.
S malou Stellou nebyla matka nikdy spokojená
Partnerku vsadil do hry
„Moc nechápu, jak spolu mohli vydržet. Teta mi jednou vyprávěla, jak ji Kopecký na nějakém zájezdu prohrál v šachu. To ilustrovalo jejich vztah. Vítěz si ji odvedl. Řekla Kopeckému, že když byl tak blbý a vsadil ji, tak ať si to užije! Miloš potom běhal po celém hotelu a tloukl hlavou do zdi,“ prozradil Zázvorka. Po rozvodu si už pak paní Stella nikdy dalšího stálého partnera nenašla. „Vždycky říkala, že ji Miloš poznamenal rukou mistra, jako Stradivari housle, a že už nebude nikdo lepší. S nikým nežila, nějaké vztahy měla, ale nikde to neventilovala. Páni byli, když si někoho vybrala, tak si ho vybrala,“ dodal synovec. Zato Kopecký se pak stihl oženit ještě třikrát.
Miloš Kopecký v divadle Větrník
Ani stín mé krásy nejsi
Tak tvrdě hodnotila Stellu její vlastní matka, která pro ni měla odmalička místo láskyplné něhy zpravidla jen kritiku a pohrdání. Otec, známý architekt Jan Zázvorka, se jí to snažil všemožně vynahradit, přesto v honosné vile na Letné, s nádherným výhledem na Hradčany, chybělo teplo domova. Manželství rodičů skomíralo, a tak se chladná, nepříliš citlivá kráska mstila na dceři. A dařilo se jí to tak skvěle, že Stella v patnácti letech raději utekla z domova. Psychicky na tom byla mizerně, takže ani není divu, že se jí přijímací zkoušky na vysněnou konzervatoř nepovedly. Neuspěla dokonce dvakrát. Zakotvila tedy na anglické internátní škole, kde se učila jazykům a nakonec dokázala plynně mluvit dokonce sedmi.
Svatba, nebo recese?
Ženu vyměnil za kožešnictví
Neradostné zkušenosti z domova poznamenaly během války i Miloše Kopeckého. Pocházel také z dobře situované rodiny, Otec Vladimír byl majitelem luxusního kožešnictví, maminka Marta, rozená Grimmová, byla původně modelka. Jenže byla židovského původu, a tak se s ní za války otec rozvedl ze strachu, aby nepřišel o svoji firmu. Marta zahynula v koncentračním táboře Osvětim, jednou se ale Miloš Kopecký nechal slyšet, že nebýt rozvodu, nejspíš by byla skončila ‘jenom‘ v Terezíně, kde by měla mnohem větší šanci na přežití. Do koncentračního tábora nakonec nacisté poslali v roce 1944 i syna. Sice přežil, prožité hrůzy ale v sobě nesl do konce života a velkou měrou se zřejmě podílely i na propuknutí jeho maniodepresivní psychózy. V divadle Větrník se tudíž po válce setkaly dvě vážně zraněné mladé duše, které spolu stanuly poprvé na jevišti téměř symbolicky – ve hře Faust a Markétka. A jejich skutečný vztah nakonec neměl šťastný konec, podobně jako osud jejich divadelních postav.
Stella v 50. letech Divadle ABC
Mamince se nelíbil
Stellin otec byl nastávajícím ženichem nadšený, skvěle si prý rozuměli a vyráželi společně na dlouhé flámy do ulic noční Prahy. Zato maminka byla zcela opačného názoru a před Kopeckým Stellu vážně varovala. Jejich svatba v roce 1946 se proměnila v jednu velkou recesi. Ženich tlačil nevěstu před sebou na invalidním vozíku, jedním ze svědků byl společný kamarád Vlastimil Brodský. Jenže si nesli do manželství velmi obtížný vklad. Zatímco Stella byla energická, jiskřivá a zářící, její partner už tenkrát trpěl velmi vážnou psychickou nemocí, a navíc ještě další ‘diagnózou‘, která bývá s manželstvím zpravidla neslučitelná – jak říkávaly naše babičky, vlezl na všechno, co před ním neuteklo na strom. Nevěsta byla sice v požehnaném stavu, to ale bylo jediné, čím se mohli pochlubit, neměli kde bydlet, byli bez peněz...
S dcerou Janou
Jako přátelé se shodli
Na počátku svého vztahu spolu krátce bydleli nějaký čas v bytě režiséra Petra Schulhoffa a Stella prý byla tenkrát přesvědčená, že dům Kopeckému patří. Jenže pak se známý režisér vrátil z koncentračního tábora, mladý pár musel byt vyklidit a Stella pochopila, že je její vyvolený chudý jako kostelní myš. Narození dcery Jany považovala za nejkrásnější období života, brzy ale nastalo vystřízlivění. „Věrné milování, to věru nebyla píseň, která by Milošovi cokoli říkala,“ povzdechla si po letech v jednom rozhovoru. Poté co se rozvedli a opadly emoce, exmanželé zjistili, že jsou schopni spolu vycházet jako dobří přátelé. A také skvěle spolupracovat před kamerou. Oba ale byli pracovně mimořádně vytížení, což velmi těžce nesla dcera Jana. Zatímco rodiče hráli v divadle nebo točili filmy, Janu často hlídala teta a nikdo si nepovšiml, že se schyluje k tragédii.
Stella Zázvorková a Miloš Kopecký v roce 1985 v televizní inscenaci Růžový Hubert
Protest, který nevyšel
V padesátých letech Stella konečně získala byt v hereckém domě divadla ABC a mohla si vzít Janu k sobě. Ani to ji ale pocitu neustálé opuštěnosti nezbavilo. Pustila si plyn, demonstrativním pokusem o sebevraždu ale zřejmě jenom chtěla na sebe upozornit. Věděla dobře, kdy se má matka vrátit z divadla, a měla to prý dobře spočítané. Jenže nemohla kalkulovat s náhodou. Stella se totiž zapovídala s kolegyní Natašou Gollovou, takže se opozdila, a když konečně dorazila domů, bylo už pozdě. Miloš Kopecký později spekuloval, zda se u Jany nezačala projevovat duševní nemoc, kterou zdědila po něm. Všechny okolnosti ale nasvědčovaly tomu, že se šestnáctiletá dívka opravdu zabít nechtěla. Chtěla jen vyburcovat pozornost zaměstnaných rodičů. Paní Stella se s touto tragédií nikdy nedokázala vyrovnat. A stejně tak se jí nepodařilo citově se odpoutat ani od Janina otce. Svědčí o tom i fakt, že měla až do smrti na dveřích bytu jmenovku Zázvorková-Kopecká.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská