Kdo jinému jámu kopá... Na paskvil, zvaný EET, doplatí především politici. Už stál křeslo čtyři ministry

30.05.2017

Foto: archiv

Popisek: EET - ilustrační foto

Cílem elektronické evidence tržeb, kterou prosadila Sobotkova vláda, bylo údajné narovnání podnikatelského prostředí a lepší výběr daní. První záměr skončil naprostým fiaskem, protože namísto slibovaného narovnání došlo k ještě větší deformaci podnikání u nás. Média dnes a denně upozorňují, jaké absurdity EET přináší a jaký paskvil naši zákonodárci zplodili. Ale nejen oni, křeslo stál už čtyři ministry v zemích, kde nedávno zavedená evidence tržeb skončila neslavně.

Svéráznou představu o narovnání podnikatelského prostředí předvedli o víkendu na svém sjezdu lidovci. Aby si zajistili lepší volební výsledek, představili svůj program, podle nějž by neměla být třetí a čtvrtá vlna EET vůbec spuštěna. Šéf lidovců Pavel Bělobrádek argumentuje tím, že jeho strana původně chtěla EET jenom pro vybrané sektory a prý to tak stojí i v koaliční smlouvě. Postěžoval si, že koaliční partneři prý na jeho stranu nevybíravě tlačili, aby EET obsáhla celou ekonomiku bez výjimek. Pro obchodníky a restauratéry by podle něj měl zákon platit i nadále, zatímco například pro řemeslníky ne. To, že se jedná o skandální diskriminaci určité skupiny podnikatelů, přitom vůbec nepřipouští. A to přestože většina obchodníků a restauratérů již dávno před zavedením EET bez problémů vydávala účtenky a vedla evidenci tržeb, řemeslníci tak činili zcela výjimečně. A jejich příjmy rozhodně nejsou zanedbatelné.

Podivné výjimky

Ale nepochopitelné výjimky už fungují nyní. Není žádným tajemstvím, že značné tržby mají různí stánkaři s rychlým občerstvením a korunky se jim do pokladny doslova sypou. Jenže ty evidovat nemusí. Ale stačí, aby jejich kolegové, poskytující o stupeň vyšší úroveň služeb, měli ve své provozovně stůl nebo židli, a vše je jinak. A což teprve další výjimky. Když živnostník nabízí vlastní výrobky, EET se ho netýká, ale stačí, aby k tomu prodával láhev vody nebo sušenky, a již musí evidovat. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna. Před časem jsme popsali, jakým výjimkám z EET se těší parlamentní bufety, ‘Babišovy‘ párky a jiné státní provozovny. Řadu podnikatelů to rozzuřilo doběla a stěžovali si, že to je „hajzlovina z podstaty“.

Podobnost čistě náhodná?

Již nyní je evidentní, že to postižení podnikatelé a především drobní živnostníci politikům při volbách spočítají. Namísto toho, aby se zabývali skutečně závažnými, obřími daňovými úniky, najali tisíce úředníků, aby buzerovali malé dříče, kteří si podnikáním velice často přivydělávají ke svému ubohému platu či penzi. Server Echo24.cz tento týden analyzoval, jak dopadla evidence tržeb v zemích, podle nichž u nás byl tento šmírovací experiment zaveden. A výsledek je velmi zajímavý. Už stál místo čtyři ministry. Slovinský ministr financí Dušan Mramor zaváděl on-line pokladny loni v lednu a v červenci téhož roku musel odejít. Shodou okolností, podobně jako Andrej Babiš, také kvůli nepořádkům v účtech.

Neslavný Slavko a rakouský škůdce

Neslavně skončil i Babišův velký vzor, chorvatský ministr Slavko Linič, který rezignoval rovněž předčasně, do roku a do měsíce. Podobně dopadli i rakouští daňoví reformátoři, přestože registrační pokladny, které prosadili, nemusely být on-line připojeny. Ministr hospodářství Mitterlehner složil funkci také do roku a do měsíce a spolureformátor Schelling, přezdívaný Škůdce, svůj post udrží pouze do předčasných voleb, které byly v zemi nedávno vyhlášeny. Právě zavedení pokladen způsobilo, že řada dosavadních rakouských lidoveckých voličů přešla k pravicovým radikálům. Ve všech zmíněných zemích nepřinesly registrační pokladny výnosy, které jejich propagátoři slibovali. V Chorvatsku dokonce poklesl výběr DPH.