Tajuplný Šuman znovu udeřil, další kompro na Babiše. Mnozí tvrdí, že mu Mafragate zlomí vaz. Pak ale přišlo...
09.05.2017
Foto: Facebook
Popisek: Andrej Babiš to bude muset zabalit? To ví jen velký Manitou
Andrej Babiš mele z posledního? Spolek Julius Šuman, o němž se neví, kdo se za ním skrývá, totiž na YouTube zveřejnil další, již třetí citlivou nahrávku, na které ministr financí a předseda hnutí ANO mluví s dnes již bývalým redaktorem MF Dnes Markem Přibilem. Tentokrát si ale vybrali pořádný špek – citlivé policejní spisy z Ústavu pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Prostě perlička k pohledání. Přinášíme vám přepis jejich „krásného“ rozhovoru a také informace, kdo je kdo. Kde kdo už Babiše odepisuje, on sám zjevně zmatkuje a ztrácí svůj pověstný klid. Jenže dnes ráno se ozval někdo, u něhož bychom takovou obranu šéfa ANO fakt nečekali… Čtěte.
A světe div se, zase se baví o tom, co kdy by bylo dobré v MF Dnes zveřejnit. Nutno podotknout, že v té době byl Andrej Babiš majitelem vydavatelství MAFRA, pod které celostátní deník spadá. Poslední týden je to v téhle republice divočina, co říkáte? Teď se nabízí otázka, vynášel někdo od policie citlivé dokumenty? Jak se jinak mohl novinář Přibil dostat ke spisu z ještě živé kauzy?
Přepis celé nahrávky
Přibil: „My se známe delší domu s Muzikářem, s právníkem a myslím, že se bavili i s Ištvánem. Ohledně toho, jak Lidovky napsaly, tehdy, jak se na něj vyrábělo to kompro. On je přesvědčen, že ten Holub a další spolupracovali s Pokorným a de facto ho obalamutili, protože mu slibovali nějakej ten trestní spis, k tomu nedošlo. Takže já sháním všechny věci z ÚOOZ ohledně té Beretty,“ vysvětluje Babišovi Přibil a pokračuje: „Už jsem sehnal výslechy, některých těch lidí. Jsou tam popisy, jak byl ustanovenej Bílek..., jak to všechno bylo s popudu Langera a podobně. Takže to jsou docela dobré věci, takže jsem se chtěl zeptat, jestli…, protože já jsem to zatím s nikým v novinách nerozebíral. Jo, protože jsou to velice citlivý věci.
Pak je tady celej ten výslech bývalýho náměstka GIBS. Klidně si to všechno můžete nechat. Já to mám okopírovaný. To jsem se chtěl domluvit, jestli tohle můžeme …, tyhle věci. Protože já to tam nechci rozebírat s nikým. A jestli se to podaří, tak budu mít ještě ten protokol toho Holuba, jak se s tím Pokorným stýkal. Což je tak citlivá věc, která by ty sociální demokraty docela dost poškodila.
Babiš: „A co je ten Beneš?“
Přibil: „Jo, ten Beneš tam, to je docela dobrý, no. To sem se smál.“
Babiš: „A co je dál?“
Přibil: „To je na přeskáčku. Jinak tady to je očíslované, celej ten výslech.“
Babiš: „A kdo toto vlastně dělá?“
Přibil: „Tohle dělal ÚOOZ. Klidně si to nechte, já to mám okopírovaný.“
Babiš: „To je vlastně proti komu, tohle to?“
Přibil: „To je především proti sociálním demokratům a proti ODS…“
Babiš: „A tenhle Bruncvík, ten byl kdě?“
Přibil: „To byl v podstatě nejmocnější muž GIBS. A než tam nastoupil. Bílek…“
Babiš: „Aby dělal špinavou práci…“
Přibil: „Dělal špinavou práci, to je pěknej syčák, jo, alespoň jsem slyšel. Tak tam je důležitá ta výpověď. Ne, jaký to je mravní charakter, si myslím.“
Babiš: „A on v tý výpovědi jakože mluví, jako?“
Přibil: „Ano, to je výpověď toho Bruncvíka.“
Babiš: „Fakt, jo? Tak to jako, že na nich hezky blije. No hezký to je.“
Přibil: „Já bych to nechal na ten jejich sněm socanský. A něco před volbama.“
Babiš: „Já si myslím, že před tím sněmem, kdyby se načasoval ten Ludvík, tak to by bylo perfektní.“
Přibil: „Otázka je taky, to jsem schopnej zařídit. Když se to objeví v tý Mladý frontě, tak aby nás nekritizovali, že to je cílená akce. Tak jsem schopen to poskytnout i Právu, když jsem tam deset let dělal…“
Babiš: „A v Právu se domluvíte s kým? Se Žantovským?“
Přibil: „Já myslím, že jo. Já tam mám dobrýho kamaráda toho Jiřího Bareše, ten tam má na starosti obchod.“
Babiš: „Jo?“
Přibil: „Mám tam nějaké vazby, když jsem tam deset let dělal.“
Přibil: „Akorát tyhle zdroje, to jsou policajti nebo bývalý policajti. Nevím, jak jim odpovědět ohledně Šlachty, jestli se může počítat s tím, že bude v budoucnu ministrem. Ale já říkám, že tohlecto netuším.“
Babiš: „Ty policajty“?
Přbil: „No, že by je to těšilo. Ale já říkal, že to netuším, že sám se vyjádřil, že nemá politické ambice.“
Babiš: „Šlachta mi vzkázal, že by chtěl být policejním prezident...“
Pokračování příště…
A co na to všechno říká Babiš? Takto odpověděl Blesk.cz: „Evidentně jsem se stal obětí cílené provokace nastrčeného agenta, který mě měl kompromitovat. Teď vypouští na veřejnost sestříhané nahrávky, kde jsem ale i tak velmi pasivní. Každý, kdo si to poslechne, si musí všimnout, jak moc mi to vnucuje,“ uvedl novinářům vicepremiér.
Tohle Babiš fakt podělal
Problém je, že Babiš se zde skutečně zajímá o živý policejní spis. Přibil se na třetí nahrávce navíc chlubí, že se zná s právníkem Muzikářem. „Myslím, že se bavili i s Ištvanem. My přesvědčujeme, že ten Holub a další spolupracovali s Pokorným a de facto ho obalamutili,“ raduje se v nahrávce Přibil. Jmény se to tu jen hemží. Mluví se tu o exřediteli GIBS Bílkovi, o současném řediteli Murínovi či o nejmocnějším muži GIBS před Bílkem – Brunclíkovi. Jak vám jistě neuniklo, objevuje se tu i jméno vrchního státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvána.
Šlachta mi říkal, že chce být policejním prezidentem
Z nahrávky ale určitě nemá radost ani tehdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta. Babiš s Přibilem si o něm povídají opravdu zvláštním způsobem. Babiš se zmiňuje, že se mu Šlachta přiznal, že by byl rád policejním prezidentem. Na záznamu se objevuje i jméno Beneš. Babiš se nad ním pozastaví. Bohužel nevíme, o koho se jedná. Je jím snad šéf ČEZ Daniel Beneš? Třeba se více dozvíme už z další divoké nahrávky…
Je to kampaň, která má za cíl zakrýt korupci
Babiš je v koncích a říká dokola pořád to samé. Je jasné, že od novináře Přibila dává ruce pryč: „Podle některých měl tenhle člověk kontakty na kmotry, není ale vyloučeno, že v tom jsou i moji političtí oponenti. Je to kampaň, která má za cíl zakrýt korupci na ministerstvu školství a mě zlikvidovat,“ vysvětluje ministr financí pro Blesk.cz.
Šéf ANO se stále brání i tím, že se jednalo o jasného provokatéra. „Dneska vím, že jsem udělal chybu, že to byl provokatér, že to bylo všechno nastrčené a že je to organizované spiknutí. Ale to samozřejmě nikoho tady nezajímá,“ říkal Babiš již v neděli, poté, co odmítl přijít do pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Po zveřejnění třetí nahrávky se k věci na svém twitterovém účtu vyjádřil i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. „Trestní oznámení měl Babiš podat, když dostal do ruky živé spisy. Teď, když to něj prasklo, má smůlu. Už je pozdě,“ uvedl poslanec na internetu.
Whistleblowing nebo provokace? Najdi 5 rozdílů
Libor Michálek, nezávislý senátor, který kandidoval za Zelené a Piráty (s podporou lidovců), ale dnes přišel s překvapivým názorem, který po osmé ráno publikoval na svém blogu a kde Babiše vlastně hájí. Velmi účinně, a totiž na základě vlastních zkušeností. „Když jsem před téměř 7 lety pořizoval jako ředitel na Státním fondu životního prostředí nahrávky rozhovorů s panem ministrem, jeho poradcem a jeho právníky, jednalo se o poslední možnost, jak zdokumentovat protiprávní nátlak, korupční nabídky. Nebylo tehdy jiného východiska. Ministr vnitra tvrdil, že neví u policie o nikom, na koho bych se mohl s důvěrou obrátit. Premiér nereagoval na žádost o zapojení Bezpečnostní informační služby. Hrozil vyhazov při neplnění protiprávních pokynů,“ píše na úvod.
Je třeba dodat, kdo vlastně pan Michálek je. Má v zásadě dvojí odbornost, je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Je také finanční analytik, dříve pracoval jako makléř ve Fondu národního majetku, v dohledu nad kapitálovým trhem na ministerstvu financí, v Komisi pro cenné papíry jako ředitel odboru kolektivního investování. Působil také jako expert dohledu nad finančním trhem v České národní bance. Jako konzultant pro licenční standardy pracoval také ve Světové bance.
Slavný whistleblower, kterého vyhodil Drobil
V Česku se „proslavil“ jako whistleblower, který poukázal na machinace při privatizaci státních podílů, za což přišel o místo na Fondu národního majetku (v roce 2010 se stal ředitelem Státního fondu životního prostředí, kde čelil korupčnímu nátlaku v tzv. kauze Drobil. Pořídil nahrávky a zabránil realizaci transakcí, které měly dle tvrzení exporadce Drobila sloužit k černému financování politické strany. Den po podání trestního oznámení jej bývalý ministr Drobil odvolal z funkce).
Senátor ve svém dnešním ranním blogu pokračuje: „Později Ústavní soud judikoval, že nahrávky si může zaměstnanec pořídit, pokud jej zaměstnavatel hodlá z organizačních důvodů propustit, ale z kontextu celé situace je patrné, že hlavním důvodem ukončení spolupráce jsou jiné důvody. Na nahrávkách z roku 2010 mluví hlavně tehdejší ministr životního prostředí nebo jeho poradce. Oba pánové měli zcela jasno, jak mají věci fungovat a ofenzivně mně vysvětlovali, co je potřeba udělat. Jednalo se o evidentní úkolování. Z kontextu rozhovorů bylo patrné, že pokud vše neproběhne podle zadání, ve funkci skončím,“ vysvětluje svou kauzu.
Ministr Babiš je v defenzivní roli a nic nepožaduje
A tím se dostává k aktuální kauze Babišovy nahrávky: „Na zatím zveřejněných nahrávkách mluví v prvé řadě pan Přibil. Přichází s výčtem toho, jaké všechny materiály má a co s nimi hodlá podniknout. Pan Přibil téměř stále mluví. Pan ministr Babiš je v defenzivní roli a ani jednou neříká, že má pan redaktor dělat něco jinak, než on sám navrhuje. Občas sice ministr financí prohodí, že by s něčím počkal, ale ani jedna z jeho vět se nedá interpretovat jako úkolování, co se má psát. Pan Babiš přiznal jako chybu, že se s redaktorem Přibilem vůbec sešel. Stala se ale ještě jedna chyba. V situaci, kdy pan redaktor mluví o tom, že v rámci redakce ještě jednu z kauz neřešil, se měl pan ministr zeptat: „Proč?“ Redaktor-whistleblower by totiž měl majitele oslovit až poté, co by se ukázalo, že šéfredaktor chce nějaké informace držet pod pokličkou,“ tvrdí senátor na základě svých zkušeností.
„Ze zveřejněných nahrávek ale nevyplývá neshoda mezi redaktorem Přibilem a šéfredaktorem Pleslem nebo neshoda mezi redaktorem Přibilem a ministrem financí. Vypadá to tedy, že MF Dnes by psala tak, jak dosud psala, i kdyby žádná schůzka s panem Babišem neproběhla. O ovlivňování médií by se dalo mluvit, kdyby pan Babiš požadoval zveřejnění nebo utajení informací, které by standardně vedení deníku nezveřejnilo nebo netajilo,“ říká a dodává svou zkušenost: „Když mě exministr Drobil tlačil v roce 2010 k tomu, abych poslouchal pana poradce a pana náměstka, dal jasně najevo, že pokud s nimi „shodu“ nenajdu, nezůstanu ve funkci. A jaká byla realita? Shoda mezi výhružkou na nahrávce a tím, co se později odehrálo.“
Uplynulo x měsíců a stále nic…
Senátor srovnává se svou tehdejší situací: „Na nahrávce Marka Přibila se mluví o zveřejnění kompromitujících materiálů na ministra zdravotnictví Ludvíka, a to před březnovým sjezdem ČSSD. Od sjezdu ČSSD uplynuly 2 měsíce, od pořízení nahrávky možná 5 měsíců a stále nic. Nelze tedy mluvit o tom, že by měl pan ministr Babiš nějaký mediální plán a ten redaktorům MF Dnes (neúspěšně) tlačil. Když se udělá statistika dosud zveřejněných vět ministra financí z rozhovoru s panem Přibilem, drtivě převažují věty tázací. Pan Babiš se ptá na jména, na role zmiňovaných aktérů. Pan Přibil vlastně dělal panu Babišovi „nalejvárnu“, aby se v jednotlivých kauzách lépe orientoval. Místy pan redaktor klade otázku, aby pan ministr vůbec něco řekl,“ namítá senátor a vlastně tak Babiše brání.
„Úkolování MF Dnes ze strany pana ministra by muselo vypadat úplně jinak. Zadání práce Marku Přibilovi, naznačení, že pokud práci do voleb nestihne, bude muset proběhnout rozhovor s panem Pleslem ohledně výměny investigativního žurnalisty. Nic z toho z nahrávek nevyplývá. „Kauza nahrávky“ se tedy zdá jako účelově vykonstruovaná,“ píše Michálek.
Odkrývání leváren?
„Závěrem ještě jeden podstatný rozdíl mezi slovy pana Babiše a exministra životního prostředí. Ministr financí dává na nahrávce najevo, že má zájem na odkrývání leváren. Připomínám, že to byl právě ministr financí, který spolu s ministrem spravedlnosti předložil ve Sněmovně návrh na ochranu whistleblowerů. Rovněž postup hnutí ANO při hlasování o novele zákona o registru smluv nasvědčuje zájmu odkrývat nehospodárné smlouvy. Pokud by ČSSD podpořila návrh na ochranu whistleblowerů, nebyl by střet zájmů takovým problémem, jak ho média vykreslují. Kdyby ministr financí dal jakýkoliv protiprávní pokyn, úředníci ministerstva by se bez obav ozvali. Pokud by TOP 09 a ODS neprosadily vykuchání zákona o státní službě, nebyly by pochyby ani o nezávislém postupu Finanční správy,“ končí svou obranu senátor.
Whistleblower není práskač, ale…
Whistleblowing (z angličtiny doslova hvízdání na píšťalku) je termín z přelomu 60. a 70. let 20. století, který slouží jako označení pro případy, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace – whistleblower, tedy „ten, kdo hvízdá na píšťalku“ – upozorní instituci nebo orgán oprávněný k prověření či zakročení na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost, přičemž některé verze definice jsou navíc omezeny podmínkou, že upozorňovatel jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch a že situaci nelze vyřešit interními mechanismy. Tolik Wikipedie. A politický osud Babiše? V tuto chvíli si skutečně netroufáme soudit, křišťálová koule je zrovna v opravě.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Anna Vančová, Daniel Mareš
Vložil: Antonín Pořízek