Karel Janeček do politiky? Další miliardář to ví nejlíp, v životě nejde o prachy, říká. Zrovna on. Místo toho budeme měřit štěstí
09.05.2017
Foto: pixabay.com
Popisek: Štěstí - ilustrační foto
Důležitější než peníze je prý v životě domácí štěstí. Tuhle starou pravdu nelze popírat, paradoxem ale je, že se jí chystají ohánět právě ti, kteří se tak trapnou záležitostí, jako je výška zůstatku na kontě, nemusí zabývat. Jeden miliardář už nám předvedl své, nyní se velkými myšlenkami hodlají ohánět při nadhánění voličů další. Co se bude místo koblih rozdávat tentokrát?
Vláda se otřásá v základech, premiér Sobotka už má svým ‚odzdikezdismem‘, tedy zmítáním se od zdi ke zdi a radikálními změnami názorů ze dne na den, místo v historii české politiky zajištěno. Další životnost ‘obyčejného podnikatele‘, kterého díky líbivým slibům, lidovému projevu a hromadám koblih vyšoupl důvěřivý národ až na post vicepremiéra a ministra financí, záleží nyní na rozhodnutí jediného muže.
Budou další koblihy?
Prezident Miloš Zeman oznámil, že provinilého Andreje Babiše odvolá až poté, co prověří kvality jeho náhradníka. A zatímco dvě stě jeden současný český poslanec nejspíš přemítá nad večerním panákem či kávičkou, jestli se vůbec podaří udržet výnosný a pohodlný penězotok až do regulérního konce volebního období, další, ještě relativně neokoukaní milionáři a miliardáři se chystají vydrápat na výsluní. V naději, že i jim nepoučitelní obyvatelé krásné země v srdci Evropy také skočí na špek. Možná k tomu ani nebudou muset nechat napéct desetitisíce koblih, koneckonců by je to přišlo mnohem dráž než šéfa hnutí ANO, pro nějž se rozdávání tohoto druhu pochutiny stalo folklórem. Proč ne, má je za pár šupů, když mu – pardon, členům jeho rodiny – pekárny patří. Otázkou je, jak dlouho budou ještě Čechům chutnat. Možná si ale dál vystačí s tvrzením, že „všeci kradnú“, jenom on jediný je křišťálově čistý jako horská bystřinka.
Další miliardář na startu
Průřez polistopadovým politickým vývojem bohužel dokazuje, že jsme nepoučitelní, znovu a znovu ochotní skočit na špek líbivým heslům, slibujícím lepší budoucnost. A právě na tuto strunu se chystají hrát noví kandidáti na nejvyšší posty. Neslibují především ekonomický růst země, ale hlavně blaho jejích obyvatel. A v tom prý peníze určitě nejsou na prvním místě, takže bychom neměli životní úroveň měřit výší příjmů, ale jejich spokojeností. K tomu má sloužit Český index štěstí, který vyjádří v číslech a statistikách například dostupnost kvalitních potravin, bydlení, vzdělání, zdravotní péče nebo společenského života, stav životního prostředí, atd. „Klíčová zásada pro mě je, aby veškeré podnikatelské nebo investiční činnosti byly plně v souladu s etickými hodnotami a společensky prospěšné. Člověk se nejvíce přiblíží štěstí, když dělá věci, které mají hodnotu nejen pro něj samotného, ale i pro ostatní,“ poznamenává například vzletně podnikatel, matematik a prosazovatel nového volebního systému, miliardář Karel Janeček.
O peníze prý nejde
Další kontroverzní muž, který k pohádkovému majetku údajně přišel jenom vlastní šikovností. Dokonce tvrdí, že svůj první milion vyhrál v kasinu. O Karlu Janečkovi se začalo mluvit již před minulými volbami, pak se ale takticky stáhl do ústraní, zřejmě se nechtěl zbytečně plést pod nohy ambicióznímu majiteli Agrofertu. Jedinou z mála novinek, které ze svého života pustil na veřejnost, byla jeho svatba s muslimkou. Další ambiciózní podnikatel chce získávat přízeň tvrzením, jak mu vůbec nejde o zisk. Při realizaci jeho podnikání se prý naopak všichni od rána do večera úžasně baví. „V našem pivovaru se snažíme dělat věci po svém, nemáme jako primární cíl zisk ani ekonomický růst. Od začátku to děláme nejpoctivěji a nejlépe, jak to jde, s láskou a vášní, ale přitom nejsme fixovaní na výsledek, takže se tím vlastně bavíme. Nikdy jsme nebyli orientovaní jen na peníze,“ říká pivovarník Stanislav Bernard.
Jak se měří štěstí?
Zakladatel agentury STEM Jan Hartl, která se bude na měření Českého indexu štěstí podílet, dodává: „Veřejnost má pocit, že se má relativně dobře, což zejména platí o materiální životní úrovni. Sice máme plné regály a koupíme si v podstatě cokoliv, ale to ostatní tak nějak nepřichází.“ A tak statistici hodlají počítat, jak moc jsme opravdu šťastní. Budou jim respondenti hlásit, kolik jointů vykouřili, aby dosáhli svých minut tupé blaženosti? Sčítat, kolik minut strávili s pivem, hromadou chipsů a svou Božkou po boku při sledování televizních kriminálek? Nebo měřit délku doby, po niž pocítí uspokojení nad tím, že nenáviděnému sousedovi zdechla koza? Štěstí je totiž pojem extrémně relativní. Každého jedince uspokojuje něco úplně jiného, takže zůstává záhadou, jak se tohoto stavu lidské duše hodlají zhostit lidé, jejichž profesi vládnou čísla. Zdá se, že nové tváře jenom našly další uličku, kterou by pronikly do podvědomí voličů a usadily se v něm jako zbrusu nová, ta jediná pravá a ideální alternativa pro naši, tentokrát už konečně určitě zářnou budoucnost. A hodlají to zmáknout i bez koblih, sázejí na jedno jediné – prosté domácí štěstí.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská