Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Na krizi středního věku zapomeňte a užívejte si života. I když třeba trpíte pedofobií. Že nevíte, co to je? Ouha

02.05.2017
Na krizi středního věku zapomeňte a užívejte si života. I když třeba trpíte pedofobií. Že nevíte, co to je? Ouha

Autor: Ilustrační foto pixabay

Popisek: Přibývají vám šediny a vrásky? Nezoufejte! I po pětapadesátce je prý stále co vyhlížet

Z krize středního věku se podle Miloše Čermáka hroutit nemusíme. Přinášíme vám to nejlepší z jeho komentáře, který vyšel v Hospodářských novinách. Takže konec depresí a hoďte se „do pohody“. Svět se přece nezboří.

Miloš Čermák se v textu zamýšlí nad tím, jak si představujeme inovátora. Většina lidí ho prý vidí jako dvacetiletého člověka v neformálním oblečení. Rozhodně prý nemáme před očima „usmýkaného čtyřicátníka či čtyřicátnici s padesátkou na krku“. Svět se točí kolem mladých lidí, vidíme je v reklamách, jsou zkrátka všude. Člověku pak připadá, že všechny velké věci musí stihnout do třiceti. Čermák uvádí: „Podívejte se na Google nebo Facebook. Podporuje to názor, že ve čtyřiceti a padesáti člověk sice pracuje jako šroub, ale už nemění svět. Což není pravda, samozřejmě. Potvrzují to i studie, o kterých minulý týden referoval deník New York Times.“

Tyto studie nám ale říkají něco úplně jiného. Podle nich ten nejlepší čas pro to velké v životě prý přichází mezi 40 a 55 lety života. „A také po 55 je pravděpodobnější, že se vám něco velkého podaří, než ve věku pod 30. Průměrný věk inovátora je 47 let. Dobře, osobně jsem o rok tento ‘sweet spot‘ už prošvihl, ale i tak to potvrzuje mou teorii, že střední věk je možná to nejlepší období života,“ uvádí v Hospodářských novinách Miloš Čermák a přináší přehled sedmi důvodů, proč je prý krize středního věku naprostý nesmysl.

Máte z obličeje vrásčitou bramboru? Nezoufejte

Podle prvního bodu už prý nezáleží tolik na tom, jak vypadáte. Hlavní jsou tady schopnosti, nikoli zevnějšek. Mladí a hezcí lidé ve dvaceti třiceti letech mají díky vzhledu lepší výchozí pozici pro skvělé zaměstnání. V padesáti to už ale zkrátka neplatí. „Když máte od narození obličej jako bramboru a ve středním věku se z ní stane vrásčitá brambora, není to takový rozdíl. Ale když vypadáte jako Brad Pitt a najednou máte obličej jako vrásčitou bramboru, je to strašný sešup dolů,“ tvrdí Čermák. Také už podle něj nemáte v tomto období života přehnané sny, vidíte vše realističtěji. Jestli někde vyhrajete medaili nebo budete první v tom a tom, je vám vlastně ‘šumák‘. Máte rádi svůj klídek a pohodičku, v hlavě to máte srovnané, ale stále si jdete za svým.

Strach z dětí je dávno pryč

U mužů je v mladším věku problémem pedofobie – strach z dětí. Čermák to vysvětluje jednoduše: „Pedofobie je reakce normálního muže, kterému někdo do náruče vrazí malé dítě a on nemá nejmenší potuchy, co s ním.“ Hlášky tipu „miluji svoje děti“ jsou podle něj stále aktuální, ale ta láska k nim už se trochu posunula. Hlavně to bude asi tím, že už dětmi nejsou. V těšení se na vnoučata má taky jasno: „Netěším. Vysvětluju ženě, že kdybych se těšil na další malé děti, tak si je pořídím ‘v balíčku‘ s mladou ženou.“ Proč se ale hnát v padesáti do náruče mladé ženy? To je podle něj největší omyl evoluce. „Možná je to důkaz, že Bůh opravdu není muž, jak říkají feministky, nýbrž škodolibá žena.“

To, že muži myslí na sex každých sedm vteřin, je podle něj nesmysl. Blíže k pravdě jsou prý studie, které tvrdí, že chlapy ‘na to‘ myslí tak devatenáctkrát denně a ženy desetkrát. Když vám táhne na padesát, tak se sice na skupinu sličných mladých dívek rádi podíváte, ale to je tak všechno. Pak se raději zase zahledíte do rozečtené fajn knihy.

Už nemusíte mít sex, kdykoliv se namane příležitost

Vtipně glosuje i roli sexu v našem životě. „Nejdřív nemáte s KÝM. Pak nemáte KDE. A když máte s kým a kde, zjistíte (třeba protože se vám mezitím narodily děti a vy jste začali chodit do práce), že nemáte KDY,“ uvádí. Ve středním věku je všechno tohle pryč. Už prý prostě nemusíte mít sex, kdykoliv se namane příležitost.

Tuhle citaci z jeho textu by bylo škoda neuvést:
„Miláčku, ty asi nemáš chuť?“ ptáte se vy s laškovným úsměvem a zároveň trochu napjatě.
„Mám,“ odpovídá manželka, velmi nepřesvědčivě.
„Ano?“ pronesete vy jakoby udiveně a nedůvěřivě.
„Jo,“ říká manželka, ještě méně přesvědčivě. A pak dodá: „Tobě se moc nechce?“
Zavrtíte hlavou, že je to nesmysl. „Mně se chce.“
Manželka odpoví: „Mně taky!“ a vy v tom slyšíte všechen smutek a neštěstí světa.
Takže opatrně, plni citu a empatie, zašeptáte: „Hele, a co kdybychom si otevřeli víno a pustili film?“
„No tak jo,“ vydechne žena.

Městskou hromadou dopravou už podle Čermáka můžete taky jezdit naprosto v klídku. Půl života se prý bojíme, že budeme muset pustit někoho staršího sednout na naše místo. Ve středním věku už to neplatí, netřeba asi vysvětlovat proč.

Místo strachu nastupuje zvědavost

Střední věk je prý také posledním dobrodružným obdobím, kdy se máme na co těšit. To je úplně v pořádku. Také už se ale přestáváme bát smrti, místo strachu prý podle nastupuje zvědavost. Je najednou velmi lákavé vědět, co po smrti přijde. Miloš Čermák to vystihuje naprosto přesně: „Připomíná mi to jednu hollywoodskou historku. Za hercem Bobem Hopem, který se dožil sta let, přišla už v pokročilém věku jeho žena. Řekla mu, že na slavném hřbitově Forest Lawn jsou dvě volná místa. Jedno s výhledem na krásné cypřiše a druhé na údolí. Zeptala se, kterému dává přednost. Herec se zamyslel. A pak řekl: „Překvap mě.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Antonín Pořízek

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace