Uboze nakašírovaná zranění a hektolitry trapně umělé krve. Modrý kód Ordinaci z trůnu nesesadí. Je snad ještě horší
31.03.2017
Foto: TV Prima
Popisek: Modrý kód. Dobré obsazení (Štěpnička, Rosák) seriál nezachrání
FOTO Vše nasvědčuje tomu, že se televizní program napříč všemi stanicemi brzy bude skládat většinou jen z kriminálek, seriálů z lékařského prostředí a všemožných soudních síní. V případě nového projektu TV Prima Modrý kód ale naštěstí nehrozí, že by se natáčel a vysílal několik let. Sledovanost prvních tří dílů totiž nedosáhla ani milionů diváků a to je na novinku žalostně málo. A tak je šance, že podobně, jako jiné propadáky, nenápadně vyšumí do ztracena.
Modrý kód se nezdařil po všech stránkách a namísto napínavé a poučné podívané, které některé výborné zahraniční seriály tohoto typu představují, se divákům spíše nabízí parodie na ně. Zranění pacientů jsou uboze nakašírovaná a pohled na umělou krev se vyskytuje při každé možné příležitosti. Stejně k smíchu je exploze odborných medicinských výrazů, jimž stejně nikdo nerozumí, jen mají zapůsobit na efekt a potvrdit reklamní slogan, že jde o „nejopravdovější seriál z lékařského prostředí“. Jenže, opak je pravdou. Je zatím ten nejnepodařenější.
Ze snímku je zjevné, že práce maskérů je odbytá. Nebo nezaplacená?
Krátké vlasy nepomohly
Velkým zklamáním je i herecká sestava. Velmi nepřesvědčivá je například Sabina Laurinová v roli vrchní sestry Marie, alias Mary. Tvůrci Modrého kódu tuto postavu snad už nemohli obsadit hůř. Přehnanou starostlivost hraje Laurinová tak křečovitě, že v některých okamžicích spíše působí, jako by právě dostala záchvat mrtvice. Tak to dopadá, když se reklamní kampaň v bulvárních médiích soustředí na to, že si tato herečka nechala ostříhat a přebarvit své dlouhé vlasy. Je to úplně nepodstatné. Stejně nevěrohodná je i Kateřina Brožová coby místní starostka. Ta měla raději zůstat věrná doktorce Kellerové a nevystavovat se dalším jízlivým poznámkám. Ale podobné je to s většinou ženských hrdinek.
Sabina Laurinová moc nepřesvědčila, mírně řečeno
Starostlivost, nebo spíše vyhořelost?
Pokud měli autoři Modrého kódu ambice vyrobit skutečně ten nejopravdovější seriál z lékařského prostředí, měli se na pár dnů nastěhovat do některé oblastní nemocnice. Tam se to věru nehemží nalíčenými kráskami, ale většinou staršími, více či méně obézními, unavenými sestrami a vyhořelými lékaři, většinou zcela lhostejnými k problémům pacientů. Tento většinový archetyp sice zastupuje Marika Procházková, ale ani ona se do své role příliš netrefila.
Lepší je výběr mužského obsazení, má však zásadní vadu na kráse. Některé hvězdy totiž Prima přetáhla z novácké Ordinace v růžové zahradě. Ať už jde o Romana Zacha, Jiřího Štěpničku nebo Igora Chmelu. Ale ani to Modrému kódu nepomůže. Je zkrátka odsouzen k nezdaru a navíc k výsměchu. To ostatně dokazují reakce diváků, kteří popisují vlastní zkušenosti s nemocniční péči u nás a hektické nasazení lékařů a sester z Modrého kódu považují za provokaci.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Adéla Hofmanová