Odvrácená tvář oblíbeného Jana Masaryka: Sex, drogy a alkohol? A tajemstvím desítky let zahalená smrt... Tajnosti slavných

Foto: ČT

Popisek: Ministr zahraničí Jan Masaryk

Vše nasvědčuje tomu, že se jeden z nejpopulárnějších politiků naší historie, bývalý ministr zahraničí Jan Masaryk, stane také jedním z těch nejzáhadnějších. I když mohlo nové životopisné drama, věnované jeho klikaté životní dráze a kariéře, leccos objasnit, opak je pravdou. Film Masaryk, který minulý víkend posbíral dvanáct Českých lvů, spíše oživil různé mýty a je čirou fikcí.

Čeští historici se ještě nevzpamatovali ze seriálu Bohéma, v němž se rovněž fakta prolínají s uměleckou fikcí, a už mají další velké téma ke kritickým diskusím. Na nový česko-slovenský film Masaryk režiséra Julia Ševčíka reaguje například historik Petr Zídek. Na serveru Lidovky.cz upozorňuje, že tvůrci v něm zacházejí s historickou realitou dost svévolně. Konstatuje, že filmový Jan Masaryk má s tím skutečným společného pramálo: „Zápletka filmu je čirá fabulace.“

Ve filmu Masaryk ztvárnil někdejšího ministra zahraničí Karel Roden

Sex, drogy a alkohol?

Zídek se ohrazuje proti tomu, že Jan Masaryk je ve filmu vylíčen jako playboy, který se zúčastní bujarých večírků, nalévá se alkoholem, oddává sexu a je závislý na kokainu. Zároveň však připouští, že veřejnost dosud většinou znala Jana Masaryka pouze z té lepší stránky. Byl to muž mnoha talentů, byl například skvělým řečníkem  nebo nadaným muzikantem, ale zároveň byl nevyrovnaný a psychicky labilní. Především proto, že trpěl duševní chorobou. Přesto ale historik  zcela vylučuje, že by se Masaryk během svého pobytu v Americe léčil v psychiatrické léčebně. Ve skutečnosti prý svůj americký pobyt zasvětil charitativní činnosti ve prospěch židovských uprchlíků z Evropy. Stejně tak vyvrací filmovou verzi, že Masaryk nenáviděl Beneše. Také scény, které jsou tomuto tématu v novém filmu věnovány, jsou podle něj zcela vymyšlené.

S otcem, prezidentem T. G. Masarykem

Námět k přemýšlení

Podstatně shovívavější je vůči životopisnému dramatu Masaryk renomovaný historik Pavel Kosatík. Považuje ho za dost zajímavý a myslí si, že má smysl o něm přemýšlet. Oceňuje, že autoři filmu zdůraznili Masarykovu bohémskou osobnost, a sám potvrzuje, že svého času patřil k zlaté pražské mládeži. Co se jeho údajného užívání kokainu týče, Kosatík připomíná, že v té době byl kokain vnímán úplně jinak a byl často předepisován jako lék. Ve své době plnil roli dnešních psychofarmak, mimo jiných ho užíval i legendární britský premiér Winston Churchill.

Nádvoří Černínského paláce, na jehož dlažbu dopadlo jeho tělo, dnes nese jméno Jana Masaryka.
V popředí je zasazena pamětní deska.

Vražda, nebo sebevražda?

Pavel Kosatík se přitom osobě Jana Masaryka věnuje dlouhodobě, mimochodem v pátek večer uvedla Česká televize o Janu Masarykovi dva dokumenty, na jejichž realizaci se Kosatík podílel. A nedávno vyšla jeho monografie, věnovaná právě osobnosti tohoto významného českého politika. V rozhovoru pro časopis Týden se Kosatík vyjádřil také k největší záhadě Masarykova života,   spekulacím, zda spáchal sebevraždu či zda byl zavražděn. Ani nový film na to nedává jasnou odpověď. A nelze se divit, ani mnoho let trvající zkoumání se relevantní odpovědi nedobrala a pár existujících důkazů si každý interpretuje podle svého. Kosatík se nepřiklání k žádné ze tří verzí Masarykovy smrti, ale souhlasí s názory těch badatelů, kteří si myslí, že odpověď může být ukryta v ruských archivech.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adéla Hofmanová