Vozil jsem ho v kočárku, teď bude mít šanci mi to oplatit, říká o svém mladším bratrovi legendární komik. Kdy se chystá do důchodu?

Foto: FTV Prima

Popisek: Slavní bratři Jiří (vpravo) a Ondřej Suchý v Show Jana KRause

Můj brácha má prima bráchu, to by si tihle dva rozhodně mohli říkat. Zpěvák a herec Jiří Suchý a jeho o čtrnáct let mladší bratr, publicista Ondřej, jsou správná dvojka. A taky pěkní workoholici, jak se ukázalo v pořadu Show Jana Krause.

A čím vším se ti dva liší? „Zatímco on by nedokázal žít uprostřed kokořínských lesů, tak já bych nedokázal žít a pracovat v koloběhu divadla Semafor. Shodli jsme se, že kdybychom si to prohodili, tak bychom zešíleli. On za tři dny a já možná ještě dřív,“ směje se mladší Ondřej, když mluví o Jiřím. Ten prý ve čtrnácti bral jako značnou újmu, že musí vozit kočárek s malým bráškou. „Ale zase počítám s tím, že mi to začne brzy oplácet,“ konstatuje čerstvě pětaosmdesátiletý zakladatel divadla Semafor.

Voskovec s Werichem ho přivedli k divadlu

Ondřej Suchý se proslavil svými znalostmi hvězdného Barrandova, o kterém napsal celou řadu knih. Společně pak bratři napsali knížky o Voskovci a Werichovi. „Když píšeme spolu, tak to vypadá tak, že píšeme každý zvlášť,“ popisuje praxi s ironií sobě vlastní Jiří Suchý. K duu V+W má Jiří obzvlášť blízko, láska k nim ho přivedla k divadlu. „V roce 1948 jsem zažil představení Voskovce a Wericha a zjistil, že chci dělat taky něco takového, ačkoli moje gigantická herecká neschopnost byla s přáním v přímém rozporu. Bylo mi tenkrát sedmnáct, takže jsem se nacházel ve věku, pro který je charakteristická snížená soudnost,“ popisuje. Nastoupil prý do Divadla Na zábradlí, kde záhy zjistil, že nemá moc talentu. A tak si radši založil vlastní divadlo, Semafor. A to mu vydrželo dalších šedesát let, až dodnes.

Rekordman v psaní textů

Lásku k umění mají bratři po mamince, která byla velká čtenářka, i po tatínkovi. Ten psal. „Psal hry pro své loutkové divadlo. Maminka se v mládí vyučila modistkou, ale pokud vím, když jsme se narodili, tak pak už byla povětšinou ženou v domácnosti,“ vzpomíná Ondřej. Psavý gen po tatínkovi podědili oba bratři. Ondřej píše knihy, Jiří napsal na čtrnáct stovek písňových textů. A je prý schopen psát kdykoliv a kdekoliv. Jednou prý zapomněl na text, který slíbil Jitce Molavcové, a ona ho po něm už chtěla. No a tak ho napsal během večerního představení, když zrovna nebyl na scéně. „To bylo na zápis do Guinnessovy knihy rekordů,“ říká dnes s úsměvem.

Chtěl být legionář

Jiří původně vlastně hercem být nechtěl, i když se už jako dítě objevoval v komparzu. „Jako malý jsem chtěl být francouzským legionářem. Byl jsem doslova okouzlen jejich nádhernými bleděmodrými uniformami a moc se mi líbilo, jak nosili baret, tak pěkně posazený na stranu. Vždycky jsem si pak tajně nasazoval rádiovku a chodil jsem po zahradě ve snaze se jim alespoň trochu přiblížit. Pak jsem chtěl být letcem, ale nejdéle se mě držela vášeň pro chemii. Nakonec se mi podařilo získat práci v reklamních ateliérech. Tehdy jsem zároveň začal psát texty pro Viktora Sodomu staršího a jeho manželku. Právě v oné éře jsem se ocitl na rozcestí a z reklamní grafiky jsem odbočil na dráhu písní,“ vzpomíná.

Až si budu plést Molavcovou s Koptou…

Jiří Suchý také prozradil, kdy půjde do důchodu. „Kdy skončím? Až si začnu plést Molavcovou s Koptou,“ směje se doyen českého hudebního divadla. Což asi ještě chvíli nehrozí. A až se to stane, pak prý mu Ondřej konečně oplatí péči z dětství.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Dáša Vrchotová