Už Hugo Haas říkával, že sněží, Gollové ´milenec´ zatajil, že je gay, a Mandlová byla frigidní. Dekadentní mejdan prvorepublikové bohémy
09.03.2017
Foto: ČT / Karel Cudlín
Popisek: Seriál Bohéma toto téma jen naznačil. Nejen Hugo Haas, ale i Saša Rašilov (dědeček „našeho“ Saši Rašilova, který hrál v Bohémě roli Oldřicha Nového) šňupali koks; sněžili, jak říkal Haas
Seriál Bohéma prozradil mnohé o slavných hercích z prvorepublikových filmů, skutečnost byla ale ještě divočejší! Třicátá léta i protektorát se totiž z hereckého pohledu jeví jako jeden velký, dekadentní mejdan. A ukázalo se, že exředitel Homolky Dbalý, který si psal do deníku, jak ´sněží´, vůbec nebyl původní; použil slova Hugo Haase…
Tak třeba oblíbený milovník i komik Haas si dal čáru svého oblíbeného kokainu, naplnil auta ženami a s podobně naladěnými přáteli se vydal v koloně na spanilou jízdu. „Nejčastěji jsme jezdívali na Slapy, Hugo říkával, že sněží," vzpomínala podle časopisu Týden jeho tehdejší milenka Adina Mandlová na divoké výjezdy pražské herecké bohémy. Kokain byl v té době v Praze vcelku běžná záležitost. Hugo Haas mohl využívat služby až 600 dealerů s kokainem, kteří ve městě obchodovali.
Mistře, vy jste prase!
„Každý o tom věděl, a když občas Hugo Haas dostával záchvaty melancholie a beznaděje, všichni jsme věděli, že nemůže sehnat kokain,“ tvrdila Adina Mandlová. Podle ní byl Haas schopen za kokain utratit všechny peníze. Na závislost na bílém prášku také dojel jejich vztah, Hugo Adinu nejdříve přivedl k filmu – a pak opustil kvůli své bílé lásce. A navíc byl děvkař. „Mistře, to jsem ani netušila, jaké jste prase,“ vzdychala prý jednou jedna uchvácená fanynka, kterou si Mistr přivedl na privát.
Vyhodil Marlona Branda
Mejdany skončili, když se oženil. Jenže pak začalo peklo, kvůli židovskému původu nemohl Haas hrát. Vyhodili ho dokonce z Národního divadla. Odešel do Ameriky, a odešel včas. Nacisté mu v Čechách zabili otce a bratra. V Hollywoodu měl úspěch, později se tam věnoval hlavně divadlu. Ze svého úspěšného divadla dokonce vyhodil i mladíka jménem Marlon Brando. „Nezlobím se na vás, Hugo, stále se mám co učit,“ napsal mu později slavný herec. Jenže Haasovi se v cizině strašně stýskalo…
Saša Rašilov šňupal, Adina pila a chodila na potraty
Kokain nešňupal jen Hugo. „Saša Rašilov si vždycky nasypal na hřbet ruky a šňupl. Takových lidí bylo hodně, ženské, chlapi, všichni,“ vzpomínal režisér Otakar Vávra. To Adina Mandlová si zas ráda přihnula. Byla divoká už jako puberťačka, a tak ji matka poslala do pařížského lycea na studia. Jenže zde se dcerka krom francouzštiny zdokonalovala i v jiných věcech. V sedmnácti tu poprvé otěhotněla a poprvé šla na potrat… „Gynekolog provedl operaci bez narkózy (asi se nechtěl dělit o honorář s jiným doktorem) a bolest při plném vědomí byla šílená. Slibovala jsem si, že už nikdy, nikdy si s nikým nic nezačnu, protože to za ten trest, který následuje, nestojí,“ vzpomínala o 40 let později Adina. ¨
První pokus o sebevraždu
Z lycea ji vyhodili, tak začala hrát. Přimluvil se za ni její tehdejší milenec Hugo Haas. S ním byla čtyři roky. V 1939 chodila s hercem Fredem Scheinerem-Svítilem, ten ji však nechal a Adina se pokusila o sebevraždu. V roce 1941 přišla do jiného stavu s německým přidělencem barrandovských ateliérů Willy Söhnelem. A znovu šla na potrat. A to jí přitom údajně sex nic neříkal, částečně asi i kvůli prvnímu zpackanému potratu.
Dopis pro jinou ženu ji připravil o dítě
Za války se o ní říkalo, že chodí s K.H. Frankem. A tak se zase pokusila o sebevraždu. „Naživu jsem zůstala jedině proto, že jsem vypila skoro celou láhev whisky, a v bezvědomí jsem pak vyvrhla většinu prášků, které mě měly zabít,“ vzpomínala na jeden z mnoha svých sebevražedných pokusů. Sebevraždu spáchal i její první muž, malíř Zdeněk Tůma. Nevydýchal Adininy sexuální avantýry. Třeba tu s ženatým hercem Vladimírem Šmeralem. I s tím otěhotněla, dítě si chtěla nechat – jenže pak si omylem přečetla dopis, který Šmeral poslal své ženě. Byl o tom, že chce být s ní. Adina potratila, další děti už nikdy mít nemohla.
Hořký konec
Po válce skončila jako kolaborantka na Pankráci, kde údajně udávala bývalé kolegy, tvrdí zlé jazyky. V roce 1948 s dalším manželem, pilotem RAF, utekla na poslední chvíli z Československa. Měla ještě další dva manžely a o svém životě napsala knihu ´Dneska už se tomu směju´… Zemřela dva měsíce po návratu do porevoluční Prahy.
Eva vážně tropila hlouposti
Pěkně bouřlivě žila i další hvězda, Nataša Gollová. Ta se prý kokainu bála jak čert kříže, ale zato měla moc ráda alkohol. Nejraději červené víno, které milovaná představitelka Evy, co tropí hlouposti, pila po litrech. Ničil ji totiž komplikovaný vztah s hercem František Vnoučkem. „Držel ji v ustavičném napětí, a ona netušila, na čem je. Vnouček byl homosexuál a celou dobu to před ní tajil. Jak se mi dokonce svěřila, nikdy spolu nespali, vymýšlel prý všelijaké výmluvy,“ vzpomínal později režisér Otakar Vávra.
Tyfus z Terezína ji málem zabil
Během války zažívala popularitu, ale i vztah s německým přidělencem Willy Söhnelem, se kterým otěhotněla Adina. V pětačtyřicátém roce se ale Nataša dala na pokání, nejspíš měla strach z lynče a tak se vydala jako ošetřovatelka do Terezína, kde se nakazila skrvnitým tyfem a málem zemřela. Po návratu z Terezína se pokusila o sebevraždu.
Stará, smutná a namol
A dál pila, i v době nešťastného manželství s režisérem Konstantinem. A na alkohol nakonec, po smrti manžela, dojela. „Jezdili jsme hodně často na návštěvy. V té době umřel její muž. Ona to nesla velmi špatně a začala to řešit alkoholem. A to dost intenzivně. Museli jsme ho před ní dokonce schovávat,“ vzpomínal tehdejší kolega Josef Zíma. Jedním z posledních režisérů, který s herečkou na začátku let osmdesátých spolupracoval, byl Vladimír Drha: „Kdybych řekl, že pila, tak je to málo. Chlastala. Říkám to ale s velkou úctou, protože tahle dáma byla báječná." Nataša dožila sama v domově důchodců.
Za pozlátkem a lehkostí prvorepublikových filmů se skrývala temná realita, o které stále víme jen málo. Zbylí pamětníci decentně mlčí anebo nepřiznají vše a bulvár v té době ještě neexistoval. Kdyby ano, asi bychom se divili. Ve srovnání s řáděním prvorepublikových celebrit jsou eskapády těch našich jen slabým čajíčkem.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Dáša Vrchotová