Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dvě hodiny dějepisu se šňupajícím, souložícím a filozofujícím Rodenem? Masaryk má hodně, hodně kontroverzní ohlasy, čtěte

08.03.2017
Dvě hodiny dějepisu se šňupajícím, souložícím a filozofujícím Rodenem? Masaryk má hodně, hodně kontroverzní ohlasy, čtěte

Autor: Bioscop

Popisek: Masaryk v podání Karla Rodena. Šňupe koks, což dělával pravidelně...

FOTO Ponechme teď stranou fakt, kde diváci – komentátoři ČSFD.cz, největší české filmové databáze, film vlastně viděli, když oficiální distribuční premiéra ho teprve čeká, ale distributor ho promítal v prosinci jeden týden v pražském kině Lucerna (aby splnil podmínky ve stanovách Českých lvů – čemuž třeba Jiří Bartoška říká levárna, o tom ale píšeme jinde). Takže předpokládejme optimisticky, že diváci (komentátoři a filmoví nadšenci) snímek Julia Ševčíka viděli právě tam. A jaké jsou tedy jejich reakce? Řekněme rovnou, že různorodé, střed je relativně prázdný, zato obě protilehlé strany spektra nabité.

„Prožil život bohéma, miloval ženy, hudbu, velká gesta. V jeho srdci bojovala nespoutanost extravagantního umělce s povinností a morálkou úředníka, diplomata. Velkou část života procestoval, ale nikdy nezapomněl na zemi, z níž pocházel, na republiku, kterou založil jeho otec Tomáš Garrigue. Smrt Jana Masaryka je dodnes zahalena tajemstvím. Mnohá tajemství se však skrývají i v jeho životě! Dramatický příběh, věnovaný osudům velvyslance a pozdějšího československého ministra zahraničí, Jana Masaryka, se vrací do doby těsně před druhou světovou válkou,“ píše distributor, filmová společnost Bioscop, která snímek uvádí do kin.

A dodává: „Muž, oceňovaný jako brilantní řečník, zábavný společník a milovník života, má však i svou temnou stránku. Masaryk hledá únik před svým jménem, před odpovědností i před sebou samým v hýřivém životě, alkoholu a drogách, ale také v neustálém sebetrýznění. Tehdejší velvyslanec v Londýně se najednou ztrácí z veřejného života. Přerušuje kontakt s politickými kolegy i s přáteli. Na několik měsíců mizí, kamsi do Ameriky... Na pozadí historických událostí se odehrává napínavý životní příběh okouzlujícího, ale nevyrovnaného, sebedestruktivního muže a jeho marného boje o budoucnost vlastní země.“

Fakta versus filmová realita

Tak například:  Ve filmu den po vyhlášení protektorátu vidíme Masaryka (Karla Rodena) přikurtovaného k posteli po záchvatu vzteku a pokusu o krádež kokainu. Skutečný Jan Masaryk ale 16. března 1939 podle historika Zbyňka Zemana přednášel v Chicagu projev ke krajanům místo nemocného prezidenta Beneše (Oldřich Kaiser).

Anebo: V jedné z úvodních scén je smrtelné lože TGM umístěno na Pražský hrad, nikoli do Lán, kde bylo ve skutečnosti. A jedna pikantérie navrch:  Ve scéně s kokainem byla použita směs namíchaná od magistra z lékárny - jedná se o prášek, který se přidává do léčiv, aby se např. pilulka lépe polykala, ale nemá žádné jiné účinky. Pro film byla namíchána speciální konzistence, aby připomínala kokain, jak prozradil Bioscop.

Spíš než syn tatíčka zakladatele to je příbuzný Vincenta Vegy

„Nebyl to název filmu, co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci,“ píše na ČSFD.cz komentátor s nickem Enšpígl. Zde se na chvilku zastavme a odpovězme si na otázku, proč tak často dáváme slovo právě komentům z filmové databáze. Je to jednoduché. Na rozdíl od jiných diskuzních fór zde musí být člověk, který chce publikovat, prověřený a přihlášený, navíc jde o filmové fandy, takže se v komentech takřka nevyskytují trollové. A lidé, co sem píší, mají film rádi  a vyznají se v něm, zároveň ale netrpí ´akutní českou komentitidou´, což je choroba, zhusta napadající naše profesionální filmové kritiky, kterým se ze všeho nejvíce líbí íránské snímky zcela o ničem a normální biják se od nich tudíž pochvaly dočkat ani nemůže…

Ve filmu si zahrála i modelka Eva Herzigová

A Enšpígl pokračuje: „Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou, až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejenže tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně.“ Takže nakonec pochvala.

Akademické drama s halucinogenním bludištěm

To xxmartinxx není zdaleka tak spokojen: „Ve scénáři jako by se střetávalo akademické drama s halucinogenním bludištěm. Tento potenciálně fascinující střet bohužel není využit, Ševčík se nakonec rozhodl přiklonit čistě k standardnímu pojetí a onen vnitřní rozpor místo aby se stal předností filmu, ho vnitřně rozkládá. Hrdina není lidsky přesvědčivý ani dramaticky uspokojivý a s tím padá i celý jeho příběh. Ten je navíc svými retrospektivami značně nepřehledný a kdo nezná události Mnichova, ten se dost možná ztratí.“

Spiker01 se rovnou přiznává, že film neviděl a dobrovolně jej vynechá „i v oné kalkulované premiéře v kinech. Film pobral 12 Českých lvů, ačkoliv ho vlastně nikdo neviděl. Někdo z distribuce si řekl, že po vzoru oscarovek divně nasadí film do úzkého nasazení v prosinci, aby snímek vůbec mohl dostat nominace, ačkoliv reálně ten film je až v letošním distribučním plánu premiér. Vyloženě se mi hnusí tenhle přístup, kdy byly nejspíš nějaké screenery nebo projekce zpřístupněny filmové akademii, která filmu udělila jen těžko uvěřitelných 15 nominací,“ píše. A my už dnes víme, že sošek lvů si Masaryk odnesl dvanáct.

Skvělý Roden, ještě lepší Kaiser

Komentátor také připomíná, že filmu se podařilo to, co už dlouho ne, promítnutí na Berlinale: „Film, který je dle ohlasů z Berlinale takovou napůl snůškou keců z psychiatrie, která má do reality daleko a vyloženě klame tělem. Tohle se tvůrcům bezpochyby povedlo, já jsem filmem pobouřen předem a ačkoliv jsem velkým fanouškem Oldřicha Kaisera (mimochodem jeden z oceněných), který mě již v traileru bavil, tak asi hlavně kvůli němu tomu dám šanci v blíže nespecifikované budoucnosti někde v televizi.“

Karel Roden je v roli Masaryka takřka k nepoznání

„Forma vyhrála nad obsahem, což je opravdu škoda, poněvadž se jedná o evropský film vysoké kvality. Výborná kamera, dobrá režie a naprosto skvělý výkon Karla Rodena, jenže k tomu máme slabší scénář a díky tomu celkově nezáživný snímek,“ ztrhal snímek Yardak. Stejně tak Dzeyna, kterou Roden nezklamal. „Ale o téměř celém okolním obsazení se to samé říct nedá. Čekala jsem něco víc,“ píše.

Zvedněte zadky a mazejte do kina, protože takhle dobrý český/slovenský film tu dlouho nebyl

Zato spaceboyCZ byl nadšen: „Jeden z nejlepších filmů, který česko-slovenská produkce za poslední dlouhé roky přivedla na svět. I když začátek je krkolomný, pak se situace ustálí a několikrát jsem si z podlahy zvedal padlou bradu. Bez skrupulí bych ho zařadil jako povinný na školách. Děsí mě zároveň, o kolik podstatných informací jsem byl na škole ochuzen. Pohled na politiku Británie a Francie se hned o něco změní,“ poznamenává. „Když jsem četl první avízo filmu či viděl první trailer, obával jsem se, že půjde z velké části o laciný bulvár. Tyto obavy se naštěstí nenaplnily; scény zobrazujících Masarykův prostopášný život tu mají své místo a není jich přehršel. Film na mě působil na české poměry až nezvykle vyzrále - hutná atmosféra historického dramatu ve mně vyvolávala podobné pocity jako třeba při sledování loňského Mostu špiónů,“ míní blitzer. Naopak Avari.73 je stručný. Odpad, píše. „Stejně jako v USA Moonlight je i tohle mrdka vytvořená na zakázku,“ dodává. Souhlasí s ním i Trenslation, jehož krátký, hutný výkřik se ocitl v našem titulku: „Dvě hodiny dějepisu se šňupajícím, souložícím a filozofujícím Rodenem.“

Zato Ravi nabádá: „Zvedněte zadky a mazejte do kina, protože takhle dobrý český/slovenský film tu dlouho nebyl. A to jsem, pokud jde o český film, skeptik. Rodena jsem nepoznával, stal se Janem Masarykem, Kaiser jako Beneš zahrál životní výkon a Zischler také vynikající. Hudba skvělá, ale především, ode dneška sleduji tvorbu Julia Ševčíka - velká naděje pro český film! Tolik silných momentů, tolik emocí nebylo, ani nepamatuju. Pokud cítíte křivdu z mobilizace v roce 1938, v tomto filmu se dozvíte, proč se tak stalo.“ Takže na to, abychom si udělali vlastní názor, si budeme halt muset počkat, lvi sem, lvi tam.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .                     

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace