Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Závistivci mu říkali paní Kršková. Známý český gay byl tiše tolerován, velký zlozvyk ale nakonec zaplatil životem. Tajnosti slavných

08.03.2017
Závistivci mu říkali paní Kršková. Známý český gay byl tiše tolerován, velký zlozvyk ale nakonec zaplatil životem. Tajnosti slavných

Autor: fanphobia.net

Popisek: Idol ženských srdcí 50. let Eduard Cupák

Přezdívku, kterou si vysloužil údajným vztahem se slavným režisérem Václavem Krškou, mu nikdy nikdo neřekl do očí. Navzdory svému lyrickému projevu se Eduard Cupák nakonec stal jedním z nejvýraznějších herců poválečné éry.

Kvůli homosexualitě, která byla za komunistů zpočátku ještě trestná, se po celý život potýkal s problémy. Mistr dramatického patosu i komediální nadsázky, skvělý vypravěč a dabér se totiž svou sexuální orientací netajil, což byla až do počátku šedesátých let mimořádná odvaha, za kterou mohl klidně skončit i za mřížemi. Ženy ho zbožňovaly, jenže on zkrátka miloval muže a sedmatřicet let prožil s jediným partnerem. Zemřel předčasně v šedesáti čtyřech letech na rozedmu plic, kterou si podle lékařů vysloužil svou kuřáckou vášní.

S Janou Rybářovou v roce 1954 v legendární filmové romanci Stříbrný vítr

S Janou Rybářovou v roce 1954 v legendární filmové romanci Stříbrný vítr

Otec skončil na popravišti

Narodil se 10. března 1932 v Brně do slušně finančně zajištěné rodiny, jeho otec pracoval jako řidič v tamní tiskárně. Bezstarostné dětství mu ale obrátila naruby druhá světová válka. Kvůli údajným machinacím s potravinovými lístky totiž fašisté popravili jeho otce i babičku. Eduard poté vyrůstal jenom s maminkou, která ho často brávala do divadla. Tím probudila již jeho lásku k herectví a předurčila další životní cestu. V patnácti letech začal studovat herectví na brněnské státní konzervatoři, která byla později transformována na Janáčkovu akademii múzických umění. Již v té době ale hostoval na jevišti Státního divadla v Brně a absolvoval i debut na stříbrném plátně. Jeho první filmovou rolí se stala postava mladého Tomáše Machovce v přepisu historického románu Aloise Jiráska Temno. Přesto byl v absolventském roce 1951, těsně před dokončením studií, vyloučen kvůli své sexuální orientaci.

Říkali mu paní Kršková

Přezdívku si vysloužil díky režisérovi Václavu Krškovi, který se významně přičinil o jeho úspěch. Našel v něm totiž ideálního představitele romantických a zasněných mladíků, k nimž byl Cupák předurčen lyrickým projevem a mimořádně přitažlivou tváří. O dvaatřicet let starší režisér, který byl rovněž gay, ho vzal pod ochranná křídla a navzdory všem se rozhodl jeho talent všemožně podporovat. Dokonce si ho i přes důrazné protesty kárné komise prosadil rovnou do hlavní role. Díky němu Cupák stanul před kamerou jako mladý Alois Jirásek v biografickém filmu Mladá léta či jako začínající hudební skladatel Antonín Dvořák ve snímku Z mého života. Především se ale proslavil hlavními postavami v Krškových šrámkovských adaptacích Měsíc nad řekou a Stříbrný vítr. Právě tyto filmy z něj učinily idol dívek a žen padesátých let. Hlavně od kolegů, kteří v době, kdy byli gayové a lesbičky pronásledováni zákonem, zneužívali jeho homosexualitu jako lacinou zbraň.

S Danou Medřickou v romanci Měsíc nad řekou

S Danou Medřickou v romanci Měsíc nad řekou

Láska na celý život

Jeho osudovou životní láskou byl o čtyři roky mladší technik z ČKD Václav Květ, s nímž se seznámil v 60. letech a žil s ním sedmatřicet let až do konce svého života v Praze na Malé Straně. Společně si pořídili mlýn v Brtnici u Velkých Popovic, který se stal Cupákovou obrovskou vášní. Chátrající ruinu během dvou let zrekonstruovali, stavebním úpravám a zahradničení věnoval herec veškerý svůj volný čas. „Eda byl vynikající člověk, ale zároveň i despota. A dost silný. Když si něco vymyslel či usmyslel, tak neustoupil. V práci měli asi páni režiséři navrch, ale v soukromí prosazoval zásadně svoje,“ napsal o něm před časem pro server Krásnápaní.cz jeho životní partner. Snahu prosadit se prý Václav časem vzdal a veškeré rozhodování přenechal Eduardovi. „Tím mě Eda trochu zkazil, takže když zemřel, neuměl jsem si najednou koupit košili, ponožky, nic. Protože tohle všechno zařizoval on,“ pootevřel dveře soukromí.

Jako věčně duchem nepřítomný Péťa v seriálu Taková normální rodinka

Jako věčně duchem nepřítomný Péťa v seriálu Taková normální rodinka

Milovník krásy

Herec velice miloval starožitnosti, kvůli jediné almaře prý jednou dokonce koupil celý byt. Leckdy to s ním ale nebývalo snadné. Například neměl rád nezvané návštěvy a dával to dost okatě najevo. Odmítal opustit chalupu, nikam nechodil, nenavštěvoval večírky, byl problém dostat ho ven. Jediným průlomem do jeho potřeby samoty byly pravidelné večírky, na nichž hrály prim ženy. „Býval to speciální večírek, protože paní Irena Kačírková, paní Jaroslava Adamová i Eda byli narozeni v Rybách. Chodila sem ještě třeba paní Rosůlková, Fabiánová a další. My jsme pro ně udělali pohoštění a jen poslouchali a obsluhovali,“ vzpomínal Václav Květ. „Eda byl strašlivý perfekcionista. Třeba na zahradě, když někdo odhodil nedopalek, tak Eda zešílel. Vždycky když dostal roli, nastala katastrofa, protože v tu ránu sháněl všechny knížky, informace, podklady, pokud tam bylo cizí slovo, volal na jazykový ústav…“ nastínil povahu svého životního partnera.

Gaye nikde nechtěli

Menší úlohy v životopisných filmech dostal Cupák později i od jiných režisérů, navzdory filmové slávě však byla jeho profesní cesta spletitá. Odlišná sexuální orientace, často označovaná jako nevhodné chování, a výslechy na StB mu komplikovaly snahu získat stálé divadelní angažmá. Během vojenské základní služby hrál v Armádním uměleckém divadle a Ústředním vojenském souboru, poté nastoupil v roce 1955 do Městských divadel pražských, kde působil s krátkou přestávkou do roku 1968. Pak už pracoval výhradně pro film, televizi, rozhlas a dabing. Rolí, které ztvárnil, byla nekonečná řada, za zmínku však určitě stojí jeho ztvárnění skladatele W. A. Mozarta v legendárním F. L. Věkovi či nezapomenutelný roztržitý manžel Péťa v komediálním seriálu podle knihy Fan Vavřincové Taková normální rodinka. Kultivovaný hlasový projev ho předurčil i k dlouholeté práci pro rozhlas a dabing. Vytvořil desítky postav v rozhlasových hrách, uplatnil se v četbě literárních předloh, namlouval pohádky i komentáře. V dabingu k divákům promlouval jeho hlasem například Alain Delon a za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského.

S přítelem Václavem na chalupě

S přítelem Václavem na chalupě

Léta plná útrap

V 90. letech už na něj čekaly jen dvě větší herecké příležitosti – v dramatu Requiem pro panenku hrál lékaře-alkoholika a v pohádce Nesmrtelná teta se objevil jako Rozum. Krátce nato se ale rychle zhoršil jeho zdravotní stav. Celý život totiž kouřil více než šedesát cigaret denně, čímž si způsobil rozedmu plic. Krátce před Vánocemi 1994 zkolaboval a lékaři mu museli provést tracheotomii, po níž ztratil hlas. „Eda vložil obrovskou energii do chalupy, ta pro něj znamenala hrozně moc. Vzdal se kvůli ní stálého angažmá a v létě, kdyby mu nabízeli jakýkoli film, tak to nevzal, protože dva měsíce musel být na chalupě. A v té poslední fázi jsme byli každých čtrnáct dní vykradení. V únoru 1995 nás vybílili tak, že tam nezůstalo doslova nic, odvezli to skříňovou avií. Chytili je, všechno jsme dostali zpátky, jenže za dalších čtrnáct dní zmizela polovina věcí a pak další. A na to už Eda neměl sílu. Navíc mohl chodit už jen po rovině, já to sám všechno nestíhal, tak jsme si řekli, že se to prodá. Eda odevzdal klíče a prohlásil, že už tam v životě nepáchne. Pro něj to byla katastrofa,“ posteskl si hořce Václav Květ. Zdravotní stav jeho partnera se dál horšil a při životě ho držely umělé plíce. Dne 23. června 1996 Eduard Cupák nemoci podlehl.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace