Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kajínek jako výstraha by mohl stačit. Bývalý místopředseda Nejvyššího soudu o pochybách v kauze Kramný

08.03.2017
Kajínek jako výstraha by mohl stačit. Bývalý místopředseda Nejvyššího soudu o pochybách v kauze Kramný

Autor: Facebook

Popisek: Petr Kramný u soudu

ROZHOVOR JUDr. Pavel Kučera je advokát, bývalý místopředseda Nejvyššího soudu ČR a bývalý soudce. „Pavel Kučera je sympatizantem spolku Šalamoun a pro spolek Šalamoun je obrovskou autoritou v oblasti lidské i právní,“ píší o něm lidé z Šalamouna, kteří nám interview o kauze Kramný poskytli... Zde bychom se na moment zastavili. Zapamatujte si jedno jméno: John Bok. Za totality známý, pronásledovaný disident, který po sametové revoluci nevzal žádné prestižní a dobře placené místo v aparátu nového státu, naopak - dělá pořád totéž. Založil Šalamoun, spolek na podporu nezávislé justice v ČR. Což je, řekněme si rovnou, o tvrdé práci. Žádná líbivá hesla, žádná politika, kterou si uděláte kamarády. Ale hrabání se v hromadě spisů, psaných nesrozumitelnou právnickou hantýrkou, a to vše za jediným účelem, jímž je spravedlnost. Pro všechny, i ty, kteří nejsou zrovna sympatičtí. I pro ně platí. Proto má ostatně ta bohyně zavázané oči…

Vážený pane doktore, velmi pozorně, spolu s námi, sledujete trestní věc, dnes již odsouzeného Petra Kramného.  Ve světle všech a zejména nových skutečností, dovolte pár otázek:  Jak se jako bývalý předseda senátu díváte na skutečnost, že manžel předsedkyně senátu nalézacího soudu, JUDr. Karel Gil, byl v trestní věci odsouzeného Petra Kramného činný a to úkony před zahájením trestního stíhání (konkrétně prodloužením odposlechu telefonní stanice a dále rozhodnutím o změně z režimu „vyhrazené “, hodnotil důkazy pro jeho rozhodnutí o prodloužení odposlechu , následně hodnotila důkazy jeho manželka ve stejném duchu jako manžel Gil). Lze v tomto směru hovořit o podjatosti předsedkyně senátu nalézacího soudu JUDr. Renáty Gilové ve smyslu § 30 trestního řádu?  A za druhé: Domníváte se, že s nápadem trestní věci Petra Kramného se měla předsedkyně senátu JUDr. Gilová sama vyloučit?

Myslím, že by nemělo vadit, když odpovím na první dvě otázky najednou.

Trestní řízení má poměrně podrobně a přesně ve všech jeho stadiích zákonem stanovený postup. V případě sporných situací rozhoduje o zákonnosti tohoto postupu obyčejně soud a to většinou v dvojinstančním řízení. Tak je tomu i v případě podjatosti. V situaci, na kterou se ptáte, bych možnost podjatosti viděl, ale musela by být namítnuta a řešil by ji soud. V tomto případě mohla být námitka podjatosti vznesena nejen od stran řízení, ale i od předsedkyně senátu. Nic bližšího ke konkrétní situaci, na kterou se ptáte, říci nemohu, protože o tom, že to tak bylo, vím jen z Vašeho dotazu. Co ale vím jistě je, že čím déle řízení běží, tím je obtížnější s námitkou podjatosti uspět a důvody, které by k tomu možná na začátku řízení stačily, jsou po delší době téměř zanedbatelné.

JUDr Pavel Kučera  

S ohledem na tolik  „diskutované” rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v trestní věci odsouzeného MUDr. Ratha, jak hodnotíte skutečnost, že čtyři měsíce po tzv. repitvě v Ostravě odůvodňuje policejní orgán dne 18. 11. 2013 svou žádost o prodloužení odposlechu telefonní stanice Petra Kramného tímto zdůvodněním: „V průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti, které důvodně nasvědčují tomu, že smrt poškozených nebyla způsobená nedbalostí jiné osoby, ale naopak, že toxická látka byla poškozené Monice a Kláře podána záměrně s úmyslem je usmrtit.“ V lednu 2016 byl Petr Kramný odsouzen, že zavraždil svou manželku a dceru elektrickým proudem… Lze takové odposlechy procesně použít?

Odposlechy jsou problém. Od důvodů k jejich povolení až po jejich hodnotu. Já bych je za korunu důkazů nikdy nepovažoval, ale vidíte, že když nic jiného není, i odposlechy se hodí. Nedávno se dokonce jeden soudce nechal slyšet, že k odsouzení věci použil jako důkazy jen odposlechy, protože jiné důkazy nemá, a když mu to odvolací soud neuzná, tak to příště zprostí. U mediálně sledované věci pozoruhodné vyjádření. I když tuto věc neznám, ale z toho, co ten soudce řekl, musely to být odposlechy o něčem. U Petra Kramného jsou to odposlechy o ničem.  Ale i takové se, jak je vidět, někdy hodí.

Jak jako bývalý předseda senátu hodnotíte nezměrnou snahu obhájkyně Petra Kramného docílit přezkumu nekroptického materiálu a to zejména ve vztahu k té okolnosti, že předsedkyně senátu nalézacího soudu povolila prohlédnutí nekroptického materiálu v prostorách Ústavu soudního lékařství v Ostravě, ale přednosta tohoto ústavu, ač není zpracovatelem posudku, není majitelem nekroptického materiálu, toho povolení nerespektuje a ke vzorkům nekroptického materiálu nikoho nepustí? Lze dle vašeho názoru hovořit o „rovnosti stran” či „fair procesu", když znalcům obžaloby je nekroptický materiál včetně tzv. rezervních bločků “ bez problémů zasílán na jejich odborná pracoviště, kde mají své zažité vybavení a postupy a zejména čas se k materiálům objektivně vracet, kdežto znalci obhajoby jsou nuceni si prohlížet jen tzv. „sklíčka “ a to jen výhradně v prostorách ÚSL Ostrava?

To jsou až příliš konkrétní dotazy a bez znalosti věci bych nerad dával konkrétní odpověď. Tak jen obecně. V řízení před soudem by u prováděných i provedených důkazů měly mít obě strany řízení stejnou možnost podpořit nebo zpochybnit jejich věrohodnost. Pokud je v tomto právu, byť z jakýchkoliv důvodů, jedna strana zkrácena, jde o zásadní porušení zákonnosti celého řízení. Dál bych se mohl rozepsat o následcích a účincích takového postupu, ale myslím, že bych tím rozmělnil to základní, co jsem už napsal. Jde o ohrožení zákonnosti celého procesu.

Jakou roli v procesu dokazování podle Vašeho názoru sehrály znalecké posudky  při volném hodnocení důkazů  obecných soudů k  vyslovení závěru - Petr Kramný je vinen? Objasnil Krajský soud v Ostravě trestní věc Petra Kramného bez důvodných pochybností? Je možné, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Ostravě z uvedeného důvodu?

To je spíš otázka na můj názor na vinu Petra Kramného. Obecně platí, že se má v pochybnostech rozhodnout ve prospěch obviněného. To je ale subjektivní kategorie. Soud prvního ani druhého stupně ale, jak je patrno z jejich rozhodnutí, pochybnosti neměl. Já bych je měl. Mně by nestačilo ničím neprokázané zjištění, že to nikdo jiný udělat nemohl, abych tomuto předpokladu v neprospěch obviněného podřídil hodnocení všech provedených důkazů. Ale to jsou subjektivní pocity, procesní soudy to prostě cítily jinak.

Nejvyšší soud České republiky již mnohokrát akcentoval tu skutečnost, že není dalším přezkumným soudem a proto, jak s ohledem na striktní „dovolací důvody” hodnotíte šance odsouzeného Petra Kramného a jeho dovolání před Nejvyšším soudem ČR?

Teď chcete vědět něco, co teprve bude, a to si nedovolím ani odhadnout. Nejvyšší soud bude celou věc přezkoumávat na základě dovolání, které napadá předchozí rozhodnutí ve skutkovém zjištění. A to je problém. Jsou zde sice nálezy Ústavního soudu, které to připouští, když jde o extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovým zjištěním. V tomto případě však podle mě některé podstatné důkazy vůbec provedeny nebyly. Takže v čem extrémní nesoulad.

Za léta své soudní praxe jsem odsoudil tak 30, 40 vražd, včetně pokusů, a nepamatuji si, že v některé nebylo provedeno ohledání místa činu, rekonstrukce, nebo alespoň vyšetřovací pokus a pitva. V tomto případě orgány trestního řízení ohledání místa činu neprovedly, jak k činu mohlo dojít, se ani nepokusily zrekonstruovat a pitvána byla už nekompletní těla. Slyšen nebyl ani egyptský soudní lékař, který pitvu provedl.

Jak s ohledem na svou bohatou a dlouholetou praxi hodnotíte neuvěřitelnou bojovnost obhájkyně Petra Kramného, JUDr. Jany Rejžkové?

JUDr. Jana Rejžková to nedělá kvůli nějaké chvále, ale protože to tak cítí, a už proto ji obdivuji a přeji jí a jejímu klientovi, aby konečně nepřízeň, kterou nesporně oba pociťují, prorazili.  Jiří Kajínek jako výstraha by mohl stačit. 

Zdroj: spolek Šalamoun

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .  

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace