Český lev bez lvů. Večer plný absurdit, vyhrál film, který téměř nikdo neviděl. Nevkusný sex, drogy a násilí. Kritikou se netajil ani Bartoška

Foto: ČT

Popisek: Český lev s moderátorkou Adélou Banášovou - kvapík bez emocí, v hlavní roli s filmem, který téměř nikdo neviděl

Pro současnou českou filmovou produkci je typická převažující kvantita nad kvalitou. Došlo to tak daleko, že této skutečnosti využívají někteří tvůrci a producenti. Když zjistili, že v loňském roce u nás nevzniklo dostatečné množství kvalitních filmů, vymysleli sofistikovanou fintu. Těsně před koncem roku nasadili na pár dnů do jediného kina ambiciózní snímek Masaryk. A ten díky marketingové strategii posbíral České lvy za všechno možné.

Připomeňme, že pro zařazení jakéhokoliv tuzemského snímku do souboje o České lvy stačí, aby se promítal nepřetržitě sedm dní za sebou v jednom komerčním kině. Což vůbec není těžké splnit a možná by se fakt, že snímek kvůli tomu viděla jen hrstka diváků v pražské Lucerně, dal akceptovat, kdyby oplýval mimořádnými kvalitami. I když se podle počtu nominací dalo předpokládat, že Masaryk uspěje, to, že posbírá celkem dvanáct Českých lvů, překvapilo i renomované kritiky. Ti, jak je zřejmé z řady recenzí, nejsou totiž z tohoto díla nijak zvlášť nadšeni. Uznávají sice některé jeho kvality, ovlivněné především tím, že režisér Julius Ševčík prošel americkou filmovou školou, ale v nejlepším případě se shodují, že se mezi slepými stal jednooký králem a při jejich hodnocení nasbíral pouze průměrný počet bodů.

Karel Roden jako Jan Masaryk

Sex, drogy a Masaryk

A totéž platí o reakcích ze zahraničí. Je každopádně úspěchem, že Masaryk byl v únoru promítán na prestižním festivalu Berlinale, což se podaří málokterému českému snímku, ale zahraniční kritici ho strhali jako zmatený a laciný sled nevkusných scén s drogami a sexem. Zatímco v sobotu večer získal Masaryk České lvy prakticky ve všech hlavních kategoriích, Kaspar Kamu ze serveru The Upcoming považuje práci jeho tvůrců za špatnou. Podle něj sice Masaryk začíná nadějně, ale pak už se jenom řítí z kopce. V této souvislosti autor připomíná, že tento film vznikl v zemi, odkud pochází takoví velikáni, jako je Miloš Forman.

Eva Zaoralová a Jiří Bartoška si odnesli cenu za mimořádný přínos české kinematografii

Bijáků je hodně, ale...

Bohužel vše nasvědčuje tomu, že se v Čechách nový Forman zatím nenarodil a v české filmové produkci stále více převažuje kvantita nad kvalitou. Dokonce ji otevřeně kritizoval i Jiří Bartoška, který společně s Evou Zaoralovou získal Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii. „Bijáků je hodně, ale ne všechny se povedou. Já bych se přimlouval, aby jich bylo méně,“ řekl při děkovací řeči. Byl to jeden z mála okamžiků, kdy se vůbec někdo z oceněných vyjádřil k aktuální situaci v naší společnosti.

A takhle si v Praze hrajeme na Hollywood

Cenzura, nebo autocenzura?

Zatímco si čeští herci při vstupu na červený koberec hráli na hvězdy světového formátu a ochotně pózovali fotografům, v sále se odvážným zahraničním umělcům nepodobali v ničem. Kde jsou ty časy, kdy říkali, co si opravdu myslí? Jedinou výjimkou se stal režisér Viktor Polesný, který získal zcela právem Českého lva za vynikající televizní film Zločin v Polné. Při děkovací řeči požádal neustále preludujícího klavíristu Ondřeje Brzobohatého, aby laskavě přestal hrát. Dal jasně najevo, že to, co říká, je důležité. Za pozornost stála také jedna z mála vtipných poznámek moderátorky Adély Banášové, které se ptala, když už konečně někdo namísto skleněného kužele dostane „leva“? Ostatně po letošním triumfu Slováků na Českém lvu by možná stálo za to ceny přejmenovat na Česko- slovenského lva. Nebo leva?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adéla Hofmanová