Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Než se rozhodnou založit rodinu, stále častěji sčítají všechna pro a proti. Proč Evropanky tak málo rodí a na kolik přijde matku jedno dítě

04.03.2017
Než se rozhodnou založit rodinu, stále častěji sčítají všechna pro a proti. Proč Evropanky tak málo rodí a na kolik přijde matku jedno dítě

Autor: pixabay.com

Popisek: Matka s dítětem - ilustrační foto

V předvečer Mezinárodního dne žen, který každoročně připadá na 8. března, představil think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR několik ekonomických studií, které mapují vybrané ekonomické dopady mateřství. Studie mimo jiné dokazují, že podíl pracujících českých matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v celé EU a téměř poloviční než v Nizozemsku, že na bedrech české matky stále leží největší díl péče o dítě nebo že porodnost v České republice patří k nejnižším v celé EU.

Evropa se nachází v hluboké demografické krizi. Ve většině zemí včetně České republiky připadá na jednu ženu pouhých 1,5 dětí (nebo i méně), což je hluboko pod hodnotou, zaručující prostou udržitelnost počtu obyvatel. Proč porodnost klesá, když jednotlivé vlády péči o děti silně dotují? A jak se mateřství promítá do daní a do výše důchodu české ženy-matky, na jejíchž pečujících bedrech stále ještě leží nejtěžší břemeno?

Think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR představil několik ekonomických studií, které mapují vybrané ekonomické dopady mateřství. Vedle dvou studií IDEA, analyzujících vliv mateřství na výši starobního důchodu, respektive na daňovou zátěž matky dítěte, byla představena i zahraniční studie o důvodech nízké porodnosti v Evropě, založená na zkoumání shody či neshody mezi partnery zda mít či nemít (další) dítě.

„Nízká porodnost v Evropě je o to překvapivější, vezmeme-li v potaz, kolik prostředků na podporu porodnosti jednotlivé vlády vynakládají,“ vysvětluje výzkumnice IDEA Klára Kalíšková. „Podíl pracujících českých matek s dětmi do šesti let je druhý nejnižší v celé EU a téměř poloviční než v Nizozemsku. Navíc na bedrech české matky stále leží největší díl péče o dítě. Mezi všemi těmito faktory existuje silná souvislost,“ objasňuje důvod společné prezentace všech tří studií.

Příliš dlouhá mateřská a rodičovská…

Mnoho českých matek s malými dětmi zůstává dlouho doma, přestože by se do práce chtěly vrátit. Vedle známých překážek typu (stále ještě přetrvávajícího) nedostatku volných míst ve školkách je na vině i vysoké zdanění „druhého vydělávajícího“ v rodině, což je většinou žena. České matky s malými dětmi v pozici „druhých vydělávajících“ jsou totiž vystaveny participační daňové sazbě až o 30 procent vyšší než jejich partneři.

„Vědomí, že brzkým návratem do práce žena vydělá tak málo, že rodinný rozpočet moc neobohatí, funguje jako silný demotivační faktor,“ vysvětluje výzkumník IDEA a autor dvou studií Jiří Šatava. „Řešením může být snížení sazby pojistného na sociální pojištění o pět procentních bodů.“ 

Nejen vyšší daně, ale i nižší důchod

Mateřství má vliv i na výši starobního důchodu. A není to vliv pozitivní. Průměrné počáteční měsíční důchody českých žen jsou téměř o pětinu nižší než u mužů. K odlišné výši důchodů přispívají nejen rozdíly ve vzdělání, ve volbách profesí a odvětví, v odlišném nastavení důchodového věku mužů a žen, ale i v rodičovství a výchově dětí.

„Průměrné dopady mateřství a rodičovství na důchody žen se pohybují v řádu stovek korun důchodu měsíčně. Je to způsobeno jak nižší zaměstnaností, tak nižšími výdělky žen v důsledku rodičovství,“ vysvětluje Jiří Šatava. Rozdíly v důchodech, způsobené rodičovstvím, na druhou stranu významně snižují ustanovení zákona o důchodovém pojištění. Konkrétně, zásadní roli hraje zahrnutí období rodičovské dovolené mezi plně započítávané doby pojištění a tzv. vyloučené doby. „Bez těchto zápočtů by nástupní důchod průměrné matky poklesl o 10 až 20 procent průměrného důchodu,“ dodává Šatava.

Model preferenčního vyjednávání aneb Žena prostě musí souhlasit

Poslední představená studie se zamýšlí nad tím, proč se v Evropě rodí dětí tak málo. A dochází k závěru, že silným faktorem populační krize v Evropě je to, že partneři se v otázce preferencí mít či nemít dalšího potomka neshodnou, neboť žena často další dítě nechce, protože ve většině zemí leží drtivá většina péče o dítě na jejích bedrech.

Studie vysledovala, že v evropských zemích s nízkou porodností včetně Česka se muži na péči o dítě podílejí velmi málo, dělají jen 22 procent práce. Naopak v zemích s vyšší porodností, jako jsou Francie, Norsko či Belgie, se muži více podílejí na péči o dítě – zvládají až 40 procent procent úkonů – a otázka shody či neshody ohledně počtu potomků je mezi oběma pohlavími rovnoměrněji rozložena.

„Toto zjištění je velmi důležité pro nástroje veřejné politiky,“ říká výzkumník IDEA Filip Pertold. „Opatření, která ulehčují péči o dítě přímo ženám – například zajištění dostatku míst ve školkách nebo zvýšení jejich motivace k návratu do zaměstnání skrze nižší pojistnou sazbu – mají až dvakrát vyšší efektivitu, než obecné pobídky typu zvýšení daňového odpočtu na dítě nebo vyšší porodné,“ Pertold.

Studie s názvem Daňový systém snižuje motivaci matek s menšími dětmi k práci, Vliv mateřství na výši starobního důchodu a Proč ženy v Evropě nechtějí mít více dětí? jsou k dispozici na stránkách think-tanku IDEA

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Redaktor KL

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace