Neumannová řekla konečně pravdu o dopingu. Neuvěříte, co všechno někteří sportovci podnikají, aby při kontrolách ošálili bdělé komisaře

Foto: Facebook

Popisek: Kateřina Neumannová

Bývalá česká běžkyně na lyžích a olympijská vítězka z Turína se vyjádřila k současným, nejen biatlonovým ruským dopingovým kauzám. Podle ní je sakra těžké nadopované soupeře porazit vlastními silami. A podle svých zkušeností říká, že za ní dopovali skoro všichni.

V rozhovoru pro Seznam.cz promluvila Kateřina Noumannová o svých zkušenostech s dopingem. Tedy ne že by sama sypala, ale kolem ní prý něco bral snad každý. „To, že jsem závodila v době, která byla poškozená, nebo sport byl poškozen dopingem, je realita,“ říká sportovkyně s tím, že nedopovali pouze Rusové. V Rusku v dopingu ale podle ní jely celé týmy. Už za jejích časů ale byli při činu chyceni Finové, problémy měli Estonci – ale Rusové byli velmoc už za časů vlády Neumannové. I tak ale prý zvládala dopující soupeře porážet.

Bude mít díky dopingu další zlato?

Dopingové aféry jí ale zasáhly do života dost znatelně. Již jedenáct let neví, jestli náhodou nemá o zlatou medaili víc. V Turíně totiž možná nezískala jen jednu, ale hned dvě. Tehdejší vítězka, estonská běžkyně na lyžích Kristina Šmigunová, totiž měla údajně na tamních olympijských hrách pozitivní dopingový test. Už po závodu přitom Neumannová cítila, že zlato má být její. „Nebyla jsem nikdy lépe připravená, věřila jsem si. Vnitřně jsem byla přesvědčená, že jsem ho měla vyhrát, byla jsem tenkrát i přes zisk medaile smutná,“ vzpomíná lyžařka.

Přišla o radost – i o prachy

Dostane dodatečně další medaili? Nebylo by to poprvé. Ruský doping na olympiádě v Salt Lake City jí dodatečně přihrál dvě stříbra. Tehdy ale ještě aktivně závodila. Dnes už je ve sportovním důchodu, a tak je jí líto, že si zlatou emoci tehdy neprožila. Kromě slávy a ceremoniálu přišla i o peníze, které by jí coby zlaté medailistce přinesly sponzorské smlouvy. A nejen jí. Spekuluje se, že pozitivní nález měl v Turíně i další Estonec Andrus Veerpalu. V tom případě by zlato z klasické patnáctky připadlo stříbrnému Lukáši Bauerovi.

Nikdy nevíš, kdy přijde kontrola

Dnes je ale prý těžší dopingové komisaře ošidit. „V současné době jsou dopingové kontroly nesmírně intenzivní, skoro bych řekla každodenní. Kdykoli ve dne v noci, na dovolené, na tréninku, na závodech vám může zaklepat na dveře dopingový komisař,“ říká Kateřina s tím, že hříšníků je podle ní dnes méně, než za jejích časů. Ty nervy, zda se na vše přijde, se podle ní na sportovcích podepisují a takřka nejdou ustát – pokud nejde o státem krytý byznys, tak jako to nejspíš opravdu je v případu ruských sportovců.

Balonky s močí

A jak kontrola vypadá? Antidopingoví komisaři odebírají moč nebo krev – a u odběru moče sledují sportovce přímo u její produkce, tedy na toaletě. Sportovec svým podpisem potvrdí, že o odběru moči či krve ví a souhlasí s ním. A jak komisaře ošálit? Sportovci prý někdy zkouší hodně pít, pak se zakázané látky naředí – jenže komisaři mají odebírat jen patřičně hustou moč, takže hříšníci mají smůlu. Někdy si sportovci a sportovkyně do blízkých tělních otvorů schovávají váčky či balonky s čistou močí. Povolání antidopingového komisaře je tudíž pěkně drsné a ne zrovna voňavé.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Dáša Vrchotová