Druhá vlna EET začíná v naprostém chaosu. Jeden úřad neví, co nařizuje druhý. Na každý zákon jiná účtenka

Foto: Archiv

Popisek: EET, ilustrační foto

Už příští týden odstartuje druhá vlna EET. Postupně se naplňují všechny scénáře, varující před tím, co bude tento balkánský experiment, který krachuje v jedné zemi za druhou, v praxi znamenat. Zatímco politická reprezentace a lobbisté si šijí zákony na míru, které jim umožňují obcházet je a vyhýbat se placení daní, normální smrtelníci jsou šikanováni a pokutováni za sebemenší prohřešek. Obrovské problémy jim navíc přináší česká byrokratická džungle.

Ministerstvo financí se snaží živnostníky všemi možnými způsoby přesvědčit, jak je elektronická evidence jednoduchá a že ji zvládne opravdu každý. V Otázkách Václava Moravce to dokonce názorně předváděl samotný Andrej Babiš na jednoduché pokladně. Jenže praxe je úplně jiná, protože řada podnikatelů vůbec neví, jaké parametry musí EET pokladny splnit. Kolem zavádění EET se v Česku rozvinul tak obří byznys, že vzbuzuje oprávněné podezření, zda zákon nevznikl pod tlakem některých firem a mobilních operátorů. Zatímco pro část živnostníků a malých podnikatelů znamená zavedení EET nemalé náklady a nervy, pro firmy, které na něm profitují, naopak velké kšefty. A každá z nich se snaží zákazníkům prezentovat svoje EET pokladny jako nejlepší, nejprodávanější či nejlacinější a nejjednodušší.

Tak ano, nebo ne?

Jenže tisíce podnikatelů v uplynulých dnech doslova vyděsilo varování Hospodářské komory. Podle ní jim hrozí vysoké pokuty zejména proto, že zapomínají, že se na ně kromě nových povinností, spojených s EET, vztahují také povinnosti, kladené na pokladny klasické. Často jim u „on-line“ pokladen například chybí displeje, na kterých by si zákazníci mohli průběžně ověřovat markované položky. Tím však podle experta Hospodářské komory pro EET porušují zákon o ochraně spotřebitele.

Hrozí, nebo nehrozí?

Vzhledem k tomu, že se v tomto případě objevily v médiích protichůdné informace, obrátili jsme se přímo na ministerstvo financí, které nám k stanovisku Hospodářské komory sdělilo: „Informace, uváděná HK ČR, není správná. Jak již uvedla ČOI ve své tiskové zprávě, podnikatelům za chybějící zákaznický displej pokuta od České obchodní inspekce nehrozí. Zákon o evidenci tržeb nepožaduje žádný speciální zákaznický displej ani neklade podobné konkrétní požadavky na pokladní zařízení.“Zatímco se může zdát, že tedy podnikatelům kvůli chybějícím displejům pokuty nehrozí, na stránkách Hospodářské komory je zveřejněno varování, že kontroloři České obchodní inspekce při svých kontrolách, které prováděli například v Praze nebo Olomouci, displeje na pokladnách vyžadovali. „Je vidět, že inspektoři ČOI postupují nejednotně a na podnikatelích si zákaznické displeje vynucují. Je to zásadní rozdíl mezi tím, co dnes tvrdí pražská ČOI, a jaká je praxe při kontrolách inspektorátu,“ upozorňuje Miroslav Diro z Hospodářské komory. „Naplánování termínu pro zavedení povinnost EET navíc pro obchodníky bylo poměrně nešťastné, oni neměli prakticky čas se touto záležitostí zabývat. Na podzim řešili vánoční shon, tudíž měli jen dva měsíce na přípravu.“ komentuje Miroslav Uďan, CEO společnosti Shoptet. 

Účtenka, nebo superúčtenka?

Hospodářská komora také varuje, že řada „on-line pokladen“ nevydává účtenky, které by splňovaly náležitosti klasických účtenek. Každému zákazníkovi totiž musí obchodník povinně vydat vládou nově vymyšlenou účtenku, na které musí být mimo jiné uvedena i výše DPH každého jednotlivého nákupu, ačkoli jste třeba jen čtvrtletním plátcem, a ještě k tomu prodává zboží, spadající pod různé sazby DPH. Pokud zákazník ještě zanechá spropitné, přinejmenším takové, které nezůstane zaměstnancům, musí podnikatel okamžitě nahlásit na „Babišovu“ centrálu také spropitné a vydat klientovi další účtenku. Za nenahlášení tržby a nevydání nového typu účtenky hrozí až milionová pokuta (respektive dvě půlmilionové pokuty). A to není vše. Kromě nových účtenek musí z být zákazníkům na vyžádání vydávány také účtenky klasické. Pokud „on-line pokladna“ neumí vytisknout účtenku s náležitostmi, jaké má obsahovat „klasická účtenka“, jde o porušení zákona o ochraně spotřebitele a živnostenského zákona.

Na každý zákon jiná účtenka. A basta

Také v tomto případě jsme požádali o stanovisko ministerstvo financí: „Příchodem zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb se nemění povinnosti podnikatelů v souvislosti se zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, což také potvrzuje ČOI. Lze jen opětovně konstatovat, že zákon o evidenci tržeb nemá snahu suplovat nebo zasahovat do věcných požadavků jiných právních předpisů, které mají jiný účel, např. ochranu spotřebitele. Povinné náležitosti účtenky podle zákona o evidenci tržeb jsou stanoveny v § 20 zákona o evidenci tržeb. Jedná se o minimální náležitosti účtenky, nezbytné pro řádné fungování evidence tržeb. Poplatník může kromě těchto údajů uvádět na účtence i jiné údaje, např. ty, kterými bude plnit povinnosti, stanovené jinými právními předpisy, nebo např. marketingové informace. Je na poplatníkovi, aby uvážil, jaký postup pro něj bude nejvhodnější za účelem splnění povinností, založených jiným právním předpisem, např. zákonem o ochraně spotřebitele (ve vztahu k dokladu o zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby) nebo zákonem o dani z přidané hodnoty (ve vztahu k daňovému dokladu) atd. Povinnost vydávat příslušné doklady může být splněna najednou, tj. jedním „dokladem“, v rámci nějž budou splněny náležitosti ve vztahu ke všem dotčeným právním předpisům, nebo postupně, kdy vystaví několik účtenek separátně, každou podle příslušného předpisu. Zvolený postup je na uvážení poplatníka.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adéla Hofmanová