Po poslední klapce šla rovnou na smrt, nezachránil ji ani Havel. Všichni to věděli, nikdo se ale neodvážil ji varovat. Tajnosti slavných

Foto: wordpress.com

Popisek: Když měl premiéru její poslední film, nikdo netušil, že je populární herečka Anna Letenská již po smrti

Komedie Přijdu hned měla premiéru v pátek 25. prosince 1942 a všichni se prý skvěle bavili. Nikdo tenkrát neměl ani ponětí, že představitelka rázné domovnice Koubkové, populární herečka Anna Letenská, je již dva měsíce mrtvá. Stala se obětí tvrdé metody zastrašování – nacisté nutně potřebovali pro české umělce odstrašující příklad.

Populární herečka Letenská byla jedinou českou herečkou, která byla nacisty popravena, a tak nemůže chybět ani v seriálu České televize Bohéma. Gestapo si pro ni přišlo ve druhé vlně zatýkání po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha. Společně s ní zatkli i jejího manžela Jaroslava Čalouna. Pomohli totiž lékaři Břetislavu Lyčkovi, s nímž se Čaloun znal ze sokolské odbojové skupiny. Nakonec u sebe manželé ubytovali pouze jeho ženu Františku a Lyčku Čaloun dovedl ke svým přátelům. „Anna Letenská nemusela do detailu vědět, co její manžel v odboji dělá. Ale zcela určitě věděla, že Lyčkovi jsou na útěku a že tím, že je skryjí, riskuje ona i její manžel život,“ prozradil serveru rozhlas.cz archivář Vojtěch Šustek.

Annu Letenskou ztvárnila v seriálu Bohéma Renata Visnerová-Prokopová, jejího manžela
Vladislava Čalouna hrál Martin Myšička

„Bylo to v době, kdy bylo po Lidicích, po Ležákách, po smrti parašutistů, po obrovských popravách. Šlo o ještě větší hrdinství, než kdyby to udělali před atentátem,“ vysvětlil archivář. Čalounovi gestapáci nabídli, že za informaci o Lyčkově úkrytu jeho ženu propustí, a tak se rozhodl sehrát s nimi dvojí hru. Tvrdil, že to sice neví, ale pokusí se to vypátrat. Jenže během pouhých čtyřiadvaceti hodin vyšetřovatelé zjistili, že je vodí za nos. Annu pustili, musela se ale každý den hlásit v Petschkárně a nikdy si nemohla být jistá, jestli odtamtud znovu odejde. „Zatčení Letenské mohlo být odložené, aby mohla dotočit filmy. Ale analogické případy ukazují, že bývalo běžné, že Němci nejdřív zatkli muže a jeho ženu nechali ještě měsíc až dva venku. Aby zatčený měl pocit, že stále má co ztratit. A aby ta žena sloužila jako volavka,“ dodává Šustek.

Na jevišti se málem narodila

Anička Svobodová přišla na svět 29. srpna 1904 v Nýřanech, jen pár hodin poté, co její maminka Marie odehrála představení. S rodiči a pěti sourozenci jezdila odmalička po štacích, a na jevišti stanula již v dětství. V roce 1919 získala první angažmá u divadelní společnosti, kterou vedl její otec po návratu z první světové války. Na štaci v Třeboni se seznámila a operním pěvcem Ludvíkem Letenským, za nějž se v jedenadvaceti letech provdala. Rok po svatbě porodila syna Jiřího, manželé pak společně prošli divadly v Olomouci, Košicích a Bratislavě a v polovině 30. let se natrvalo přestěhovali do Prahy.

S druhým manželem Vladislavem Čalounem

V srpnu 1939 se Anně podařilo získat vysněné angažmá v Městském divadle na Vinohradech a současně si jí všiml i filmaři. Plnější postava a proříznutá pusa ji předurčovaly k rolím děveček, služek a dívek z lidu, které dokázala zahrát s neopakovatelnou komičností. V soukromí to ale manželům neklapalo, a tak se v červnu 1940 rozvedli. V říjnu 1941 se Anna podruhé provdala za architekta Vladislava Čalouna, prokuristu významné německé akciové společnosti. Čaloun byl nadšený vlastenec a již od počátku války se aktivně zapojil do odboje. Pomáhal lidem na útěku, přesouval za Židy jejich majetek, snažil se ulevit všem, kteří to potřebovali. A to se stalo oběma manželům osudným.

Gestapo ji využilo jako volavku

Po atentátu na Heydricha jezdila Anna téměř denně firemním autem Lucernafilmu do hostivařských ateliérů. Když gestapo zatklo 17. července přímo na pracovišti v pražském paláci Kotva jejího manžela, svěřila se druhého dne režisérovi Otakaru Vávrovi. Řekla mu, že je předvolána na gestapo a že by to mohlo ohrozit další práci na filmu. Nakonec ji údajně propustili na přímluvu vlivného producenta Miloše Havla. Vávra ve svých pamětech uvádí, že za ni Havel intervenoval dokonce u šéfa kulturně politického oddělení Úřadu říšského protektora Martina Wolfa, ten mu ale dal najevo, že je to marné, a radil, ať dá od případu raději ruce pryč.

Na premiéře svého posledního filmu, komedii Přijdu hned, už Anna Letenská chyběla

Poslední klapka filmu padla 2. září 1942 a příštího už Annu z Petschkova paláce nepustili. Pod vězeňským číslem 110124 byla předána do věznice gestapa na Pankráci, souzena společně s dalšími 291 lidmi a odsouzena. Nějaký čas strávila v Terezíně s vědomím, že moc možností nemá. Přeživší pamětníci vyprávěli, jak životně důležité bylo zjistit, kde má vlak lokomotivu. O existenci Mauthausenu, v němž manželé Letenští skončili, tehdy ještě neměl nikdo ani ponětí. Vězni až do posledního okamžiku netušili, že jdou na smrt. Nacisté jim tvrdili, že je přesunuli do pracovního lágru, musí je vyšetřit a provést hygienu. Anna dorazila k táborovému lékaři, jenže když se postavila k metru u zdi, zazněl výstřel. Byla popravena střelou do zátylku 24. října 1942 v 10:56 hodin, její manžel Vladislav Čaloun byl na stejném místě zastřelen 26. ledna 1943 v 16:45 hodin. Její tragický osud připomíná bysta ve foyer Divadla na Vinohradech a nedaleko také ulice Anny Letenské.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská