Řítí se na nás další doba ledová. Na sluníčko zapomeňte, raději se otužujte a šetřete na uhlí – radí uznávaný astronom

Foto: Ilustrační foto pixabay.com

Popisek: Na takovéhle zimní zážitky bychom si měli podle uznávaného astronoma raději rychle zvyknout

Naše planeta se po roce 2030 prudce ochladí. Tvrdí to uznávaný bulharský astronom Boris Komitov, na jehož závěry upozornil server euro.cz. Většina jeho kolegů je ale dál zcela opačného názoru a očekávají, že na Zemi bude dál panovat spíš globální oteplování.

Větší mrazy než letos vládly na našem území naposledy za druhé světové války. A nejen u nás. Krutá zima dokonce vážně ovlivnila vývoj válečného konfliktu a vyžádala si miliony lidských životů. Současná zima naštěstí není tak dramatická, i když se teploty držely překvapivě po celý měsíc pod bodem mrazu a na mohutné přívaly sněhu některá města a oblasti jen tak nezapomenou. Je to opravdu mimořádná situace, nebo má pravdu renomovaný bulharský atronom, který tvrdí, že právě současné mrazy jsou první vlaštovkou další takzvané malé doby ledové?

Pět let mrazů

První informace, že nás nejspíš opravdu čekají pořádné trable, se objevily v médiích již více než před rokem. Tým vědců z Newcastlu prezentoval tento znepokojivý závěr již na konferenci u Královské astronomické společnosti ve Walesu v listopadu 2015. Malá doba ledová, jejíž pravděpodobný příchod odborníci předpovídají, je klimatická anomálie, s níž se lidstvo naposledy potýkalo zhruba od 14. do 19. století a vyvrcholila v 17. století. Postupný pokles průměrné roční teploty lze v tomto období vysledovat od roku 1310, kdy započalo razantní ochlazování, spojené s nepředvídatelným počasím. Námořníci však začali ochlazování pociťovat již o sto let dříve.

Za opravdový počátek malé doby ledové vědci považují sérii studených a vlhkých roků 1315 až 1322, které se vyznačovaly velmi deštivým počasím, jež dramaticky poškozovalo úrodu. Nebyl dostatek krmení ani pro hospodářská zvířata, která navíc zdecimovaly epidemie. Následný hladomor výrazně snížil počet obyvatelstva evropského kontinentu. V 15. až 17. století se pak citelně ochladilo na celá desetiletí. Na severní polokouli panovaly kruté zimy, léta byla krátká a studená. Například Vltavu v té době pravidelně pokrýval v zimě led, tlustý několik desítek centimetrů, a dokonce zamrzala i Calaiská úžina mezi Francií a Anglií.

Začíná Slunce chladnout?

Něco takového nás zřejmě znovu čeká. Nový předpovědní model se opírá o objev druhé vrstvy elektromagnetických vln uvnitř Slunce. Když jsou vlny sladěné, je aktivita velká, když se naopak rozejdou, Slunce ochabne. „Obě vlny mají frekvenci asi jedenáct let, ale poněkud odlišnou a časově se vyrovnávají,“ vysvětlila matematička Valentina Žarkova z Northumbrijské univerzity na webu konference NAM15 (National Astronomy Meeting 2015). „Během cyklu vlny kolísají mezi severní a jižní hemisférou Slunce. Spojením obou vln a porovnáním s reálnými údaji o probíhajícím slunečním cyklu jsme zjistili, že naše předpovědi jsou z 97 procent přesné.“

Zastáncem tvrzení, že bychom se opravdu měli připravit na určité klimatické změny, je i Boris Komitov, podle nějž budou tuhé zimy v příštích desetiletích standardem. „Do konce současného cyklu v roce 2019 nebo 2020 budeme pozorovat podobné nebo ještě chladnější zimy,“ říká s tím, že je to ale teprve začátek. „Další změna nastane okolo roku 2030, kdy se dvousetletý sluneční cyklus dostane do sestupné fáze. Poté přijde mnohem razantnější ochlazení, které vydrží do konce století. Teplotní minimum očekávám mezi lety 2060 a 2070,“ uvedl Komitov v rozhovoru pro Starozagorské noviny.

Zima a oteplování nejsou v rozporu

Ke Komitovově teorii se přiklánějí také někteří ruští vědci, podobné názory nicméně zaznívají hlavně z východní Evropy. Na Západě si něco takového dovolí v současné době vyslovit jen pár vědeckých disidentů a internetových konspirátorů. Většina odborníků totiž dál trvá na teorii nevyhnutelného globálního oteplování, způsobeného nadměrnými emisemi oxidu uhličitého. Proto týdeník Euro požádal o vyjádření uznávané české vědce.

Podle geologa a klimatologa Václava Cílka není současný teplotní výkyv v rozporu s teorií globálního oteplování. „Očekávám pokračující trend teplých let a zároveň studených výkyvů,“ reagoval Cílek. „Oteplování Země bohužel bude probíhat dosavadním tempem ještě celá desetiletí. Pokud jde o Evropu, je možné, že bude o něco pomalejší než jinde, jelikož, jak nové výzkumy ukazují, poklesne proudění teplé vody Atlantiku na sever,“ dodává Jan Hollan z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR s tím, že výkon Slunce má na vývoj teplot na Zemi minimální vliv. Která skupina vědců má tedy pravdu? Neexistují žádné důkazy, na jejichž podkladě by bylo možné jejich spor rozsoudit. Na výsledek si prostě budeme muset pár let počkat.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská