Kina hlásí návštěvnické rekordy. Na české filmy se nechodí, diváky naprostá většina domácích snímků nezajímá. Ale nečekaný vítěz „předem“ rozhodnutého duelu Roden a Bartoška…

Foto: Facebook

Popisek: Miroslav Hanuš získal Cenu české filmové kritiky

O víkendu byly uděleny Ceny české filmové kritiky. Výsledná bilance se opět dost výrazně liší od diváckého vkusu i návštěvnosti na české filmy v kinech. I když do nich loni přišlo více než patnáct milionů diváků a jde tak o nejvyšší číslo za posledních třiadvacet let, zájem o české snímky je až na pár výjimek mizivý. Na některé z nich přijde jen pár stovek, či dokonce desítek zvědavců.

Zatímco v roce 2016 u nás bylo natočeno kolem osmdesáti snímků, které viděly čtyři miliony  lidí, polovinu z nich  zajímaly pouze čtyři tituly. Suverénním rekordmanem se stala pohádka Anděl Páně 2 s více než milionem diváků, druhá skončila Lída Baarová s 414 tisíci prodaných vstupenek a třetí Teorie tygra s 385 tisíci. Je pravidlem, že se divácký vkus většinou liší od vkusu filmových kritiků, nicméně, ti tentokrát docela překvapili, když neupřednostnili vykalkulované artové exhibice a většinu cen udělili dílům, která  myslí i na publikum.

Zajímavý souboj

Hned čtyři Ceny filmové kritiky vybojovalo psychologické drama Já, Olga Hepnarová, závažný film o mladé ženě, které se stala největší masovou vražedkyní v našich dějinách. Představitelka hlavní role Michalina Olszanská získala cenu za Nejlepší ženský výkon. Velmi zajímavý byl souboj v kategorii Nejlepší mužský výkon, kdy byl předem očekávaným vítězem jeden z nominovaných favoritů - Karel Roden nebo Jiří Bartoška. Nakonec uspěl Miroslav Hanuš, za roli bachaře ve filmu Nikdy nejsme sami. Jeho „děkování“ patřilo k nejvtipnějším a nejdojemnějším okamžikům sobotního přímého přenosu na ČT Art. Herec, známý především z populárního seriálu Ulice, v němž je opravdu nepřehlédnutelný, „to opravdu nečekal“, protože nikdy v životě nic nevyhrál, ani lístek v tombole.

Miroslav Hanuš ve filmu Nikdy nejsme sami

Anděl porazil i Dítě

Nejlepším dílem se podle českých kritiků stal Rodinný film, který natočil slovinský režisér Olmo Omerzu. Ten mimochodem sbírá úspěchy i v zahraničí. Avšak ani jeden z vítězných snímků se nedostal do první padesátky nejnavštěvovanějších titulů za rok 2016.  Kromě Anděla Páně 2, Lídy Baarové a Teorie tygra je porazily průměrné či podprůměrné české komedie Padesátka, Řachanda, Decibely lásky nebo Jak básníci čekají na zázrak.  A samozřejmě různé zahraniční hity. Přesto se u nás loni vůbec nejvíce vstupenek prodalo právě na Anděla Páně 2. Ten suverénně zvítězil třeba nad Tajným životem mazlíčků, Fantastickými zvířaty nebo Dítětem Bridget Jonesové. Z bilance vyplývá, že se nejvíce chodí na pohádky a animované snímky a hlavní slovo má nejspíše dětský divák.

Nejlepším dílem se podle českých kritiků stal Rodinný film

Málo filmů, mnoho cen

Letošní Ceny filmových kritiků i již vyhlášené nominace na České lvy signalizují zajímavý trend. Stále více filmů je natočeno v zahraniční koprodukci či zahraničními filmaři (viz Já, Olga Hepnarová) a je otázkou, zda vůbec splňují všechna předepsaná pravidla. Možná právě proto čeští kritici zcela ignorovali ambiciózní britsko- český snímek Anthropoid, který získal dvanáct nominací na České lvy.  Nejvíce mu bude konkurovat životopisný snímek Jan Masaryk, jenže ho zatím téměř nikdo neviděl. Uvidíme za měsíc...  Ale není těch filmových cen na těch pár českých filmů, které stojí zato, příliš mnoho?

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Adéla Hofmanová