Seriál roku podle kritiků, anebo nuda a „moc jmen“ podle diváků? Kdo lezl náckům do zadele? Burian, Štěpánek a Oldřich Nový v Sedláčkově Bohémě

Foto: ČT

Popisek: Vladimír Javorský v roli Buriana podal skvělý výkon, na tom se všichni shodují

Jojo, páni umělci, lézt někomu do zadele bylo utrpení za každého režimu, ale hlavně že se točí aneb show must go on, ať to stojí, co to stojí! Kdo kolaboroval a kdo byl hrdina v seriálu Bohéma? Seriál roku podle kritiků, anebo nuda a „moc jmen“ podle diváků? Bohéma je každopádně jiná. Když už nic, není to stopadesáté krimi z okresního města. Jenže to, co říká o české smetánce, je kapku nepříjemné.

Podle komentáře na serveru Mediahub jde rozhodně o událost roku. Podle recenzenta je jasné, že se režiséru Robertu Sedláčkovi a scénáristce Tereze Brdečkové tahle sonda do historie barrandovských studií a hereckých legend, které máme všichni na piedestalu dokonalých osobností, avšak už málo víme o tom, co vše musely obětovat, vážně povedla.

Herci mezi nacismem a komunismem

Bohéma totiž mapuje roky 1938 až 1953, tedy dobu dvou ideologií – nacistické a komunistické. A kdo jiní, než herci a lidé od filmu se nejvíc hodí každé propagandě?  O nich a jejich rozhodnutích, zda se zaprodat nebo přestat hrát, je Bohéma.  Hitler a Goebbels zbožňovali film a věděli, že pro masy pracujících ve válečné výrobě je kino důležité jako chleba a mnohdy snad i nahradí svobodu. Předpokládali, že na tomto se s českými filmaři shodnou, a nemýlili se: Komedie a romance se slavnými českými herci se točily skoro až do konce války jako na běžícím pásu.

Kdo byl vidět a kdo za to zaplatil

České filmy pomáhaly udržet v protektorátu klid a pořádek, konstatovali nacisté. A zároveň udržovali národní povědomí, konstatovali Češi. A tak byli všichni spokojení a ruka ruku myla: Diváci v kině zapomínali na drsnou skutečnost, producenti vydělávali a filmaři díky šlapající výrobě nemuseli na práce do Německa. Tito všichni nebyli vidět. Vidět ale byli herci, jejichž popularita za protektorátu vyletěla jako kometa.

Kolaboranti Burian, Baarová a spol.

Jenže se neobešla bez společenských styků s nacisty, a tak většina českých hvězd stála po válce před lidovým soudem pro kolaboraci. Lída Baarová, Adina Mandlová anebo Vlasta Burian… Někteří byli očištěni, ale většině to stejně nepomohlo. A pak byli takoví, kteří plynule přešli od kolaborace s jedním režimem ke kolaboraci s druhým.

Pekelná doba za veselými komediemi

„Je až s podivem,“ píše recenzent, „ jak v takových podmínkách dokázali vytvářet tak úžasné skvosty válečné kinematografie a jak veselé byly komedie s Vlastou Burianem či Oldřichem Novým. Bohémě se povedla jedna zásadní věc - už nikdy se na žádnou z těchto komedií nebudu dívat stejnýma očima, vždy za ní uvidím tu pekelnou dobu.“ Pochvala zde letí České televizi, Bohéma je přesně to téma, které veřejnoprávní televizi sluší.

Javorský je reinkarnací Vlasty Buriana

Perfektní je i výprava – a hlavně herci. Vladimír Javorský je podle Mediahubu  reinkarnací Vlasty Buriana, jeho herecký výkon je fenomenální. Stejně jako Saši Rašilova coby Oldřicha Nového. Miloš Havel v podání Jaroslava Plesla je prototypem prvorepublikového filmového magnáta a je prý až s podivem, že se Robertovi Sedláčkovi povedl casting tak, že herci jsou velice podobní svým rolím bez zbytečného líčení.

Nuda, sejmula Bohému Spáčilová

To Mirka Spáčilová v recenzi na MF Dnes tak nadšená není. Nelíbí se jí rámec, který se odehrává v roce 1968 a kdy vypravěč, kterým je patrně režisér Jiří Brdečka, vypráví dceři, jak to bylo v dobách, kdy „filmy byly veselejší než skutečnost“. Jeho postava ale spíše děj brzdí, až banalizuje. Další, co vadí Spáčilové, je nudné opakování informací a popisné situace. I ona ovšem chválí herce, hlavně Michala Dlouhého coby Zdeňka Štěpánka a Vladimíra Javorského jako Buriana. Co je ovšem podle ní zbytečné, je režisérova rukopisná „značka“ spojovaná s Českým stoletím, tedy nezbytná nahá scéna, jíž se tentokrát dokumentuje homosexualita Miloše Havla. Opět názorně a opět zbytečně, myslí si Mirka Spáčilová.

Tendenční jako vše na ČT

A co na to o historii Barrandova nepoučení diváci? No, soudě dle 58% hodnocení se jim Bohéma dvakrát nelíbí. „Odpad,“ píše divačka Ivanka M. „Tendenční jako za komunistů, opět ČT nezklamala. Chtějí nám naznačit, jací byli všichni za okupace hrdinové, neb spíš jak to měli těžké. Věřím, že je to těžké, pořád lézt někomu do zadku.“ No dobře, paní asi nepochopila, že seriál JE o tom, jaké to je, lézt někomu do zadku, ale děkujeme za názor.

Moc postav, zlobí se diváci

Uživatel s přezdívkou Kimon se řadí k spoustě těch, kterým bylo v prvním dílu těžko se orientovat v množství postav. „Všechny postavy jsou „odlity" jakoby z jedné formy, která nedává možnost rychle rozpoznat, o koho vlastně jde. Možná by stačilo v dialozích postav občas přidat nějaké to oslovení jménem toho osloveného, pro lepší zapamatování. Víte paní Brdečková, opakování je matka moudrosti. Také bych se ale na Vás mohl obrátit pouhých oslovením bez vašeho jména: „Opakování je matka moudrosti, vážená paní". A v ten okamžik (množstvím postav zmatený) divák neví, koho jsem oslovil,“ radí scenáristce Kimon.

Mnoho herců, režisérova smrt

I podle kohosi s nickem Tirion problém tkví ve scénáři, který je prý nudný a dialogy šustí papírem. „Herci tak hrají suše a celé vzezření je tak nějak chladné a bez emocí a to včetně scén, které mají být vypjaté (oznamování zaměstnancům AB Barrandov, že Židi tam nemají místo) . Hercům vůbec nevěřím, co říkají. Pokud je zlatým hřebem prvního dílu imitace Vlasty Buriana (nutno říci, že dobrá), pak je to málo. U režiséra Sedláčka se ukázalo již v Českém století, že mnoho herců je režisérova smrt,“ podepisuje ortel smrti.

Lída Baarová a ti druzí

Pro někoho je tedy Bohéma odvážnou sondou do české nátury, která je u herců vždycky trošku přepjatější než u zbytku národa, a proto jsou „komedianti“ ideálním příkladem toho, o čem leckdo v duchu sní, jen nedostal příležitost. A pro mnohé je to zas nudná sonda do života prvorepublikové smetánky, co už nevěděla coby, tak z plezíru kolaborovala… Je to přece dávno a koho to zajímá, navíc po romantické Lídě Baarové, co filmy prolétla loni a kde se zdálo, že vše, co se udělá pro lásku, je přece v pohodě?

Kauza Burian aneb proč je Bohéma potřeba

Případ Lídy zná každý. Kdo ale ještě ví něco o tom, jak byl coby kolaborant po válce souzen miláček národa Vlasta Burian? Na toho po válce podali trestní oznámení pro kolaboraci zaměstnanci vlastního divadla.  Za rozhlasové skeče, které pro nacisty točil, je Burian zatčen a vsazen do společné cely na Pankráci společně s nacisty a dalšími kriminálními živly.  Adina Mandlová, která ve stejné době na Pankráci také pobývala, vzpomíná, jak jí jeden z dozorců tenkrát řekl: „Vy neuroníte ani slzu, vás museli udělat z kamene, to Vlasta Burian sedí a pláče celý den.“ 

Veřejnost i soudy žádali exemplární potrestání, nejvíc mu ale zavařila kolegyně Lída Baarová. Ta při výslechu pod hrozbou trestu smrti uvedla, že herec navazoval a udržoval styky s německými okupanty kvůli osobnímu prospěchu. Burian byl odsouzen k odnětí svobody v délce tří měsíců a půlmilionové pokutě. I to je česká povaha, i to je Bohéma. To je to, co bychom měli vědět, když dnes koukáme na prvorepublikové či válečné filmy. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová