REKLAMA
dnes je pátek 20.1. a svátek má Ilona
Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Mráz je zabíjí, už má deset mrtvých na kontě. Přesto odmítají pomoc. Alkoholu se i vzdají, věrného přítele ale kvůli teplu neopustí

11.01.2017
Mráz je zabíjí, už má deset mrtvých na kontě. Přesto odmítají pomoc. Alkoholu se i vzdají, věrného přítele ale kvůli teplu neopustí

Autor: youtube.com

Popisek: Bezdomovec, ilustrační foto

V arktických mrazech, které sevřely v minulých dnech prakticky celou republiku, jsou nejohroženější lidé bez domova. Přesto řada z nich svá vydobytá místa odmítají opustit. Nemohou totiž vzít s sebou své psy.

REKLAMA

Policisté a strážníci během arktických mrazů kontrolují místa, kde by lidé mohli venku usnout a už se neprobrat. Navštěvují známé lokality, kde lidé bez přístřeší přespávají, a posílají je do denních center a vytápěných stanů, které na mnoha místech vybudovala města. V parcích, provizorních přístřešcích, opuštěných objektech či stanech pravidelně budí desítky lidí, mnozí z nich ale odmítají svá vydobytá místečka opustit. Co je k tomu vede?

Psa nikdy neopustí

Podle preventistů by mnozí bezdomovci nemuseli spát nebo přebývat celodenně na ulici, přesto odmítají svá místa opustit. Vede je k tomu celá řada důvodů, především pravidla, která v těchto zařízeních platí. Představa, že by s sebou nemohli vzít své psy, je pro ně naprosto nepřijatelná. „Je jediný, koho mám. Raději budu riskovat život,“ řekl například serveru ctidoma.cz Karel, který žije na ulici již několik let. Čtyřnohý přítel, jenž se k němu prostě jednoho dne přidal, je jediným stoprocentně spolehlivým druhem, kterého má. Navíc psi, kteří sdílejí s bezdomovci jejich tvrdý životní styl, nejsou jen mazlíčky pro potěšení. Především své pány chrání a jsou pro ně ve volném prostoru bez střechy nad hlavou často jedinou možností, jak se v klidu vyspat.

Jde o místo i majetek

Někteří se obávají, že by jim jejich vydobyté místo mohl obsadit někdo jiný. Klidné zákoutí, alespoň trochu chráněné před nepřízní počasí, totiž není tak snadné najít. Bojí se také o svůj majetek, nashromážděný v roztodivných taškách, rancích a vozíčcích, protože by si všechno rozhodně nemohli vzít s sebou. A teplé oblečení, deky, matrace, či dokonce staré gauče a křesla mají pro ně takovou cenu, jako třeba pro podnikatele nablýskaný mercedes.

Mrtvý na Libeňáku

První lidský život si vyžádala krutá letošní zima v hlavním městě, které nabízí bezdomovcům celou řadu možností, kde se ukrýt před zimou. Již minulý pátek umrzl bezdomovec pod Libeňským mostem. Další smrt byla doslova paradoxní. Tuhý mráz totiž zaplatil životem muž, který byl v práci – hlídač parkoviště v Karlíně. Třetího mrtvého objevila strážnice v sobotu ráno v Dolních Měcholupech. Dalšího mrtvého nalezli v neděli v poledne na lavičce v Karviné. Mrazivé počasí si již vyžádalo více než deset lidských životů, nejen z řad bezdomovců.

Bezdomovec se svým psem

Bezdomovec se svým psem

Ubytovna? Žádná selanka

Podle analýzy, kterou nechal zpracovat pražský magistrát, žije jenom v ulicích metropole 4000 až 5000 lidí bez domova. Celkem ale mohou pražské noclehárny přijmout jen zhruba 800 lidí.Lidé bez přístřeší mohou zamířit do ubytovny na lodi Hermes a do nocležen na Vackově a v Michli. „Odmítáme, jenom když je někdo úplně pod vlivem alkoholu. To ho potom odvážíme na záchytku nebo k Bulharu, kde máme centrum pro tyto lidi,“ řekl České televizi ředitel Centra sociálních služeb Tomáš Ján. Na první pohled to vypadá docela dobře, bezdomovci ale mají na poměry v ubytovnách úplně jiný názor. Říkají, že se v nich krade, obzvlášť Hermes nemá mezi nimi právě nejlepší pověst. Lidé, kteří se o chod těchto zařízení starají, zkrátka nejsou všemocní a uhlídat vše nemají šanci.

Ohýnek i gauč

V Brně si bezdomovci budují chráněná přístřeší, někteří přespávají v odstavených vagonech. V bývalém areálu brněnských Technických sítí u železničního koridoru, na Červeném kopci nebo u Žabovřeské ulice pod Wilsonovým lesem… Natahali si do svých příbytků stará křesla, někteří mají dokonce i gauč, v opuštěných objektech nahrazují dveře různé plachty, díry po oknech jsou vycpané molitanem… Většina jejich obyvatel o přespávání v azylových domech vůbec neuvažuje. „Jsou tam nemoci a krade se tam,“ konstatoval pro server idnes.cz bezdomovec Saša a ostatní s ním souhlasili. V opuštěných domech přebývá řada bezdomovců například i v Karlových Varech, přestože je město připraveno pomoci jim ve spolupráci s Armádou spásy. V Sokolově slouží v těchto dnech bezdomovcům vyhřívaný vojenský stan a město koupilo a opravilo objekt, který provozuje společnost Pomoc v nouzi. V Chebu je k dispozici noclehárna i denní centrum. Noclehárny, denní centra či speciálně vybudované strany nabízejí lidem bez přístřeší v mrazivých dnech prakticky všechna města.

Smrt v alkoholovém oparu

Řada bezdomovců odmítá azyl jenom proto, že se nechtějí vzdát alkoholu. Jenže ten je v boji s chladem tím nejhorším pomocníkem. Sice dodá na chvíli pocit tepla, je to ale jenom iluze. Otupí smysly, člověk pak zimu necítí, jeho organismus ale na něj reaguje. Proto je pod vlivem alkoholu mnohem snazší umrznout. Podchlazení následně může způsobit smrt nebo vážné onemocnění, omrzliny leckdy končí amputací částí končetin. Proto když najdete na ulici bezdomovce, který nevnímá, nebojte se zavolat záchranáře, kteří se o něj postarají. Rozdávat lidem bez domova peníze nebo jim kupovat alkohol rozhodně není ta správná pomoc.

Skončit na ulici je snadné

Bezdomovci nejsou jenom alkoholici a povaleči, práce se štítící, jak si mnozí z nás stále představují. Skončit na ulici je totiž velmi snadné. Nejohroženější skupinou jsou lidé, žijící osamoceně. Těm pak leckdy stačí jen delší pracovní neschopnost, a je zle. „Nemoc, s níž se celý život potýkám, mě nečekaně vyřadila z práce na půl roku. Kdybych neměl staré rodiče, kteří naštěstí něco naspořili a zaplatili za mě nájemné, skončil bych na ulici. Nemocenská je totiž nižší než činže,“ prozradil mi kamarád Josef, který celý život poctivě pracuje. Ještě mnohem hůř dopadl bývalý kolega, na nějž zaútočila vážná psychická choroba. Bydlel v podnájmu, a tak poté co ho odvezli do blázince, majitel bytu chvíli vyčkával, a pak prostě rozprodal veškerý jeho majetek, který v bytě našel. Jaroslav to zjistil až poté, co se jeho zdravotní stav stabilizoval. „Když mě konečně propustili, za bránou bohnické léčebny jsem si uvědomil, že mi zůstalo jenom to, co mám na sobě. A že nemám kam jít.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Adina Janovská

REKLAMA
REKLAMA
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace