Zrušení vojny byla blbost, říká slavný český psychiatr. A antikoncepce prý ničí sex. Radkin Honzák o enormním nárůstu depresí v naší společnosti i o tom, jak dojít štěstí

Foto: ČT

Popisek: Proslulý psychiatr Radkin Honzák

Ano, půlku z toho sice dělají farmaceutické firmy a pak také to, že se jich víc diagnostikuje. Ale i tak je ten nárůst evidentní. Proč jsme v depresi, vysvětluje slavný psychiatr Radkin Honzák v rozhovoru pro týdeník Echo.

Co podle odborníka způsobilo zrušení povinné vojenské služby? „Z hlediska fungování společnosti to byla chyba, neboť to byl asi poslední rituál přechodu mezi adolescencí a dospělostí. A vždy když zmizí nějaký přechodový rituál, je to strašná ztráta. Takže myslím, že to byla debilita… Dvouletá vojna byla opravdu strašná debilita, ba až imbecilita. Ale ta samotná idea byla správná. Podívejte se, můj tatínek patřil ke generaci, která na podzim roku 1938 byla ochotna tuhle republiku bránit a nechat se třeba i zabít. Já bych rád viděl, kdo ze současné mladé generace by se nechal pro tuhle republiku zabít dneska,“ kritizuje psychiatr.

Co s námi dělají doby míru a prosperity?

Podle něj jde o to, že dříve se reflektovaly hodnoty, jako je vlastenectví anebo přináležitost k nějakému společenství. „Podívejte se, v Evropě nebylo nikdy tak dobře, nikdy tak mírumilovně jako v posledních třech desítkách let. To je jistě pozitivní. Ale samozřejmě to něco dělá s lidskou psychikou. Ta, abych to vysvětlil, pulzuje mezi útlumem a nabuzením. A naše tendence není zlatý střed, naší tendencí je větší nabuzení,“ vysvětluje Honzák.

Tréninkový program nám v hlavě spouští deprese

„V našem mozku je takový tréninkový program, že když je v bezpečí, hraje si na to, že je vlastně v nebezpečí. Jak říkají klasici psychomorálky: hledáme bezpečí a jistotu, ale paradoxně čím větší je bezpečí, tím víc si mozek vymýšlí nebezpečné pitomosti. Žijete ve vatě, ale večer potřebujete horor. Mozek tím trénuje. Čím klidnější společenství, tím víc chorobných a úzkostných stavů. Úzkost vás mobilizuje, my nemusíme mít nepřítele za hranicí, uděláme si nepřítele v sobě.“ Což je podle lékaře přesně důvod, proč se šíří psychické choroby, úzkostné poruchy a deprese. „Ano, půlku z toho sice dělají farmaceutické firmy a pak také to, že se jich víc diagnostikuje. Ale i tak je ten nárůst evidentní,“ říká. Prostě nám prý chybí adrenalin.

Za co všechno můžou farmaceutické firmy?

Za nárůstem depresí ale nejsou jen farmaceutické firmy. I když… „Deprese opravdu existují. Podle nejnovějších teorií je deprese zánět, který vzniká v trávicím ústrojí. Tam o tom, co ve vás zůstane z potravy, rozhoduje jedna tenounká vrstva epitelu. Tam probíhá boj za vaši chemickou i duševní rovnováhu. Jsou takové krásné práce srovnávající, co jedí a co mají ve střevech děti z Afriky a co v západním světě. Ty naše tam mají xkrát více patogenních bakterií a xkrát méně protektivních. U nás běžné dítě dostane během prvního roku životu antibiotika tak dvakrát – tak si dovedete představit, co to dělá s imunitním systémem,“ kritizuje lékař současný farmaceutický průmysl.

Antikoncepce snižuje dýška?

A co taková antikoncepce, ta je podle Honzáka také špatně? „Podle toho, z jakého hlediska na to koukáte. Nedávno jsem četl o krásném výzkumu, kterého jsem se bohužel neúčastnil. Na Floridě zkoumali úspěšnost tanečnic u tyče. Nevím, jestli jste tam někdy byl, ale v takovém baru se těm tanečnicím házejí do klobouku – nebo se jim to strká rovnou za spodní prádlo – bankovky. No a oni zjistili, že když má ta holka ovulaci čili je nejplodnější, vydělá 57 dolarů za hodinu, když má takzvaně své dny, vydělá 27. To je celkem logické. Ale když užívá antikoncepční hormony, vydělá vždycky stejně, nějak kolem pětatřiceti dolarů,“ cituje výzkumy Honzák.

Biologii nejde jen tak smáznout

„Čili ty holky jsou po celou dobu stejně přitažlivé/nepřitažlivé. A já myslím, že to souvisí s poklesem porodnosti. Myslím, že to není jenom tou proměnou sociálních rolí ve společnosti, jak se obecně tvrdí. Když si vzpomenete na knížku Konrada Lorenze Osm smrtelných hříchů civilizace, tak on tam dokazuje, že se biologické faktory zbytečně sociologizují. Že se z genderových rozdílů dělá zcela nesmyslně společenská problematika, čímž se zapomíná na biologii, kterou nelze jen tak popřít,“ zlobí se odborník, podle kterého tak antikoncepce ruinuje náš sexuální život.

Smyslem sexu by měly být děti

Podle něj se totiž zapomnělo, že smyslem sexu by mělo být dělání dětí. „Místo toho se vymýšlí, jak ten sex udělat nějak jinak, nějak ho ozvláštnit, protože to lidi přestává bavit dělat „normálně“. Nedávno kolega Jaroslav Zvěřina přednášel o nárůstu análního sexu a jiných atypických praktik. Když někdo dřív provozoval anální sex, byla to anomálie. Teď pomalu norma, přičemž sexuologové pořád řvou, jaké je to rizikové chování,“ krčí rameny lékař.

Baví nás souložit, starat se nechceme

A následky? „Třeba ten, že národ vymírá. Baví nás souložit, ale nebaví starat se o děti. Jdeme proti přírodě. Existuje o tom taková krásná indická bajka. Tatínek král odešel hledat moudrost a zanechat království malému princi. Princ jede se svou suitou a narazí na žebráka. Zjistí, že je to jeho tatínek, a zeptá se, co mu může dát. On na to, že to, co se vejde do žebrácké misky. Princ obrátí kapsy, a všechno tam zmizí, celý průvod obrátí kapsy a zase tam všechno zmizí, nechce se nechat zahanbit, pošle koně do paláce, přivezou drahokamy a další cennosti. Miska je všechny spolkne. „Co je to za příšernou misku,“ ptá se princ. „To je miska přání,“ odpovídá král. „Já jsem do ní naházel většinu života. Není nikdy plná.“ My taky pořád jen sypeme a sypeme svá přání,“ říká psychiatr v rozhovoru pro časopis Marianne.

A jak tedy být šťastný?

Co s tím? „Poznání, že blbosti provádíme i my, nejen okolní svět, je složité. Nejšťastnější jsou lidi, kteří nemají moc přání. Jak řekl antický filozof: bohatý je ten, který má malé potřeby a ty jsou naplněné. Sokrates prý řval na tržišti: jé, to je věcí, které nepotřebuju! On možná ten Sokrates ani nebyl filozof, zlé jazyky tvrdí, že si ho Platon vymyslel jako Járu Cimrmana, aby se měl na koho odvolávat… Takže vlastně každý má šanci být šťastný,“ uzavírá slavný psychiatr Radkin Honzák. 

Originální text najdete ZDE.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová