Ježíšek, čerti, ježibaby, draci... to všechno berou smrtelně vážně. Nechápou totiž rozdíl mezi fantazií a realitou. Pokoušíte se je občas zneužít? Pozor, to se vám vymstí

Foto: Ilustrační foto pixabay.com

Popisek: Máme před sebou ještě dva krásné sváteční dny. Nenechte si je zkazit honičkou.

Hromada dárků pod stromečkem, ale jenom pod nějakou podmínkou? Tudy cesta nepovede. Jestliže chceme Ježíška zneužít k pozitivní motivaci svých potomků, aby se polepšili nebo více snažili, jednou spláčeme nad výdělkem.

Řadě rodičů to připadá jako nesmírně lákavá příležitost a nejde jenom o Ježíška či tradiční dvojici hodný Mikuláš versus trestající čert. Vysněné dárky podmíníme nějakým požadavkem, jehož splnění se jinak marně snažíme při výchově dosáhnout. Zbraň je to ale velmi ošidná a při jejím nasazení bychom měli být mimořádně opatrní. Důsledky se totiž nedostaví hned, o to větší vliv na budoucí chování našich dětí a jejich vnímání světa a rozhodování ale mohou mít.

Inspirace, nebo strach?

„V této souvislosti je velmi důležité vědět, že mozek, zejména předškoláků, vnímá vzhledem k stupni svého vývoje Ježíška, čerta i Mikuláše jako realitu,“ upozorňuje neurolog Martin Jan Stránský. „Náš mozek se vyvíjí celý život. Nejprve se tvoří jednoduché spoje, s rostoucím věkem se pak propojují a vznikají komplexnější centra, která nám umožňují domýšlet si různé věci a uvědomovat si souvislosti mezi nimi. U malých dětí však ještě tato centra nejsou doladěná, proto nechápou rozdíl mezi fantazií a realitou. Pro ně je čert i Ježíšek něco velice skutečného. My dospělí bychom si měli uvědomit, že využití takových fiktivních postav pro výchovu dítěte je vždy dvousečným mečem. Mohou být zdrojem inspirace, ale také velkého strachu.“

Pravda v pravý čas

Vánoce mají ještě jeden důležitý úkol. Pomáhají ve vývoji kreativity a podporují u dětí schopnost používat fantazii. Oboje se nám v celém dalším životě vyplatí, samozřejmě modifikované podle věku a potřeb. Každé dítě je ale jiné, a tak vyrukování s nahou pravdou, jak to s tím Ježíškem ve skutečnosti je, bychom měli dobře zvážit. „Měli bychom cítit, zda dítě již tuto odpověď hledá a je na ni připraveno. Možná tu informaci přijme i s úlevou. Některé děti v této době totiž mohou přemýšlet o tom, že existence Ježíška je v rozporu s tím, co již znají,“ upozorňuje Stránský.

Honička a stres

„Mozek neustále hledá odměny a zdroje slasti. Aby je našel, permanentně porovnává nové zkušenosti se stejnými či podobnými, které získal dříve. Vánoce a všechno, co k nim patří, má většina z nás již z dětství spojené s příjemnými zážitky. A proto mají tak silný psychologický vliv. Krásně nazdobený stromeček, okna plná světel, voňavé cukroví, koledy, kamarádi – to vše zvyšuje produkci látky dopamin v mozku a my se cítíme dobře,“ říká neurolog. Aby to všechno ale opravdu fungovalo, musí se to odehrát podle našich představ. Bez stresů z nákupů, z množství návštěv či pracovních úkolů, které je nutné stihnout do Štědrého dne. A nedej bože ještě během následujících svátečních dnů. Že na Štěpána dorazí babičky, tetičky, strýčkové… Věřte, že se bez vypečené kachny a čerstvě nazdobeného dortu obejdou. Beztak jsou ještě přejedení ze štědrovečerní večeře. A tak se na uspěchané kuchtění a pečení vykašlete, vezměte se za ruce a vyrazte raději na společnou procházku do přírody.

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Adina Janovská