Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Marvan a Burian: Objímali se, ale každý už měl v ruce nůž, popisuje režisér nového seriálu Bohéma. Co se dělo za oponou? Spousta věcí byla bolestná, nechutná… Kádrování, bulvár, nebo historie mýtů zbavená?

20.12.2016
Marvan a Burian: Objímali se, ale každý už měl v ruce nůž, popisuje režisér nového seriálu Bohéma. Co se dělo za oponou? Spousta věcí byla bolestná, nechutná… Kádrování, bulvár, nebo historie mýtů zbavená?

Foto: ČT

Popisek: Marvan a Burian: David Novotný a Vladimír Javorský

FOTO Před oponou hvězdy, za oponou lidé. Jaká byla protektorátní bohéma? Jak se Vlasta Burian, Jaroslav Marvan nebo Oldřich Nový vyrovnali s nacistickou a později komunistickou propagandou? Kdo dělal kompromisy a kdo obětoval kariéru? Režisér Robert Sedláček natočil nový seriál České televize Bohéma, v němž nahlíží za oponu hvězd filmů pro pamětníky. A jedno je už teď jisté, bude se o něm mluvit. Sedláček, sám kontroverzní osobnost s velmi ostrými názory, hodlá demaskovat dosud idylickou představu o prvorepublikových hvězdách. Série poběží již v lednu, jsou jí vyhrazeny nedělní večery.

Na úvod natáčení se Sedláček zaměřil na komiky Vlastu Buriana a Jaroslava Marvana. Zdánlivě nerozlučnou dvojici rozložila dobová atmosféra a kariérní ambice. „Objímají se, ale každý už má v druhé ruce nůž,“ popisuje jejich napjaté vztahy Sedláček. „To partnerství vypadalo nerozlučně, zároveň se pod ním hromadila jakási nenávist. Třeba rozchod těchhle dvou chlapů nebyl vůbec elegantní ani diplomatický, byl dost drsný. Tam budou lidé hodně překvapení, co usměvavá tvář dokáže, když jde o kariéru a zhasnou světla a zatáhne se opona.“

David Novotný jako Marvan, Vladimír Javorský jako Burian

Politika jako kulisa pro vztahy

Realita byla oproti fikci, kterou oba herci pomáhali na plátně předstírat, úplně jiná. Oba se ve svých osobních životech a kariérách museli vyrovnat s nacismem a poté i budovatelským komunismem. Například Vlasta Burian sice v německém filmu nehrál, přesto se stal symbolem kolaborace. Vaz mu zlomila rozhlasová skeč Hvězdy nad Baltimore, v níž zesměšňoval exilovou vládu. „Na jedné straně se v divadle skrývá vysílačka, na druhé chodí do rozhlasu parodovat Beneše a pořádá večírky pro prominentní nacisty. Vyberte si, doba byla zlá… Myslím si, že zrovna Burian nebyl darebák,“ domnívá se Sedláček. Politika je podle něj v seriálu kulisou pro mezilidské vztahy.

„Tu dobu bych zažít nechtěl, strašně bych se bál selhání charakteru,“ dodává David Novotný, který v seriálu ztvární Jaroslava Marvana. Vlastu Buriana hraje Vladimír Javorský. Mnohdy překvapivá rozhodnutí, zda riskovat, nebo se propůjčit propagandě, udělají na obrazovkách také Saša Rašilov jako Oldřich Nový, Adéla Petřeková jako Adina Mandlová nebo Michal Dlouhý v roli Zdeňka Štěpánka. „Pro mnohé to bude překvapení, co všechno se dělo za oponou, bylo toho hodně a spousta věcí bolestná, nechutná – a ne každý to přežil,“ shrnul pro ČT Robert Sedláček svou Bohému. Šestidílný dramatický seriál napsala Tereza Brdečková, vycházela při tom z pamětí svého otce, scenáristy Jiřího Brdečky.

Saša Rašilov jako Oldřich Nový

Tenká hranice mezi bohémským životem ve filmových studiích a smrtí v koncentračním táboře

Jak píše iHned, Bohéma se vrací do období druhé světové války, kdy se mění celý svět a ním i život do té doby oslavovaných filmových hvězd. „Osudy našich kultovních herců za okupace jsou nesmírně dramatické. Ti lidé balancovali mezi přepychem a smrtí, mezi zradou a odbojem, mezi zbabělostí a hrdinstvím. Někdy ti samí lidé kolaborovali a současně spolupracovali s odbojem. Právě za války se natočily ty nejlepší komedie. Bohéma je strhujícím příběhem také o tomto paradoxu," řekl pro iHned kreativní producent Jan Štern, v jehož tvůrčí producentské skupině Bohéma vznikla. V Bohémě se objeví jedny z nejznámějších ikon tuzemského filmu a divadla první poloviny minulého století. Kromě nich i mnoho dalších osobností, které utvářely tvář československého filmu. Půjde například o režiséry Martina Friče a Otakara Vávru, filmového producenta a ředitele společnosti Lucernafilm Miloše Havla, spisovatele Jana Drdu nebo novináře Julia Fučíka.

Jaroslav Plesl jako Miloš Havel (uprostřed)

Oldřich Kaiser je věčným vypravěčem

Hlavním hrdinou a vypravěčem Bohémy je barrandovský dramaturg Arnošt, ztvárněný v mládí Michalem Balcarem a následně Oldřichem Kaiserem, pro něhož se stává tenhle typ rolí pomalu ikonickým, podobnou dostal i v Menzelově Anglickém králi. Dalších postav se pak ujmou například David Novotný coby Jaroslav Marvan nebo Vladimír Javorský, který se objeví v roli Vlasty Buriana. „Kdyby nenastoupil v Německu fašismus, tak se podle mě jeho kariéra mohla upínat světovým směrem," říká o Burianovi pro iHned jeho představitel Vladimír Javorský.

„Jsou to křižovatky herců a režisérů v neklidných dobách. Začínáme v roce 1938 před příchodem Němců do Prahy, pokračujeme kapitulací a protektorátem, pak v dalších dílech heydrichiádou, okupací a pak přecházíme v dalších dvou dílech do republiky poválečné,“ prozradil také režisér.

Michal Dlouhý hraje Zdeňka Štěpánka, Judit Bárdos Lili Krollovou, jedinou fiktivní postavu v seriálu, která byla ale inspirována Natašou Gollovou

Kádrovací filmy podle Mirky Spáčilové

Na stránkách iDnes si doyenka české filmové kritiky Mirka Spáčilová povšimla zajímavé věci: „Předloni 28. října měli filmaři Filip Renč a Robert Sedláček společné pouze to, že oba vyznamenal prezident Miloš Zeman. A že to oba následně schytali, hlavně od některých kolegů nebo tribunů takzvané „pražské kavárny“. Teď mají ještě jiný společný bod, říkejme tomu třeba žánr kádrovacích filmů – i když v opačném gardu. Filip Renč je kádrován za to, že ve filmu Lída Baarová kádroval herečku příliš málo, tedy že jí vztah s nacistickými pohlaváry neomlátil víc o hlavu. Kdežto Robert Sedláček se za chystaný televizní cyklus Bohéma může (ale nemusí) dočkat opačného odsudku, tedy že jiné herecké legendy kádruje za jejich chování během německé okupace až příliš tvrdě,“ píše Spáčilová a dodává: „Jakékoliv kádrování, natož kádrování kádrovacích filmů i jejich tvůrců, je přitom postavené na hlavu.“

A přemýšlí, co asi vytknou Sedláčkovi? „Jeho Bohéma se dotýká legend, jejichž styky s nacisty nebyly natolik křiklavé jako poměr Lídy Baarové s Josephem Goebbelsem, jenže zároveň legend, které mají stále své oddané diváky – a některé i potomky. Na řadu přijdou Vlasta Burian, Jaroslav Marvan, Oldřich Nový, Adina Mandlová, Zdeněk Štěpánek. Doufejme – třebaže člověka stejně napadne, jak se asi cítí dědicové slavných jmen, když o projektu zatím jen slyší, a kolik bezesných nocí stráví v představách, jak asi bude Bohéma jejich předka pranýřovat.“

Minulost se tak snadno soudí, zejména generálům po bitvě

A Spáčilová si klade otázku: Proč vlastně takové filmy vznikají? „Když ponecháme stranou vznešené poučky o nutném poznání vlastní minulosti, zbudou tři důvody. Zaprvé, krajní podmínky prověřující charaktery dávají dramatu nejjednodušší půdorys. Zadruhé, diváci milují pohled na hvězdy v róbách a ve fracích, ale hlavně v nedbalkách, ať už v těch doslovných, nebo morálních. A zatřetí, není co točit. Ze současnosti český film vyloví tu bezzubou komedii, tu sociální drama ztracenců, jenže silné téma pořád ještě marně hledá,“ odpovídá.

„Kdežto minulost se tak snadno soudí, zejména generálům po bitvě, kteří nikdy na vlastní kůži nezažili strach, volbu mezi dvojím zlem, sílu propagandy ani ono kádrování čili prověřování a posuzování míry politické oddanosti režimu. Možná dřív, než přijde další vlna ortelů historických celebrit, by se mohlo oprášit rčení „nevím, já jim u toho nesvítil“. A do mramoru tesat slova právě zemřelého režiséra Ladislava Helgeho, který svůj zákaz činnosti v kultuře za normalizace vykoupil v těžké osobní situaci podpisem anticharty. Za selhání to s odstupem označil pouze on sám, nikdo jiný. A na adresu kolegy, který kvůli možnosti dál točit udělal ústupek, pronesl památnou větu – Kdo ho za to může soudit? Já to nebudu,“ končí svoji zajímavou glosu Spáčilová. Co tedy můžeme očekávat? Mnohé napoví rozhovor, který Robert Sedláček poskytl před nějakým časem webu A2larm. Byť se týká seriálu České století…

Nezlob se na zrcadlo, když máš křivou hubu?

„Jeden z důvodů, proč České století vypadá tak, jak vypadá, je to, že jsme si po zhlédnutí Hořícího keře řekli: „Takhle ne!“ Nás zajímá jiné publikum – i s tím rizikem, že nějaké diváky ztratíme. Často je film infantilní zábava: hlavně nedržet dlouho nějakou myšlenku, film musí blikat a musíme se stát součástí příběhu. Ale třeba Francouzi nebo Britové ukazují, že film může zprostředkovat i dospělou komunikaci. Touhle cestou jsme šli, i když jsme si uvědomovali, že naše publikum je menšinové. Ale lidé našeho uvažování mají také právo na své formáty ve veřejnoprávní televizi. Všechno nemusí jít na nejnižší společný jmenovatel,“ řekl o svých motivacích Sedláček.

„Mojí ambicí bylo, aby diváci pochopili sami sebe – tenhle národ. Proč si uděláme sametovou revoluci a pak to všechno zvrtáme. Proč tady pětadvacet let po revoluci jeden druhého nenávidí úplně stejně, jako se nenáviděly underground a popina v osmdesátých letech. Proč nám utíká to podstatné, zatímco zvedáme červené karty kvůli prkotinám. Kdo byl zvedat červené karty, když schválili Opencard? Kdo byl zvedat červené karty, když Babiš pokládal věnce na Národní třídě? Kde ti lidé byli? Kde jsem byl já? Chybí nám velkorysost, i já se jí učím. Třeba v souvislosti s tím, na co jsem narazil kvůli Českému století nebo tomu pitomému metálu, který jsem dostal,“ dodal.

Hádky kvůli prkotinám?

Na otázku, na co narazil, Sedláček odpověděl: „Na animozity kvůli prkotinám. Metál je prkotina. Polovina lidí v této zemi si myslí, a mají k tomu dobré důvody, že se Zeman chová jako smyslů zbavený. Nerozumějí mu, je nečitelný, což je u reprezentanta státu problém. Já je úplně chápu. Nikdy bych ale nešel někoho ostouzet za to, že se stal součástí toho politického divadla. Vždyť to můžete vypnout. Rozechvělí studentíci někde na severu Čech přeskakujícím hlasem říkají, že nechtějí prezidenta, který mluví sprostě. Jirousi, probuď se… Noviny se na titulních stránkách ptají, jak teď budeme mluvit s dětmi. Děti mluví jak kanál, já mezi ně chodím. Je to obrovské pokrytectví a unikají nám opravdu vážné věci. Privatizuje se stát. Prahu 10 řídí agent Státní bezpečnosti, který verboval jiné agenty. Moc si z nás dělá srandu. Kolik lidí volilo Aleše Řebíčka a celou tuhle garnituru? Jak dlouho trvalo, než se lidé v Ústí a Liberci rozhodli zatočit se svými zastupiteli? Teď už tam není ani z čeho krást. Kde byly červené karty? Byly schované, protože takový protest by byl nebezpečný. Přišli byste o práci nebo by vás vyhodili ze školy. Potřebujeme bezpečný protest a Zeman je ideální cíl.“

Jedno je jisté už teď, seriál Bohéma nebudou Pelíšky, nepůjde o laskavý hřebejkovský humor a pochopení pro obyčejného človíčka. Tohle Sedláček prostě nemá v repertoáru. Ale koukat se budeme, to zas jo...

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Anička Vančová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace