Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Lokajové mocných, direktoři ČT a ČRo. Mají v rukou miliardy a nechtějí se jich mocí mermo vzdát... Známá právnička přišla nejen s kritikou, ale i rozumnými návrhy

13.12.2016
Lokajové mocných, direktoři ČT a ČRo. Mají v rukou miliardy a nechtějí se jich mocí mermo vzdát... Známá právnička přišla nejen s kritikou, ale i rozumnými návrhy

Foto: ČT

Popisek: Generální ředitel ČT Petr Dvořák na finále StarDance

Skupina poslanců si dovolila předložit návrh zákona o České televizi a Českém rozhlase, to se ale hrubě nelíbilo ředitelům obou médií veřejné služby. Obávají se prý posílení vlivu politiků a lobbistických skupin na vysílání. A bojí se i zřízení správních rad – nemohli by si totiž dělat to, co dosud.

Situaci rozebírá právnička a politička Hana Marvanová v Lidových novinách. Jaký je současný stav? Generální ředitel má momentálně pravomoc hospodařit s miliardovým rozpočtem a Rady ČT a ČRo jsou voleny výhradně v Poslanecké sněmovně. O změnách obou zákonů se podle Marvanové diskutuje řadu let a odpolitizování problematických mediálních rad bylo na programu jak vlády Petra Nečase (ODS), tak současné vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Německý model je funkční

Zákonodárci by rádi přešli na tzv. německý model dozoru nad médii veřejné služby, podle kterého jsou v radách zastoupeny stejně jako u nás nejrůznější regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Na rozdíl od toho, co zatím platí u nás, však německý zákon určuje, kdo má mít v těchto radách zastoupení, aby nominace nebyly čistě v rukou politiků. O inspiraci Německem se hovoří už od roku 2010, nyní snad konečně uzrál čas vše realizovat.

Služba veřejnosti si vyžaduje silné a nezávislé osobnosti

Veřejnoprávní vysílání by totiž mělo sloužit veřejnosti, a tudíž poskytovat objektivní, ověřené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. A právě proto měly být v Radě ČT a ČRo zastoupeny vyváženě různé názorové proudy. Krátce po roce 1991 to tak podle Marvanové také fungovalo. „První rady byly složeny nikoli na základě politických dohod o zastoupení jednotlivých stran, ale byly do nich voleny osobnosti, které byly zárukou nezávislého působení. Po vzniku opoziční smlouvy v roce 1998 došlo k zásadnímu obratu,“ kritizuje právnička.

Generální ředitele vybírají grémia

Pozice v mediálních radách jsou při volbě v Poslanecké sněmovně obsazovány dle politických dohod, takže se obecně ví, že různí jakoby nezávislé kandidáti za sebou mají silné politické strany. Důsledkem této volby je pak podle Marvanové to, o čem se rovněž tak nějak ví, totiž že generální ředitele ČT a ČRo nevybírají jen radní, ale grémia stran.

Naoko nezávislé rady

Naoko jsou tedy mediální rady nezávislé, ve skutečnosti bez souhlasu politických stran se žádný radní nemůže dostat do své funkce. Navíc jde o funkce dobře honorované, a tak ten, kdo nechce o finanční odměnu přijít, často zjistí, že musí jít na ruku některé ze stran, chce-li si  funkci udržet nebo být vůbec  zvolen. Jaký krásný prostor pro korupci, že?

Zjevný střet zájmů

„Ve stanoviscích generálních ředitelů ČT a ČRo najdeme obavy z možného střetu zájmů u organizací, které mají přímo své zástupce do rad nominovat. Pokud však mají média kontrolovat moc, tedy vládu a parlament, nemohou být kontrolována výhradně těmi, které mají kontrolovat,“ vysvětluje Marvanová reálně zjevný střet zájmů.

Odpolitizujme mediální rady

Je tedy nutné mediální rady odpolitizovat – jistě, politici také mají právo na názor, pokud mají mandát z voleb, pokud reprezentují názory veřejnosti – ale média by přece neměla být ovlivňována pouze  jimi. Co třeba Akademie věd, Hospodářská komora (mimochodem obě zřízené zákonem), odborové svazy, církve, kulturní organizace, sportovní svazy, organizace zdravotně postižených, dětí a mládeže? Je mnoho organizací, které by měly zajistit, aby vysílání bylo opravdu nestranné, protože v mnohosti je diverzita názorů a tedy nikdo by nezískal většinu. A to je podle Hany Marvanové ta nejlepší pojistka pro nezávislé fungování médií veřejné služby.

Vážně je dobré být závislí na výsledcích voleb?

„Je s podivem, že generálním ředitelům České televize a Českého rozhlasu vyhovuje to, že jsou závislí na volbě v Poslanecké sněmovně, tedy vlastně na výsledku parlamentních voleb. Vzpomeňme, co se stalo po volbách v Polsku, kdy jedna strana získala většinu v parlamentu a ihned provedla personální změny v médiích veřejné služby. Předložená novela zákona je tedy pojistkou pro takové situace,“ vysvětluje Marvanová. Navíc pouze opravdu nezávislá média nám zaručí to, co nám garantuje ústava – tedy svobodu projevu. Momentálně ale spíš sledujeme to, že lidé prostě přestávají médiím věřit.

Lidé přestávají médiím věřit

Lidé potřebují věrohodné informace, jinak se snadno nechají manipulovat. „Jinak si sice „svobodně“ zvolí ve volbách své zástupce v parlamentu, ale nedozvědí se, že neměli všechny informace, které k volbě potřebovali. Právě média veřejné služby, která si platíme prostřednictvím koncesionářských poplatků, by měla být nejvíce nestranná a objektivní a neměl by při dozoru nad nimi převažovat žádný zájem, ani zájem politických stran, ale ani jiné skupinové zájmy,“ varuje Marvanová v Lidových novinách.

Čeho se bojí ředitelé?

Proč se generální ředitelé rozhlasu a televize bojí správních rad? Bojí se patrně toho, že by jim někdo omezil volnost v nakládání s obrovskými rozpočty.  To ale přece není zápor novely, ale klad. Je jen málo institucí, v nichž má generální ředitel podobně neomezenou pravomoc hospodařit s obrovským rozpočtem. Zřízením správních rad, jejichž členové budou za svá rozhodnutí hmotně odpovědni, je konečně posílením standardního způsobu řízení v celé řadě institucí.

Místo placených čestné funkce

Nový systém kontroly nad činností České televize a Českého rozhlasu navíc nebude nákladnější než doposud, protože na rozdíl od současnosti členství v Radě ČT a ČRo bude čestnou funkcí bez nároku na odměnu. Nejdůležitějším přínosem novely zákona ale je především posílit nezávislost médií veřejné služby tak, aby tato média skutečně za peníze koncesionářů poskytovala lidem všestranné a objektivní informace a nesnažila se pouze suplovat roli komerčních médií zaměřených pouze na dosahování zisku. Ať už se to ředitelům líbí nebo ne. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .   

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace