Prý nový Pucholt. Lupínek z Rapla nebo princ ze Sedmera krkavců. A servítky si nebere: Vinohradské divadlo stojí za prd, u Trošky by nehrál, za reklamy se nestydí. No, on takový půl milión za natáčecí den…

Foto: Facebook

Popisek: Lukáš Příkazský

Za nového českého Pucholta Lukáše Příkazského kdysi označil režisér Krejčík. „Jistá podoba tam je, ale styl hraní máme každý jiný,“ připouští herec. Mladý herec do letošního roku zářil v Divadle na Vinohradech, teď ale končí. Proč? Protože točí seriál Rapl. „Chtěl jsem dělat jen jednu věc a mít na ni čas. Musel jsem zrušit i jiné nabídky včetně té od Daniela Špinara z Národního divadla, protože Rapl se většinu času natáčel v Krušných horách,“ vysvětluje, proč dělá to, co většina českých herců nezvládá. Vybrat si, co budu dělat a dělat to pořádně.

Proč odešel z divadla?

Navíc se mu na Vinohradech nelíbilo. „Divadlu vděčím za hodně, ale proč bych měl dělat věci, které mě nebavily? A ani neživily? Jen proto, že to má být prestižní scéna? Zůstávat a odevzdávat výkony v představeních, která jsou podle mě nedodělaná, nechci. Nechápal jsem dramaturgii, směřování divadla. Nerozuměl jsem tomu,“ říká natvrdo Příkazský. „Dostával jsem odpovědi, že diváci to tak v dnešní době chtějí a já že tomu nerozumím. Ale podle mě není rozdíl dělat divadlo pro sedmdesát lidí v Rubínu, nebo pro sedm na Vinohradech. Je jen dobré a špatné divadlo.“

Byla tam spousta štětek, vzpomíná herec na natáčení

A tak odešel. „Hynek Čermák byl jednička, ale já hned dvojka. Kdybych měl ještě jiné povinnosti, nemuseli bychom dát natáčecí plán vůbec dohromady,“ tvrdí Lukáš Příkazský v rozhovoru pro Novinky.cz. V krimiseriálu Rapl hraje vysokoškolsky vzdělaného nadporučíka Lupínka, jehož spolupráce s drsným Kunešem (Hynek Čermák) se časem vyvine v přátelství. Žen si na place moc neužije. „Moc holek tam není, to je pravda, jenom Slepičková, tu hrála Lucie Žáčková. Ale zase tam byla spousta rolí štětek. A to taky není k zahození,“ směje se Lukáš.

Měl jsem lítat větroněm

Původně ho postava nalákala na adrenalinové sporty. „Když jsem četl poprvé scénář, byl jsem nadšený, co všechno Lupínek ve třinácti dílech zažívá, co se mu všechno přihodí. Dokonce tam byla scéna, kdy létá ve větroni, i když to má od své přítelkyně zakázané. Ale on si nemůže pomoct, a tak létá tajně. To, že má pilotní průkaz, mě nadchlo. Moc jsem se na to natáčení těšil, ve větroni jsem už letěl a je to neskutečný zážitek. Bohužel se ty scény nakonec vyškrtaly. Bylo by to moc drahé,“ lituje herec.

Reklama nikdy, mysleli jsme si na škole

Natáčení v Krušných horách prý bylo opravdu krušné, ale stálo za to. „Je to něco jiného než přijít ráno na šestou do ateliérů, natočit svých dvacet šest obrazů, večer se nechat odvézt do divadla a tam něco odehrát. Klepu na dřevo, že tohle nemusím,“ prozrazuje Příkazský. V angažmá teď není, ale zato hraje v reklamách. Není to pro herce potupa? „Na DAMU jsme všichni, včetně mého spolužáka Vojty Dyka, tvrdili, že reklamu ani nekonečné seriály nikdy točit nebudeme. Tehdy jich taky nebylo tolik co dnes. Pak se rozjelo Letiště, kam Vojta hned naskočil. Reklamy jsme taky odsuzovali všichni, protože všichni jsme chtěli dělat umění a divadlo. Nikdo nechce jít hrát na oblast, to raději v Praze obsluhovat za barem a čekat na příležitost,“ vzpomíná na ideály ze studií.

Respektuju to a živí mě to, říká novomanžel z reklamy

V Praze zůstal -  a přišly i ty reklamy. „V reklamě jsou všichni na české poměry docela dobře zaplacení. A já i díky finanční rezervě, co jsem pak měl, jsem mohl odejít z Vinohrad. Reklamu jako práci respektuju,“ vysvětluje svůj přístup. Ne každý to tak ale má. „Zažil jsem, že se známý herec, nechci ho jmenovat, na natáčení choval hrozně. Dával najevo, jak ho štve, že tam musí být, ale že za ty peníze to vydrží. Říkal jsem si, jak si může dovolit chovat se k lidem na place takhle, když za natáčecí den má půl miliónu korun? Já se i tam snažím odvést dobrou práci,“ říká mladý herec, kterého kromě Rapla můžete vidět i v reklamách na nejmenovanou banku coby roztomilého novomanžela.

U Trošky bych nehrál

Jeho největší filmová role byl princ v pohádce Alice Nellis Sedmero krkavců. „Jak to říct kulantně do novin? Asi bych nechtěl hrát prince v pohádce od Zdeňka Trošky. Tedy já s ním nikdy netočil, nechci ho odsuzovat, ale mám pocit, že pojetí Alice Nellis bylo ojedinělé. Kdo kdy utratil v české kinematografii 54 miliónů korun za pohádku? Bylo to risk, ale vyšel,“ pochvaluje si spolupráci.

Pucholt? Kdo to je?

Vážně je novým Pucholtem? „Už jsem to slyšel od pana režiséra Krejčíka. Byl jsem tehdy ve druháku na konzervatoři a šel k němu na casting do televize do hry Dědictví slečny Innocencie. Nevěděl jsem, kdo je pan Jiří Krejčík, myslel jsem si, že to je prostě nějaký režisér. Bylo mu tehdy 84, byl zamračený a pronesl, že vypadám jako Pucholt. Ale já ani netušil, kdo je Pucholt. To víte, kluk z Moravy. Tehdy jsem se ještě nesebevzdělával. Věděl jsem jen to, co nám řekli na konzervatoři,“ směje se.

Krejčík nás vyždímal

Mezitím si to už samozřejmě zjistil. „Možná že jistá podoba s mladým panem Pucholtem tam je, ale styl hraní máme jiný. On je nenapodobitelný. Nechtěl být herec, byl lékař, a když emigroval, už se herectví nevěnoval. Režisér Krejčík z něj vyždímal, co v něm bylo. A vyždímal to i z nás. Natáčení s ním byla skvělá zkušenost,“ říká herec.

Momentálně Rapla dotočil a teď maká na zvelebování domácnosti. „Volnější období využívám ke stěhování. Moje přítelkyně, scénografka, se po čtyřech měsících vrátila z Ameriky, a tak dáváme dohromady nové bydlení. Mám od ní spoustu podnětů, jak byt upravit a zvelebit. Třeba tam, kde byl jen koberec, dáme parkety. Ale drátkovat je sám nebudu,“ říká herec, který to má v hlavě sakra dobře srovnané. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová