Slavíci: Anketa plná skandálů a podezření. Falešné lístky, podplácení, machinace, bojkot… Nejvyšší čas s ní skončit

Foto: Český slavík Mattoni

Popisek: Český slavík: Cena

Anketa Český slavík, v níž veřejnost rozhoduje o nejpopulárnějších zpěvácích a skupinách, vznikla již před více než padesáti lety jako Zlatý slavík. Za celou dobu své existence čelí stále stejným problémům. Jednak ji většinou vyhrávají stejná jména, ale vážnější je fakt, že často podléhala politickým tlakům a různým machinacím. Ten, kdo se pořadatelům nehodil, byl pod různými záminkami vyřazen. V jednom se však Zlatý a Český slavík přece jenom liší, v míře obliby. Pro své idoly totiž hlasuje stále méně lidí.

Již od samého počátku čelí Slavíci podezření, že výsledky hlasování byly různě zmanipulované. V revolučním roce 1989 se touto anketou musela dokonce zabývat policie. Zjistila, že bylo natištěno velké množství falešných hlasovacích lístků. A kvůli tomu se  nakonec vyhlašování  nezúčastnily některé hvězdy, například Ladislav Štaidl nebo Karel Gott. Právě Štaidl, který se svou partou v sedmdesátých letech spolehlivě vítězil v kategorii skupin a společně s Gottem a Zagorovou tvořili neporazitelnou trojici, se obával, že  jeho partu porazí „vlasáči“ z Katapultu, což se nakonec stalo.  Tehdejší  špičky naší  pop music nenechávaly nic náhodě a podle četných svědectví z té doby se snažily výsledky všemožně ovlivnit ve svůj prospěch. Například tím, že jejich lidé skupovali v trafikách populární časopis Mladý svět, v němž byly zveřejněny hlasovací lístky nebo prý dokonce podpláceli tiskaře, aby natiskli načerno hlasovací kupony. 

Recese i manipulace

Díky tomu, že k umístění v první dvacítce stačilo jen několik málo tisíc hlasů, nebyl problém, aby mezi nejpopulárnější zpěváky pronikli i úplní outsideři a porazili mnohem známější interprety. A nebo se hodně, ostatně tak jako dnes, činili recesisté. Díky nim ve Zlatém slavíkovi například opakovaně bodoval známý herec z brněnského Divadla na provázku Ruda Kovanda. Podle zlých jazyků měl dokonce jednou porazit Karla Gotta. To byla ovšem nevinná legrace v porovnání s tím, že v roce 1969 byly výsledky ankety tak zmanipulovány, že  nemohla zvítězit Marta Kubišová. A podobně skončili Waldemar Matuška  nebo Karel Kryl. 

Dopálený i dojatý David

Plná skandálů je i novodobá historie Slavíků. Stále častěji ji z různých důvodů někteří umělci ignorují, například Richard Krajčo protestoval proti playbacku. Před třemi lety zase několik zpěváků Slavíka bojkotovalo kvůli vyřazení rappera Řezníka. Ten vyhrál kategorii Hvězda internetu, ale pořadatelé ho vyloučili kvůli údajně nepřijatelným textům. Tehdy se od Slavíka distancoval i Michal David, který se nechal slyšet, že jde o zprofanovanou anketu, některá média ho přitom obvinila, že nakupuje hlasy. Když ale letos skončil na třetím místě, dojatě děkoval. Zatímco brutálního Řezníka kolegové podpořili, od kontroverzního Tomáše Ortela,  který  byl loni  třetí a letos druhý, se někteří veřejně distancovali. 

Fenomén Gott

Zajímavý je v historii Zlatého i Českého Slavíka fenomén Karel Gott. Z čtyřiapadesáti ročníku jich vyhrál jednačtyřicet. První porážku zažil  již v roce 1967, kdy zvítězil Waldemar Matuška, ten se v roce 1962 stal mimochodem prvním Zlatým slavíkem. Větším překvapením ale bylo, když Gotta v  osmdesátých letech porazili Miro  Žbirka, Petr Nagy,  Palo Habera  a  dokonce třikrát za sebou Dalibor Janda. Šokovaný Kája se tehdy nechal slyšet, že mu dvacet Slavíků stačí a dál už soutěžit nechce, což ale pravidla této soutěže neumožňují. Později zase jeho vítěznou jízdu narušili Daniel Hůlka a Tomáš Klus. Nejhorší ovšem je, že zatímco dříve Gott nasbíral statisíce hlasů, letos jich obdržel pouze  necelých sedmatřicet tisíc.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Adéla Hofmanová