Vinaři mohou svým předkům jenom závidět, se zloději na vinicích se Otec vlasti nemazlil. Kdo kradl ve dne, přišel podle nařízení císaře Karla IV. 'pouze' o ruku, noční pobertové končili rovnou na popravišti

Foto: repro ovine.cz

Popisek: Jednu z pražských vinic, založených v době Karla IV., najdete v Tróji

ROZHOVOR, VIDEO Koncem října se na půdě Univerzity Karlovy v Praze uskutečnil seminář na téma Tradice pěstování a pití burgundského v Českých zemích od středověku dodnes. Seminář sestával z řady referátů, které odborně, ale přístupnou formou shrnuly historický rozměr příchodu a pěstování burgundských odrůd v Čechách a na Moravě. Přednášky vedli čeští a francouzští odborníci. Jedním z nich byl i Mgr. Václav Žůrek, Ph.D., historik specializující se na středověké dějiny a působící v Centru medievistických studií AV ČR. Vedle vědeckých publikací je spoluautorem dokumentárního cyklu České televize Sedm pečetí Karla IV., s kterým jsme měli jedinečnou příležitost popovídat si o historii vinohradnictví v Česku.

Václave, je pravda, že se Karel IV. zasadil o pěstování vína v českých zemích, nebo se jedná jen o pověsti?

Ano. Karel IV. přispěl hned několika kroky k rozvoji vinohradnictví v českých zemích. Podle jeho nařízení z roku 1358 museli všichni majitelé vhodných pozemků v okolí Prahy vybudovat vinohrady a začít pěstovat vinnou révu, a pokud by o to neměli zájem, museli svůj pozemek propůjčit někomu, kdo o tento druh podnikání zájem měl. Tím v podstatě Karel donutil pražské měšťany, aby se velmi pustili do využití velkého množství pozemků v předpolí Prahy a výrazně rozšířili plochu, osázenou vinicemi, v jejím bezprostředním okolí. O tři měsíce později rozšířil císař Karel svůj příkaz na území celých Čech.

Mgr. Václav Žůrek, Ph.D., historik specializující se na středověké dějiny

Aby motivoval měšťany, užil Karel IV. obvyklý dobový nástroj osvobození od povinných dávek a berní na dvanáct let. Zároveň Karlův výnos zajistil základní ochranu vinic pomocí poměrně drakonických trestů včetně ztráty hrdla v případě přistižení v noci na cizím vinohradu či 'pouze' pravé ruky za dne.

Karel IV. pomohl také stanovit právní rámec pro vinohradnické podnikání v Čechách a svou jednorázovou podporou výrazně přispěl k proměně vinohradnické krajiny v Čechách na dlouhá staletí dopředu. Navíc vydal zákaz dovozu vín v prvním půlroce po sklizni, aby ochránil domácí produkci.

Víme, jakou roli hrála v tomto zájmu o víno jeho zkušenost z jinými víny z Francie nebo Itálie?

Zkušenosti z mládí, kdy viděl velkou část Evropy, císaře ovlivnila v mnoha ohledech. Především ve Francii mohl poznat, jaký význam a výnos může přinést vinohradnictví, když se o něj zeměpán dobře stará. Pozdější tradice Karlovi připisuje nejen snahu o plošný rozvoj vinic především v zázemí měst, ale také zájem o zvýšení kvality vína a o pěstování ušlechtilejších odrůd. Soudobý kronikář zmiňuje, že právě u Prahy a také v okolí Karlštejna nechal vysadit ušlechtilé odrůdy vinné révy z Rakouska. Stejná motivace bývá spatřována za předpokládaným importem burgundských odrůd do českých zemí, kterou ovšem tradují především pozdější zprávy.

Dnes je víno bráno jako nápoj, který pijeme buď k vybraným jídlům, nebo při chvílích odpočinku, případně při slavnostních příležitostech. Bylo tomu tak i za dob Karla IV.?

Víno hrálo významnou roli hned v několika ohledech, v prvé řadě šlo o jeho využití v křesťanské liturgii, proto bylo intenzivně pěstováno již od dob příchodu křesťanství. Víno ale také nechybělo na stolech šlechticů či měšťanů, o královské tabuli nemluvě. Nebylo ovšem v žádném případě pouze nápojem movitějších. Vzhledem k tomu, že domácí produkce ve středověku nedostačovala a víno se muselo dovážet v nemalém množství, je zřejmé, že bylo konzumováno ve velkém. Víno se tehdy pilo častěji než dnes, nikoliv pouze k jídlu nebo pro oslavu, mimo jiné i s ohledem na problematickou kvalitu vody.

Zmiňoval jste burgundské odrůdy. Ty se pěstují v Čechách a na Moravě dodnes?

Burgundské odrůdy Pinotů či Chardonnay se u nás pěstují ve velké míře i dnes.

Tomu, kdo by se chtěl o tradici pěstování burgundského u nás dozvědět více, mohu doporučit knihu, kterou na jaře vydáme na základě úspěšného semináře. 

Vložil: Redaktor KL