Poslední ozvěna „dalajlamiády“: Korýtka v Senátu zůstanou zachována. Hluboká a plná dobrůtek, jak vyšlo najevo. A jak je to doopravdy s Čínou a její ekonomickou výhodností pro Česko? Čtěte čísla, jsou alarmující

Foto: Facebook

Popisek: Foto ze setkání s dalajlamou na Hradčanském náměstí

„Má zůstat sociální demokrat Milan Štěch předsedou Senátu i v následujících dvou letech? Anebo má ČSSD nominovat na tento post někoho jiného, protože Štěch se podepsal pod podlézavé prohlášení čtyř nejvyšších českých ústavních činitelů adresované Číně? Už to pomalu vypadalo na hezkou mocenskou kauzičku, nakonec z toho nejspíš zbude jen vzpomínka na malou bouřku ve sklenici vody. Jsme přeci v České republice a tudíž když se v ní rozdělují mocenská korýtka, tak vše dobře dopadne,“ napsal před časem Reflex.

A jak to dopadlo? Překvapení! Na dosud poslední schůzi Senátu minulý týden sociální demokrat Milan Štěch uhájil křeslo předsedy, jeho podpora pročínského prohlášení mu neublížila. V tajné volbě dostal 54 hlasů od 78 přítomných. „Udělám vše pro to, aby Senát byl nadále komorou, kde se k věcem přistupuje s určitým nadhledem,“ řekl Štěch. V rozpravě před volbou proti němu žádný ze senátorů nevystoupil…

V Senátu má většina zákonodárců funkci spojenou s vysokými příplatky

Na téže schůzi, 15. 11., ale vystoupil senátor Michálek a návrhem omezit počet funkcí v Senátu. Proč? „V desátém volebním období bylo v Senátu zřízeno téměř 30 funkcí místopředsedů výborů. Kromě toho jsou v Senátu zvýhodněně placené funkce předsedů výborů, předsedů podvýborů, předsedů politických klubů a samozřejmě funkce ve vedení Senátu. Situace došla tak daleko, že v Senátu má většina zákonodárců nějakou funkci spojenou s vysokými příplatky,“ řekl od pultíku, čímž se leccos vysvětlilo. Ano, o peníze jde až v první řadě, že.

Takže Michálek navrhl, aby v každém z devíti senátních výborů byly maximálně 2 pozice místopředsedů výborů (dosud to byly většinou 4 místopředsedové výborů). Úspory na nákladech spojených s příplatky za vedení by tak dosáhly několika miliónů korun ročně. „Nejde jen o úsporu nákladů. Když má většina zákonodárců nějakou funkci, z níž může být bez udání důvodů odvolána, může to vést k autocenzuře při hlasování. Dva šéfové největších klubů mohou v podstatě namalovat celou strukturu vedení Senátu a jakýkoliv nesouhlas může být po zásluze potrestán,“ dodal senátor. Myslíte, že si to senátoři odhlasují? Na programu další schůze, která bude 30. Listopadu, nic takového není.

Prohlášení čtyř… Máme se před Čínou klanět?

„Poslední dobou se nám do popředí zájmu dostává takzvaná Říše středu. Nemám na mysli žabomyší spory mezi „kavárnou“ a Hradem kvůli návštěvě čínského prezidenta nebo dalajlámy. Tyto dohady, které nakonec stejně zajímají jenom tuzemská média, nechme stranou. Zaměřme se na skutečnou sílu čínské ekonomiky. Je tato země pro nás skutečně tak důležitým hospodářským hráčem? Máme se před ní klanět?“ Tuto otázku si položil finanční analytik Petr Vlasák.

A odpověděl: „Ve středu ráno informovaly čínské státní úřady o meziročním hospodářském růstu HDP 6,7 %. Když pomineme Indii, která je objemem své ekonomiky pětkrát menší než Čína, jde o největší růst z deseti největších ekonomik světa – toto tempo je skoro čtyřikrát větší než v USA nebo Evropské unii. Ano, je to vyšší tempo růstu, ale i tak má Čína co dohánět. Nejsilnější ekonomika světa – USA – je pořád o bezmála dvě třetiny větší. Proto berme velikost čínské ekonomiky s rezervou. Když totiž přepočteme HDP na jednoho obyvatele, dostává se najednou nejlidnatější země světa někam na úroveň Libanonu, Kolumbie nebo Srbska.“

Jedna celá jedna! Vývoz do Číny je stejný jako do Dánska

„Nejde vlastně o nikterak bohatou zemi; je to prostě jen obrovská a nejlidnatější země světa. A nelze ani přímo říci, že by vztahy s touto zemí byly nějak výjimečné. Podle statistik českého ministerstva průmyslu a obchodu tvořil vývoz do Číny za prvních 8 měsíců letošního roku 1,1 % z celkového tuzemského exportu: do této země jsme vyvezli zboží za skoro 30 miliard, přičemž zhruba stejný objem výrobků exportujeme například do Dánska. Jen pro úplnost – celkový objem českého exportu byl 2,6 bilionu korun,“ pokračuje analytik a klade před nás fakta.

A ta jsou neúprosná: „Když se podíváme na druhou stranu mince, rudý drak skutečně vévodí statistikám – ovšem z opačného pohledu. Z Číny dovezeme 12 % veškerého zboží. Za prvních osm měsíců letošního roku celkem za 275 miliard korun.  Dostáváme tak rekordní bilanci. Celkové saldo zahraničního obchodu je -245 miliard korun. V neprospěch ČR.“

„Čína je obrovská, daleko větší než si malý Čech dokáže představit. To z ní ale nedělá rozvojové centrum, které bude investovat miliardy do závodů v České republice. Proč by to také Číňané dělali, když si mohou vše vyrobit doma a k nám jenom dovézt? Krom toho, že si tu koupili banku a fotbalový klub, nepředstavují příliš velký motor pro Česko. A představa, že do Číny budeme masivně vyvážet naše výrobky je sice krásná, bohužel ale utopistická. Toto století bude určitě víc lodí s kontejnery plout opačným směrem. Made in China,“ končí analytik a mimoděk tak odpovídá na otázku, zda bylo „prohlášení čtyř“, ponížená omluva našich nejvyšších ústavních činitelů, vůbec k něčemu, pomineme-li fakt, že byla mimořádně trapná.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na . 

Vložil: Anička Vančová