Drtivá bilance výročí listopadové revoluce: Jsme v hluboké krizi. Budeme už navěky pouhou montovnou? A mají politici stále různá privilegia?

Foto: Hans Štembera

Popisek: 17. listopad v Praze

Zatímco někteří čeští politici chlácholili v den výročí oslav listopadové revoluce národ, jak se má dobře, někteří politologové se nechali slyšet, že se naše země, ale i řada dalších států světa, ocitají v hluboké krizi. Varovali dokonce, že se může opakovat situace, jak ji známe z třicátých let minulého století. Hitler i komunisté se dostali k moci zcela demokraticky, protože tehdejší politické strany nebyly schopny plnit své sliby a řešit problémy většiny lidí.

Velmi ostře kritizoval současnou politickou situaci u nás i ve světě například politolog Lukáš Valeš. Ve speciálním vysílání ČT 24, věnované tomu, jak se u nás vyvíjela politická situace po roce 1989, pro mnohé překvapivě konstatoval, že jsme se ocitli v hluboké krizi důvěry v demokratický model. Upadá důvěra v klasické strany nejen u nás, ale i ve světě, například v Německu nebo Francii. Dalším z důkazů jsou podle něj americké volby, lidé už nevěří žádným světlým zítřkům, jak je zrovna v den výročí listopadové revoluce v Německu líčil prezident Obama „Většina Američanů už v žádné světlé zítřky nevěří, chtějí radikální změnu, stávající politická reprezentace nedokázala zajistit většině Američanů slušný životní standart. Rozevírají se nůžky mezi velmi bohatými a chudými a stávající nerovnosti nejsou politici schopni řešit,“ uvedl Lukáš Valeš. 

Vážné varování

Valeš varoval, že se proto může opakovat situace, jak ji známe z třicátých let minulého století. Komunisté a Hitler se k moci dostali zcela demokratickou cestou právě proto, že tehdejší demokratické strany nebyly, stejně jako dnes, schopny splnit své sliby vůči voličům. Situace je o to vážnější, že neumíme čelit novým globálním výzvám, prohlubujícím se sociálním nerovnostem nebo nedostatečnému vzdělávání.  V této souvislosti politolog z Plzeňské univerzity kritizoval také, že se u nás snížily výdaje státu na vzdělání na třetinu, některé školy doslova přežívají. A podle něj nemáme ani kvalitní koncepční hospodářskou politiku. V sousedních zemích se budují tisíce kilometrů nových dálnic, u nás slavíme, když se otevře úsek, který má pět, šest kilometrů. „To jsou všechno věci, které podlamují konkurenceschopnost České republiky, jako bychom si zvykli na to, že budeme na věky věků jenom montovnou. Nemáme žádnou další ambici a čeští politici jsou s tím spokojeni. Ale česká veřejnost naštěstí ne,“ myslí si Valeš.

Neúcta k pravidlům hry

Sociolog Jan Hartl s jeho kritikou souhlasil. Za jeden z důvodů současné politické krize uvedl, že se tradiční strany uzavřely a nejsou schopny komunikovat a nasávat podněty zdola. Navíc se u nás stále kombinují problémy, které má západní demokracie, se zátěží z minulého režimu. Je otázkou, zda u nás zákony dodržují politici, zda jsou pravidla stejná pro všechny, jestli pro ně neexistují různá privilegia, jako v minulém režimu.  Stále platí, že věci je možné získávat zadními vrátky, pokoutně, přes kamarády. „My sklízíme žeň této neúcty k pravidlům hry“, postěžoval si Hartl a zdůraznil, že důležitá je právě víra v to, že pravidla, která jsme si po listopadu 89 stanovili, jsou platná. Problém je také v tom, že mnozí politici nejsou schopni lidem vysvětlovat důležité věci.

Jak chutná moc

„Já se především bojím, že naše politické strany mají jeden jediný cíl a nic jiného - a to je zisk politické moci. A můžeme se pouze domnívat, zda pouze pro sebe nebo pro lobbistické skupiny, které stojí za nimi. Dochází opět k velkému odcizení mezi politickou sférou a českou veřejností, tak jsme toho byli svědky v komunistickém režimu,“  bilancoval závěrem Lukáš Valeš současný stav v české společnosti. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .  

Vložil: Adéla Hofmanová