V půl sedmé ráno Ordinace, od deseti zkouška v divadle, pak opět natáčení, dabing a večer představení. Výsledek? Byl úplně bílý, měl modrou pusu a tekl z něj pot, vzpomíná kolegyně Petra Rychlého

Autor: ČT repro

Popisek: Petr Rychlý v 13. komnatě

Před čtyřmi lety jel Petr Rychlý naplno, už několik let bez chvíle odpočinku, zvládal to prý skvěle a přibíral další a další práci. Jenže právě před čtyřmi lety, v sedmačtyřiceti, řeklo tělo dost, začaly se projevovat první příznaky problémů se srdcem. Ignoroval je celé dva měsíce, a to se pak na jeho zdraví podepsalo. Přijet do nemocnice o den později, přijel by pozdě.

Pro Rychlého jsou totiž normální dny, kdy v půl sedmé ráno točí seriál Ordinace v růžové zahradě, od deseti má zkoušku v Divadle na Vinohradech, pak se vrací na natáčení nebo má dabing a večer představení. „A když žádné není, můžu jet někam moderovat. Jeden můj kamarád, statistik, mi spočítal, že z každého roku strávím dva měsíce v autě,“ říká Petr Rychlý ve 13. komnatě.

Natažený sval to nebyl…

Jenže pak se vzepřelo tělo. „V první chvíli to byla panika. Obrovská panika. Myslíte na budoucnost. Na rodinu, kterou zaopatřujete. Co bude dál?“ vzpomíná herec. Co se stalo? „Slavil jsem narozeniny a kamarádi si přivezli speciální kameninový gril, který je velmi těžký. A tak jsem ho vzal levou rukou, přitom jsem pravák, a měl jsem pocit, že jsem si natáhl mezižeberní sval,“ vypráví ve své 13. komnatě.

Koktající infarkt

„Chvíli mě to bolelo, pak zase ne. Někdy to byla až křeč do ruky. Říkal jsem si, že to snad přejde,“ popisuje Rychlý. „Dva měsíce jsem s tím lavíroval. Můj ošetřující lékař mi pak vysvětlil, že jsem měl velké štěstí - měl  jsem totiž takzvaný koktající infarkt. To znamená, že chvilku céva nefunguje a pak zase funguje,“ hází lékařskými termíny.

Byl úplně bílý, vzpomíná kolegyně

„Den před infarktem jsme s Petrem hráli v divadle. Před představením říkal, že je mu blbě, cítí se unavený: Tvrdil však, že to dá, jen si deset minut odpočine. Po děkovačce jsem se na něho podívala a byl úplně bílý, měl modrou pusu a tekl z něj pot! Vypadal strašně,“ vzpomíná kolegyně z Fidlovačky Martina Randová.

Nechtěl prý otravovat doktory

„Byl hodně unavený, ani nevstal z postele. Měl šílené kruhy pod očima,“ popisuje kritické dny manželka. „V neděli jsem mu řekla, že už musí někam jít, ale on nechtěl otravovat doktory. Nakonec jsme spolu odjeli a bylo to dobře. Pan doktor říkal, že druhý den by už nemusel přijet,“ říká Jana Rychlá.

Za pět vteřin dvanáct

„Řekli mi, tak vás mají nahoře rádi, přijel jste za pět vteřin dvanáct, jdeme rovnou na sál,“ říká herec, který podstoupil operaci srdce. I tak si ale dál zahrával se zdravím. „Nechal jsem se uschopnit dřív, což nebylo dobré. Do té doby bych nevěřil, jak je hraní divadla fyzicky náročné, i když jde o menší roli. Při prvním představení po propuštění z nemocnice jsem měl co dělat, abych dohrál. Kolegové byli samozřejmě ostražití, já se snažil dělat, že vše zvládám. Ale když o pauze padla opona, byl jsem na konci sil,“ přiznává Rychlý.

Kardiolog nechápe

Přesto tempo moc nezvolnil, dokonce si přidal další moderování. „Jsem workoholik a jiný už nebudu. Já naštěstí kardiologovi neukazuju svůj diář. Můj ošetřující lékař pochopil, že se měnit nebudu.“ V něčem přesto svého lékaře přece jen poslechl.

Choval jsem se k tělu jako k tanku

„Zavedl jsem dny volna. Ty jsem před mou srdeční příhodou nemíval. Můj doktor to shrnul tak, že jsem se k tělu choval jako k tanku. To už nedělám. Plánuju si práci tak, abych stihl přecházet z jedné do druhé a neměl třeba dvě náročné práce za sebou, ale aby náročnou střídala nějaká méně těžká. Já workoholik jsem, ale herec, o kterého je zájem, je spokojený. Sebevědomí jde nahoru, psychika je lepší,“ přiznává herec Petr Rychlý. A přiznejme si, že díky svému nasazení také slušně vydělává, měsíčně si prý přijde na několik tisíc. Na takové peníze si člověk lehce zvyká.

Prý změnil život, zpomalit ale nehodlá

„Od té doby si práci lépe plánuju. Nedělám už takové věci, jako že jsem jel do Ostravy na ples a po něm se v noci vracel do Prahy. Teď tam raději přespím, abych byl odpočatý,“ prohlásil. Změnil infarkt jeho život? „Ano, hodně. Žiju teď. Už si neříkám, že budu žít až... Prostě teď,“ říká herec, který přežil vlastní smrt. Nadále ale jede v tak zběsilém tempu, že se o něj jeho rodina bojí. Zastavit se ale prostě nezvládá…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na . 

Vložil: Dáša Vrchotová