Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Už 40 let s jedním chlapem a v jednom divadle. Nejen v seriálu Já, Mattoni ale hraje zapšklou, protivnou babu. Jak přišla tak milá herečka ke škatulce starých čarodějnic? A co prozradila na své kolegyně z Národního

09.11.2016
Už 40 let s jedním chlapem a v jednom divadle. Nejen v seriálu Já, Mattoni ale hraje zapšklou, protivnou babu. Jak přišla tak milá herečka ke škatulce starých čarodějnic? A co prozradila na své kolegyně z Národního

Foto: ČT

Popisek: Táňa Medvecká v seriálu Já, Mattoni

„Asi jsem se jako babizna osvědčila, tak mi chodí podobné nabídky. Člověk by se jimi měl přebírat, hlídat si, co vezme. Jenže – natočí se seriál, chvíli se čeká na odvysílání, do toho nazkoušíte divadelní hru, namluvíte audioknihu a všechno se objeví v jednu dobu. Jsem tak pro lidi momentálně Margaret Thatcherová v divadelní hře Audience u královny, Himmlerova kuchařka i Vilemína. Nepopírám. Jenže já a protivná baba? Takováhle nepříjemná škatule,“ diví se příjemná a kultivovaná herečka Táňa Medvecká v rozhovoru pro Novinky.cz.

Jsi pěkně jetá, řekl mi kolega

A že hraje starší? Vilemína Mattoni je sedmdesátnice…„K danému desetiletí směřuju. Milý kolega mi vysekl nedávno poklonu: „Hele, člověče, ty jsi v tom Mattonim pěkně jetá. Ve skutečnosti takhle nevypadáš.“ Pobavil mě. Ujistila jsem ho, že mi žádné vrásky nepřidávali. Že jsou moje. Líčením, světly se dá něco poupravit, stejně je to i naopak. A Vilemína je nešťastná, zatrpklá ženská, k níž se má vizáž hodila. Vždyť já se tam snad ani jednou nezasměju, zrovna já, chápete to?! Hrůza,“ směje se od srdce Medvecká.

Auto neřídím, leda ve filmu

Ta ve svých dvaašedesáti letech žije trochu mimo dnešní hektickou dobu. Dokonce ani nejezdí autem. „Hodně chodím pěšky a často dobíhám autobus. Lidé na mě moc nekoukají. Nejsem hvězda typu Richarda Krajča, neoslovuju davy. Snad jen mimo hlavní město mi lidé dávají více najevo, že mě poznávají,“ říká. Řidičák ale prý má. „Dokonce ho nosím při sobě, asi mi dodává patřičné sebevědomí. Ovšem obava z řízení vyhrává. Doma u rodičů jsme auto neměli, a když jsem se vdala, pořídili jsme si vůz až s příchodem dětí. A já ho k životu stejně nepotřebovala. Řidičák jsem si musela udělat jen kvůli filmování. Testy jsem se samozřejmě, jako celoživotní šprt, naučila, že. No a při skládání zkoušek mi motor chcípl na křižovatce v Ruské…,“ vzpomíná Táňa s hrůzou.

Vozila jsem maminku po parkovišti

Za volant ale přece jen ještě sedla. „Když byla maminka starší, dožila se 95 let, trénovala jsem o prázdninách jízdu na parkovišti, znovu si osvěžovala značky. Trochu jistější jsem posadila mámu vedle sebe a úplně zpocená plochu obkroužila. Ona se na mě podívala a řekla: „Co má jako bejt?“ Úplná demotivace, opravdu. Pak jsem to popsala mladé kolegyni, jež se mě nejdřív otázala: „Vy jste vážně nikdy neřídila?“ Načež dodala: „Víte, to už asi nemá cenu začínat.“ Její realismus jsem ocenila. Vše podtrhla kamarádka, neuroložka, tím, že základní reflexy pro řízení ve svém věku nezískám. Vždyť já nejezdím ani na kole,“ říká Táňa Medvecká.

Mladá, blbá, nadšená

Obětí pro řemeslo bylo více, než přetrpěný řidičák. Třeba utržené svaly. „Já si je při natáčení velkofilmu Osvobození Prahy jen natrhla. Režisérem byl Otakar Vávra. Utíkala jsem z transportu, před esesákem, o život. Mladá, blbá, nadšená, šla jsem do toho naplno. Ty vlastnosti mi zůstaly, jen už nejsem mladá… Zpět k Vávrovi. Chtěl scénu snad desetkrát opakovat. Jednou svítilo špatně slunce, jindy se pohnul komparz. Já, netrénovaný běžec, jsem se pokaždé vydala ze všech sil. Za týden zavolali, že záběr utopili, že scénu přetočíme.“

Běh s  natrženými svaly

A tak běžela znovu. „Už jsem nechtěla, nohy mě bolely celý týden. Navíc jsme měli hned druhý den po novém natáčení odjíždět na Kavkaz. Slíbili mi, že to bude rychlé. Bylo. Rozběhla jsem se a udělala džuch. Jako by se mi zasekly sekyrky do nohou. Skácela jsem se jako podťatá, na nosítkách zamířila do nemocnice. Ještě při prohlídce Kyjeva mě kamarádi podpírali z obou stran.“ Film prý nikdy neviděla, takže ani neví, zda tam ten osudný záběr režisér Vávra vůbec dal…

V 91 letech na dovolené na Kypru

Vitální a optimistická je Táňa po mamince, se kterou ještě v jejích 91 letech jely na dovolenou na Kypr.  „No, to byla naše poslední podobná cesta. Jezdily jsme spolu takhle deset let. Ona byla v úžasné kondici. Jenže na Kypru po týdenním pobytu skončila v nemocnici s vodou na plicích. Naštěstí tam na poliklinice sloužil lékař, který studoval v Čechách. Zachránil jí život,“ otřese se Medvecká.

Málem maminku zabila

„Strašně jsem si tu cestu zpětně vyčítala. Jedna paní doktorka to dokonce shrnula: „Bože můj, vy jste takové tele…“ Ale druhý lékař řekl: „Život se má žít, neřešte to.“ Maminka milovala teplo. Byla u moře šťastná. Pamatuji si její větu, když na tom Kypru seděla v zahradě pod palmou a dívala se na moře: Tohle bych si nechala příští rok líbit znovu,“ vzpomíná herečka na svou úžasnou maminku.

Jsem věrná duše, říká herečka

S manželem, scénáristou Jiřím Dufkem se vzali před bezmála čtyřiceti lety. Čtyřicet let také hraje v tom samém divadle, v Národním. „Jsem věrná duše. Samozřejmě že v divadle byly svízelnější chvíle. Vždycky jsem ale nějak našla cestu, jak přežít. Jistě že každý herec je nejšťastnější, když se cítí využitý, jenže v našem oboru se střídají léta tučná a hubená. A když se narodily dcery, rodina dala mému životu i jiný smysl než jen práci,“ říká vyrovnaně herečka.

Fandím Barceloně!

Tahle dáma je samé překvapení. Asi největším je, že tahle kultivovaná herečka  je velkou fotbalovou fanynkou. „Na českou ligu se nedívám, tolik času nemám. Jsem navíc oportunistka. Skáču z klubu na klub. Fandívala jsem Barceloně, ještě pod Guardiolou, a Chelsea s Drogbou a Mourinhem. Hledám líbivý fotbal, rychlou hru plnou šancí. Hrát na výsledek je sice efektivní, ale pro diváka většinou nekoukatelné,“ tvrdí Medvecká.

Načnu si pivo a koukám na fotbálek

Komu fandí teď? „Teď zrovna vhodný klub hledám. Odejde trenér, vymění se pár hráčů, a duch úplně zmizí. Jsem moc zvědavá, jak dopadne Mourinho v Manchesteru a Ancelotti v Bayernu,“ říká zasvěceně. „Když náhodou večer nehraju a když je náhodou čtvrtfinále, semifinále Ligy mistrů, což bývá někdy na jaře, televize patří mně. Načnu si pivo a „analyzuju“ hru. Manžel si zvykl.“

I Karel Höger dělal reklamy

Hraje v Národním, točí, načítá audioknihy. Jaké pracovní nabídky ale odmítá? „Televize teď sázejí na seriály. Mají iks dílů, ale vy dostanete scénář k prvním třem. To většinou odmítám. Co mám podepsat? S čím souhlasím? My ze staré školy jsme zvyklí mít figuru danou. Vědět, kde začíná, kam směřuje, kde má vrchol, kde končí. Ale nikoho neodsuzuju. Ani za reklamy. Vždycky se mi vybaví pan Lukavský. Na toto téma říkával: ´Vždyť i Karel Höger propagoval za první republiky zboží‘,“ říká Táňa.

Elektrárna na fosilní paliva

Zdá se, že má energii za jadernou elektrárnu. „Spojení atomová elektrárna patří k Vandě Hybnerové. Co ta zvládá, je neuvěřitelné! Ale mám pocit, že i ostatní mladší kolegyně, třeba Jana Janěková, Linda Rybová, Kateřina Winterová, Petra Špalková, co ty holky, teda pardon, ony už to nejsou holky, jsou to mladé dámy… Co všechno umějí, co stihnou a dokážou! Mají velké rodiny, hospodářství. Organizují divadlo, učí, natáčejí vlastní televizní pořady, píšou, jsou prostě širokospektrální. Já jsem v lepším případě taková klasická úzkokolejná elektrárna na fosilní paliva,“ směje se herečka. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .   

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace