Organismus nejde přečůrat, popisuje slavná sportovkyně dobu, kdy jí bylo nejhůř; nespala, plakala, řvala na děti... Proč jí manžel zakazoval jít do StarDance a proč si myslí, že Šípková vyhraje?
26.10.2016
Foto: ČT
Popisek: Olga Šípková ve StarDance
„Nepřeju si, abys šla do StarDance, chci, abys žila!“ řekl jí před pár manžel. Dvojnásobná mistryně Evropy a mistryně světa ve sportovním aerobiku Olga Šípková ho tehdy ještě poslechla. Letos už ale ve StarDance soutěží. A soudě podle rozhovoru pro Novinky.cz si to užívá.
Tancuje prý moc ráda. „Líbí se mi, že při něm vyjadřuju kultivovaným pohybem sama sebe, svoji energii. Byla jsem gymnastka, dělala balet…, a je fajn učit se další, nový pohyb. Tancuju vlastně celý život, i když mě lidi mají spojenou hlavně s aerobikem a životním stylem. Nicméně já si od začátku převáděla aerobik do takového tance s příběhem. Chytlo mě předcvičování, ale neseděl mi styl, jakým se provádělo, nedokázala jsem jen bezmyšlenkovitě cvičit. Tanec dávám i do činek a posilování,“ směje se Šípková.
S mužem jsme chodili do tanečních
Přesto prý na tanec doteď neměla mnoho času. „Když nepočítám současný trénink na StarDance, tančila jsem naposled před pěti lety, kdy jsme s mužem a přáteli absolvovali taneční pro dospělé. A bylo to hezké. Nešlo jen o tanec, ale i o to se sejít, pobavit… Doporučuju,“ říká v rozhovoru na Novinkách energická žena, které táhne na padesátku.
Vyhraje Šípková?
Díky své profesi je brána jako favoritka, jaký to je pocit? „Dvojsečný a trochu svazující. Markovi (jejím tanečním partnerem je Marek Dědík, pozn. red.) se loni povedlo dovést do finále Jitku Schneiderovou, ovšem před lety vypadl už v prvním kole. Je několikanásobný mistr republiky v latině, velmi schopný… O mně se ví, že celý život sportuju a že tedy snad vydržím náročný trénink, a že můj obor není vrh koulí, ale ladný pohyb. Takže lidi čekají, co předvedu. Je to závazek,“ tvrdí Šípková.
Jsem zvyklá vést. A ty podpatky!
I když je na tom pohybově skvěle, pár problémů by se našlo. „Problém je i v tom, že jsem zvyklá vést, být paní činu, a tady se musím poddávat partnerovi, který si se mnou v podstatě dělá, co chce,“ směje se Olga. „Je velký rozdíl pohybovat se hodiny ve sportovních botách nebo bos – a na vysokých podpatcích. Navíc musím občas jít do krajních poloh, Marek využívá toho, že dovedu dát nohu k čelu, hodně se zaklonit, vydržet v určité pozici. Při tom dostávají nejvíc zabrat záda. Tudíž mě bolí, jsem bolavá i několik týdnů, ale naštěstí umím kompenzační cvičení, takže se pravidelně protahuju. Nechci odejít ze StarDance s rozhozeným tělem, jedu svůj osobní život a práci i v této době,“ říká.
Aerobik zahlédla v televizi, o pár let později byla mistryní světa
Na bolest je zvyklá z doby, kdy byla mistryní světa v aerobiku. „Došlo i na sádru na ruce a řadu dalších zranění, bývala jsem dobitá. Přísloví vrcholovým sportem k invaliditě je pravdivé. Ale ve výsledku to bylo krásné.“ Jak se vlastně dostala k aerobiku, který ji u nás proslavil? Viděla ho prý kdysi v televizi. „A vznikla láska na první pohled! Skutečně jsem nebyla v gymnastice úspěšná ani somatotypově připravená, jsem příliš rychlá a dynamická. Takže když jsem uviděla tenhle pro Čechy nový sport a dozvěděla se, že se v něm závodí a ti krásní lidé nemusí být hubení jako gymnastky, mají hezké oblečení, moderní muziku, ladné pohyby a přitom podávají výkon, nebylo co řešit,“ vzpomíná.
Trénoval ji manžel
„Pracovala jsem tehdy ve fitku; cvičila jsem, masírovala, obsluhovala bar i uklízela a v polední pauze jsem tajně cvičila. Vymyslela jsem sestavu, koupila trikot a přihlásila se na závody,“ popisuje začátky. Ani manžel o tom nevěděl. „Teprve když jsem vyhrála. A protože je trenér, začal mě vést, napojili jsme se na dietologa, sledovali svět… A z průměrné holky se za pět let dřiny stala mistryně světa! Ze dne na den se mi totálně změnil život,“ líčí Šípková.
Dřu, protože sport miluju
Nevadilo jí, že ji trénoval manžel? „Na tréninku dokážu unést role svěřence a trenéra a nevměšuju do toho partnerské vztahy, zda jsem se špatně vyspala nebo jsme se nepohodli. Byla jsem tam submisívní člověk, který dřel, protože to miloval. Ustáli jsme to, ale poslední rok jsem věděla, že dál to tak nechci, že pokud budeme pokračovat, ovlivní to i náš vztah. A odešla jsem na vrcholu. S mužem jsme pak začali zakládat fitka,“ popisuje vztah.
Žárlila jsem na mladé holky
Nežárlil manžel na její slávu? „Je klidný, pevný Býk, zatímco já tvrdohlavý Beran. Jsem oheň, on země. Je možné, že žárlil, ale choval se tak, že jsem se k němu vždycky ráda vracela. Rozhodně mu nevadilo, že jsem byla vidět, fotí mě, dělají rozhovory… On je raději schovaný. A přeje mi, ať si to, do čeho jdu, užiju. V naší rodině jsem žárlivější já. Když trénoval krásné mladé holky, trávil s nimi spoustu času – a já žárlila opravdu hodně… Dokonce jsem jednou vytočila číslo pomyslné sokyně a dala mu mobil k uchu – abych nakonec zjistila, že šlo o omyl,“ přiznává Olga.
Děti se nepomamily
Ani jedno z dětí se ale nepomámilo. „Prošli s námi lecčíms, ovšem nechtěli závodit. Ale jsem ráda, že se pohyb stal neoddělitelnou součástí jejich života. V šestadvacetiletém exempláři jménem Michal už máme důkaz, že jsme ho vedli správně: na co sáhne, to mu jde, je samostatný, bydlí sám, žádný mamahotel, vydělává si jako grafik a fotograf, jednou za týden si přijde popovídat,“ chlubí se Olga. Dvanáctiletá dcera prý tancuj a cvičí gymnastiku, ale není ambiciózní a nezajímá ji lámání rekordů.
Co se stalo před osmi lety?
Má úspěchy, rodinu, peníze – přesto před osmi lety prožila syndrom vyhoření. „Když jsem byla na dně, nemohla jsem o tom mluvit. Ale teď chci, aby můj příběh znalo co nejvíc lidí, kteří na tom mohou být podobně. Aby se nebáli s tím něco udělat. Když se zlomí noha, dá se do sádry, když se zlomí duše, člověk se obviňuje, že selhal. Ale tak to není,“ ví už dnes Šípková.
Totálně jsem se složila, říká Šípková
Co se tehdy stalo? „U mě šlo o chronické nastřádání negativních faktorů. Jsem typ starající se o druhé, jen ne sama o sebe – kovářova kobyla. Byla jsem přehnaně zodpovědná (mistryně světa nikdy nesmí spadnout na zadek!) a snažila se být ve všem dokonalá, neustále jsem se hlídala, přepínala se, rozdávala energii cizím lidem i doma, do toho nějaké trable v podnikání, druhé dítě, nedostatek minerálů a vitamínů, čtyřicítka na krku… až jsem se totálně složila. Organismus nejde přečůrat,“ vzpomíná.
Vše viděla černě
Jak se nemoc projevila? „Přepadaly mě depresívní stavy, nemohla jsem spát, plakala jsem, byla vznětlivá, křičela na děti, šla jsem do hodin a vůbec se mi nechtělo, nedokázala jsem lidem dát ani úsměv, na nic se netěšila. Jasně, měla jsem barák, fitka, děti, muže…, ale pro obrovskou únavu jsem nic z toho nevnímala. Vše jsem viděla černě, vstávala jsem s myšlenkou, co zase bude špatně!“
Antidepresiva a bylinky
Nakonec vyhledala odborníky. „Ti mi vysvětlili, že jsem spoustu věcí dělala chybně. Nasadili mi antidepresiva a ambulantně jsem docházela na psychiatrii. K tomu jsem upravila jídelníček a vyzkoušela řadu alternativních metod, jako kineziologie, bylinky, celkovou očistu organismu,“ popisuje léčbu.
Negativní věci jsou výzva
Změnila životní styl. „Začala jsem si tedy dělat drobné radosti – nemusíte se těšit jen na dovolenou u moře, ale třeba na kafe s kamarádkou nebo hodinku s knížkou. Vrátila jsem se k učení jazyků, beachvolejbalu a nacházela nové příjemné věci: jízdu na koni, jógu, golf, metody na uvolnění. Důležité bylo zastavit se a nadechnout, což se povedlo ve chvíli, kdy mě uklidnily léky. A za čtyři a půl roku přišel okamžik, kdy jsem antidepresiva vysadila. Zpětně jsem za své vyhoření i ráda, protože mi otevřelo další dveře. Naučila jsem se brát negativní věci jako výzvu, že něco musím změnit,“ říká Šípková dnes.
Pohádka jménem StarDance
„Přiznám se, že jsem dokonce dvakrát odmítla StarDance, ačkoliv mě ta nabídka a vidina, že budu tancovat jako princezna, nadchla. Jenže v té době jsem na tom byla nejhůř. Manžel jednoznačně řekl, že si to nepřeje, že chce, abych žila. A já to respektovala,“ vzpomíná. Jenže co se má stát, se stane. „Letos zjara jsem potkala člověka, který je ve StarDance zapojený a divil se, proč jsem tam ještě nebyla. Ptal se: Ty nechceš? Odpověděla jsem: Chci! A on: Tak pro to něco udělej! Stalo se: Zvedla jsem telefon…“
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .
Vložil: Dáša Vrchotová