Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Když o mně píšou, vždycky zmíní ´prsatá nebo vnadná´… Herečce z Ordinace Miluši Bittnerové také říkají česká Marilyn Monroe, jí to ale nevadí. „Ani je nemám pojmenované,“ říká o svých ňadrech

15.10.2016
Když o mně píšou, vždycky zmíní ´prsatá nebo vnadná´… Herečce z Ordinace Miluši Bittnerové také říkají česká Marilyn Monroe, jí to ale nevadí. „Ani je nemám pojmenované,“ říká o svých ňadrech

Autor: ČT

Popisek: Miluše Bittnerová ve StarDance

Letošní rok je pro ni takovým restartem. Ten loňský prý totiž stál za houby. „Musím přiznat, že soukromí stálo, jak se říká, za prd. Ne že bych se hroutila z nějakého vztahu. Z rozvodu jsem se poměrně rychle otřepala a teď se trochu rozhlížím. To, co mi z roku 2015 udělalo velmi ošklivý rok, byla smrt mého dědečka. Zemřel v listopadu,“ svěřila se deníku Blesk.

Loni se rozvedla, momentálně už ale zase randí, nepřemýšlí o rodině?  „K tomu je potřeba potkat toho správného chlapa. V jednu chvíli jsem si myslela, že už jsem ho potkala. Ale nejdřív jsem rodinu nechtěla já, pak zase on. Bohužel jsme tu šanci spolu asi prováhali. A teď bez toho správného chlapíka necítím, že bych měla mít dítě za každou cenu. Bylo by to sobecké. Dítě má mít oba rodiče. Pokud toho správného nepotkám, dokud budu plodná, tak ho mít nebudu. Nijak se z toho nehroutím,“ komentuje. Současný přítel, o pět let starší Renda, asi zatím není to pravé ořechové.

Na děti bylo času dost…

Takže obětuje rodinu kariéře? „Nejsem bezdětná kvůli kariéře. S exmanželem Lukášem nám prostě přišlo, že stále ještě máme čas. A pak přišly zdravotní problémy. Posledních pět let manželství to nešlo z nějakých objektivních příčin. Sama věřím tomu, že co se má stát, stane se. Jestli mám zůstat bezdětná, tak to přece neznamená, že jsem pro tento svět bezcenná. Umím si představit, že bych si adoptovala dítě. Uvidíme, co život přinese, a rozhodně nehodlám plakat nad svým osudem,“ tvrdí herečka.

Neuměla jsem ani zaplatit složenky

S manželem spolu byli dlouhá léta. „Oba jsme věděli, k čemu naše soužití vede, a dlouho jsme se tomu bránili. Byli jsme však rozumní a v momentě, když jsme tam došli, jsme se rozešli jako dva slušní lidé. Největší problém pro mě bylo třeba zaplatit složenky, protože do té chvíle všechny platil on. Byla jsem natolik blbá, že jsem ani nevěděla, kde je hlavní uzávěr vody. Musel mi přijít na pomoc soused,“ směje se Miluše.

Balili mě boháči a zajíčci

Jaké to bylo, být zase sama? „Jako první mě začali balit bohatí pánové, kteří měli pocit, že mě dostanou na hezké auto nebo naditou peněženku. Pak přišla fáze umělců, kteří měli pocit, že spolu můžeme něco tvořit. Teď mě balí taková všehochuť, kde převažují překvapivě mladí muži. Je hezké, že vidím, že se možná zase vdám a nezůstanu na ocet.“ Nakonec partnera našla v muži, se kterým se dlouho jen přátelila. Její Renda není z uměleckého prostředí, dělá do realit a Bittnerové to prý maximálně vyhovuje.

Prý vypadám arogantně

Některé lidi svým vzhledem prý popuzuje.  „Měla jsem s tím problémy už ve škole, stačilo trochu vypnout v obličeji, tím se jakoby zamračím, vyšpulím rty a učitelé hned - co je? Arogantně působím asi i proto, že nemám trpělivost s hloupostí a nemám trpělivost vysvětlovat někomu základní věci,“ říká herečka v rozhovoru pro Magazín MF Dnes. A nemají ji rádi ani někteří kolegové. „Mám několik lidí, se kterými se nechci pracovně potkávat, protože mě pomlouvají a dělají mi za zády hnusné věci. Je to jejich vizitka, ne moje. Moje je rozhodnutí nepouštět si tyto lidi do svého života a naplno si ho užívat,“ krčí rameny herečka.

Poslouchám Ortel, říká herečka

Na blondýnu je docela zvídavá. „Já mám totiž problém s tím, že kdykoliv se objeví fenomén budící rozporuplné emoce, mám nutkání zjišťovat, co za tím je, chci přijít na ten klíč. Proto jsem si kdysi sehnala i první díl Padesáti odstínů šedi. Nebo jsem si poslechla celé album skupiny Ortel, abych si ujasnila, proč se proti nim tak strašně píše. Mimochodem, těch rasistických textů tam zdaleka nemají tolik, snad jen dva, aby to stálo za řeč; větší problém mám s tím, jací jsou muzikanti. Nebo mě zajímal fenomén youtuberů, a tak jsem si je nakoukávala, i když mě to hrozně nebaví,“ vykládá, jak si rozšiřuje obzory.

Co to chtěla studovat?

Však se také původně hlásila na sociologii.  „To kdyby mě hned napoprvé nevzali na DAMU, sociologie nebo práva byly moje hlavní zadní vrátka. Po letech jsem se k sociologii vrátila, absolvovala přijímačky, byla jsem přijata, ale nepovedlo se mi vyjednat individuální studium, to šlo až po prvním ročníku, takže jsem to vzdala,“ vzpomíná.

Učit? Já bych ty děti umlátila

V dětství také hrála na klavír. Proč z ní tedy není profesionální klavíristka? „Protože přišla puberta. A když máte tak těžkou pubertu, jakou jsem měla já, a máte několik hodin denně cvičit na nástroj, tak s tím seknete a budete dělat něco jiného - třeba to divadlo. Takže začnete dělat divadlo, kde někdo zjistí, že umíte hrát poměrně slušně na klavír, takže pak děláte co? Hrajete v těch hrách na klavír. V zásadě je ale dobře, že to takhle dopadlo, protože bych nebyla dobrá klavíristka, skončila bych jako učitelka, a vzhledem k tomu, že jsem netrpělivá, tak bych ty děti umlátila a šla bych sedět. Na druhou stranu jsem klavíru vděčná třeba za to, že jsem si díky němu mohla vydělávat během DAMU hraním po barech,“ líčí svou hudební dráhu herečka.

Vydělávala si hraním po barech

Vážně hrála po barech? „Základní je, že lidé nejsou na holku u klavíru v restauraci moc zvyklí; myslím, že i proto jsem pár těch konkurzů vyhrála. Sice tam přišli kluci, nabušení klavíristi z HAMU, ale spousta z nich uměla zahrát jen klasickou muziku nebo těžký jazz, a pak tam přijde holka, která umí zahrát i něco, co lidi znají z rádia, co mají rádi,“ popisuje.

Frčely Tři oříšky pro Popelku

A s jakou písní sklízela největší úspěchy? „Byly to Tři oříšky pro Popelku. Ty zabíraly hlavně na Rusy, kterých sem tenkrát jezdilo hodně. Oblíbená písnička v barovém podání je výjimečná tím, že ji nemůžete zahrát jen tak, jak je napsaná, to znamená nějaké dvě minuty, ale natáhnete ji improvizacemi třeba na deset minut. Zabírala taky Škoda lásky, ale to už musí být nálada malinko rozjetější. A pak klasika z rádia - Armstrong, Beatles,“ vypráví.

Patnáct tisíc za večer

Na kolik si hraním po barech přišla? „Dnes už to prý není takové, protože sem jezdí chudší cizinci, ale já v té době dokázala vydělat na dýškách i deset patnáct tisíc za večer. Kluk si tolik jako mladá holka nevydělá, ale holka má nevýhodu, že hosti si k ní víc dovolí, mají pocit, že se s ní můžou seznamovat. Nejenže chtěli telefonní číslo, ale kolikrát mi leželi pod klavírem, což už je nepříjemné. Nakonec jsem s tím kvůli tomu musela seknout a šla dělat přímo za bar,“ říká Bittnerová.

Sbalí svého tanečníka?

I v současnosti se její život točí kolem hudby. Tančí totiž ve StarDance. Že by jako její kolegové z loňských ročníků skončila se svým tanečním partnerem? „Určitě ne. Můj tanečník Michal je šťastně zadaný, já mám taky přítele a náš vztah se ustálil v lidské rovině starší ségra - mladší brácha. Michal je taky herec, právě udělal státnice. Je pro mě zajímavé potkat někoho, kdo v mé branži začíná, a vzpomínám přitom na vlastní začátky. Na tom parketu je to pro změnu on, který ví co a jak a snaží se mě něco naučit,“ říká Miluše.

Letošní StarDanceři na snímku z Facebooku Milušky Bittnerové

Ještě větší dřevo, než jsem si myslela

„A má to hrozně těžké. Což sebekriticky, ze slušnosti, říká každý. Teď beze srandy - vážně to se mnou těžké má. Jen my dva zatím víme, jaké jsem neskutečné dřevo, větší, než jsem si myslela. Navíc mám strašně špatnou pohybovou paměť, to se radši naučím šedesát stránek textu než pár kroků. Tím spíš, že jsem muzikantka... ,“ zlobí se sama na sebe.

Kdo vyhraje StarDance?

Kdo podle ní letos vyhraje? „Zatím jsem viděla jen málo párů. Favorit může být kdokoliv. - Olga Šípková, celoživotní výborná pohybářka. - Anna K, ta je velmi ladná. - Jana Plodková, která tančí jako pírko, ta bude mít takové zvedačky, že se ti lidi zblázní. - Kristýnka Leichtová, živelná baba, ta taky může klidně vyhrát. - Pan Vízek, toho budou chtít diváci vídat, protože je strašně vtipný. - Emanuele Ridi, Ital, to se Češky nejspíš zblázní! - Roman Zach, tomu stačí, aby si jen tak stoupl, a ženské z něj blázní taky. - Ondřej Bank, člověk bojovník, který se dokáže vzepřít osudu. - A ještě černý kůň soutěže, Zdeněk Piškula, mladíček, kterému je osmnáct, neskutečně dobře tančí a nejen jeho generace, ale i generace mé maminky mu budou posílat hlasy,“ rozebírá soutěžící.

A jak si vede ona sama? „A já si tak vesele stojím vedle. A teď bez shazování, bez sebeironie, věcně. Já myslím, že tam jsem pro ženské podobného typu jako já. To znamená pro ty, které neváží třicet kilo, moc toho nikdy nenatancovaly. Ty mě pochopí a dovedou si představit, jaká je to dřina, a sžijí se s tím, že i my máme právo tančit. I my.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .    

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace