Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Co zaujalo Jiřího Macků

Co zaujalo Jiřího Macků

Každou středu i neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, ať už si myslíte, že byla a bude, anebo naopak

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Ona byla moje veliká láska, vypráví Anna K. Prožila jsem osm let pekla, přiznává. A jestli vypadnu v prvním kole, oběsím se! O čem je řeč? O StarDance, ranách, které na ni dopadaly, depresích a cestě do pekel

12.10.2016
Ona byla moje veliká láska, vypráví Anna K. Prožila jsem osm let pekla, přiznává. A jestli vypadnu v prvním kole, oběsím se! O čem je řeč? O StarDance, ranách, které na ni dopadaly, depresích a cestě do pekel

Autor: ČT

Popisek: Anna K. soutěží ve StarDance

Momentálně je zpěvačka k vidění ve StarDance. A snad poprvé je tu za holčičku, respektive za dámu v šatech. Jenže nejlepší kamarádka a tchýně v jedné osobě, které by tím udělala největší radost, nedávno zemřela. A těch ran potkalo Annu K. v poslední době víc, než dost.

I se svým partnerem, muzikantem Tomášem Varteckým, je kvůli jeho matce. „Že je bezvadnej a že se mi líbí, to jsem věděla hned, ale jinak to šlo pozvolna. Až když jsem poznala jeho mámu, řekla jsem si: jo, v téhle rodině bych chtěla být. Cítila jsem se tam hned jako doma. Tomášova maminka se mi hrozně líbila. Měla brýle, které zvětšovaly ty její hodné oči. Zkraje se mi zdála trošku přísná, ale zároveň se furt trochu culila,“ vzpomíná Anna v rozhovoru pro OnaDnes.

Adoptovala mě Tomášova rodina

„Ta moje první návštěva se odehrála kolem Vánoc, takže tam byla spousta lidí. Tomášova ségra má tři děti, které vychovala v podstatě sama, protože se rozvedla. Všechny tři jsou úžasné a vzhledem k tomu, že my děti nemáme, Tomáš je má rád jako svoje vlastní. Nejmladší synovec s ním i hraje v jeho kapele Kurtizány z 25. avenue.“ Tomášova maminka předloni zemřela. Annu to hodně zasáhlo.

Tchýně byla moje velká láska

„Ona byla moje veliká láska. Moje druhá máma, nejlepší kamarádka celých osmnáct let, co jsme s Tomášem spolu. Bylo jí jednasedmdesát, ale pořád to byla holka, tak mladistvá. Rády jsme spolu chodily na kafíčko, povídaly si, ona byla strašně kulturní člověk, díky ní jsem se aspoň občas dostala na nějakou výstavu nebo do divadla. Byla prostě báječná. Z ničeho nic mi třeba zavolala: „Hádej, kde jsem?“ A ukázalo se, že se sama vypravila na Sněžku. S Tomášovým tátou byli ohromní horalové a turisti, chodili třeba i třicet kiláků pěšky. Měli krásný vztah až do pozdního věku. Obdivovala jsem to,“ říká smutně zpěvačka.

Nemáme děti, jsme takoví sirotci

S tchýní byla až do konce. „Teď je to těžký, tím, že nemáme děti, jsou z nás takoví sirotci. Smrt Tomášovy maminky pro mě byla asi stejná ztráta, jako když odešla moje vlastní máma. Sebralo mě to o to víc, že jsem jí zařizovala všechny doktory, převozy do nemocnice, byla jsem v tom čtyřiadvacet hodin denně. Pak už byla v hospicu, odkud jsme ji poslední měsíc, kdy se trochu zlepšila, vzali na chalupu. Ten čas jsme si s ní moc užili, i když jsme věděli, že konec může přijít každou minutu. Byla jsem šťastná, že netrpěla a že se nám podařilo zařídit, že se - stejně jako můj táta - nikdy úplně nedozvěděla, že je tolik onkologicky nemocná. Měla tedy vlastně celkem klidný odchod. Jen pro nás to bylo strašný „maso“. Ona mi prostě nahrazovala moji mámu, tu lásku, něhu. Já se svojí mámou měla opravdu nádherný, až fyzický vztah, hrozně ráda jsem se s ní objímala, mazlila. Strašně mi to chybí.“

Otec zemřel půl roku po tchýni

Vlastní matka jí zemřela, když bylo Anně devatenáct. „A až když jsem poznala Tomáše a jeho blízké, vrátil se mi pocit, že mám zase kompletní rodinu. I když jsem pořád měla tátu, kterého jsem taky bezmezně milovala. Zemřel asi půl roku po Tomášově mámě. Byla jsem s ním taky denně až do konce.“

Zdravotní trable

Do toho není v pořádku zdravotně. Rakovinu, kterou jí zjistili v roce 2010, sice překonala, ale doživotně bude onkologickým pacientem. A pozoruje na sobě, že není zcela zdravá. „Tak třeba na oblíbené sjezdování mi chybí kondice, nemám sílu. Ale řekla jsem si, že si pořídím běžky, i když je nesnáším. Budu na nich jezdit, pomalu tu kondici zase získám, tělo bude šťastno,“ směje se. „Vloni bylo mé tělo tak šťastno, že jsem si přivodila zánět šlach. Jsem totiž trochu ctižádostivá a všechno chci hned umět, ale protože nemám na těch běžkách techniku, rvala jsem to nějak moc rukama a přišel ten zánět. Úplně jsem v noci řvala bolestí. Dali mi sádřičku a sezona pro mě skončila. Rok zpátky jsem si zase na lyžích přetrhla lýtkový sval, když mi v dost rychlé jízdě nesmyslně vyplo vázání. A ještě rok předtím mě nakazil kamarád, s nímž jsem jela autem, pásovým oparem, takže jsem ze Špindlu mazala do vrchlabské nemocnice. Aby mi tam potvrdili, že mám neštovice,“ popisuje své trable.

Totální okno a těžký otřes mozku

Loni zase omdlela po jednom koncertě a musela na plastiku obličeje. „Nic si nepamatuju. Prý jsem se sesunula u auta při odjezdu. Bohužel přímo na obličej. K tomu těžký otřes mozku, který způsobí totální okno. Takže si nepamatuju ani příjem do nemocnice, ani šití. Jenom ten šok, když jsem se v jihlavské nemocnici probudila. Mimochodem - byli tam všichni naprosto skvělí - doktoři, sestry... Strávila jsem tam tři dny. Dalších šest týdnů jsem musela zůstat doma v klidu a nesměla na slunce. Což byl v době letních festivalů a při počasí čtyřicet ve stínu celkem nesnadný úkol,“ culí se Anna K.

Deprese jsou cesta do pekel

„Já už jsem rezignovala na nějaké velké deprese. To je cesta do pekla. Trošku se polituju, to je jasný, ale vlastně už je to skoro vtipný, jak mi pořád něco je. Takže se nedám a letos do Špindlu zase vyrazím. Zase zkusím ty běžky, ale asi už s instruktorkou, aby mně ukázala co a jak. Hrozně bych chtěla zpátky na sjezdovky, ale fakt nemám žádnou kondici. A než abych tam dělala nějaké začátečnické obloučky, to půjdu radši do kavárny,“ říká paličatě.

Jestli vypadnu, oběsím se

Kondici snad získá díky tréninkům na StarDance, kde letos soutěží. „Kvůli tréninkům na StarDance jsem zrušila koncertování a říkám si, že jestli vypadnu v prvním kole, oběsím se! Takový dřiny, stresu, zkoušení šatů aby vyšlo naprázdno? Můj tanečník Marek Hrstka je výborný. V soutěži je poprvé, nerada bych mu to zkazila. No dobře, nezabiju se, ale smutná bych byla hodně,“ přiznává.

Potřebuju zaměstnat hlavu

Přípravu nepodceňuje. „Před tréninky jsem šla za fyzioterapeutem Pavlem Kolářem, aby mě kompletně prohlédl, jestli můžu tančit po úrazu, který jsem předtím utrpěla. Prý to zvládnu, i když můj stav není ještě úplně dobrý. Profesor Kolář mě upozorňoval, že tréninky na soutěž jsou strašná dřina. Jenže já ji potřebovala. Abych se donutila k pohybu a taky abych zaměstnala hlavu. Prožila jsem osm let pekla: zemřela mi nevlastní sestra, se kterou jsem vyrůstala, maminka mého přítele, můj milovaný tatínek, manažerka, kamarádka... A to do toho nepočítám svou nemoc. Doufala jsem, že když se upíšu k dennodenním tréninkům, nebudu mít čas se dojímat. A dobře jsem udělala,“ pochvaluje si zpěvačka.

Dost má i Šípková, natož Anna K.

Není to ale lehké. „Dvacet let jsem se téměř nehnula. Tréninky strašně bolí, jsem v té partě nejstarší holka. I třeba na Olince Šípkové vidím, že toho má docela dost, a to je mistryně světa v aerobiku. Já jsem taky mistryně - v karambolech a pádech. Moje přezdívka u fanoušků je Anna Vozembouch. Musím ale na druhou stranu říct, že žasnu, co všechno vydržím. To bych do sebe neřekla,“ říká hrdě.

Tchýně by na ni byla pyšná

Předchozí StarDance sledovala s maminkou mého partnera. Ta prý vždycky toužila po tom, aby Annu v soutěži viděla. „Protestovala jsem: „V těch flitrech? To snad nemyslíš vážně!" Dělala si legraci, že by konečně po dvaceti letech zjistila, jaké mám nohy. Když mi zavolali, bylo to v době, kdy jsem právě odložila berle. Při pádu na schodech jsem si totiž naštípla kloub na nártu a utrhla vazy. Koncerty jsem pak absolvovala o berlích a jeden dokonce na vozíku. Smlouvala jsem s produkcí, že půjdu do soutěže až za rok, ale řekli mi teď, nebo nikdy,“ vysvětluje.

Tchýně ji chtěla vidět jako elegantní ženu v šatech, nalíčenou, zářící. „Myslím na ni, když se soukám do punčocháčů a podpatků. I táta by na mě byl pyšný. Než jsem se narodila, věnovali se s mámou společenským tancům,“ usmívá se zpěvačka. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .     

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace