Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Bolek je stále láska mého života, říká Chantal Poullain. A má prý recept na řešení uprchlické krize!

04.10.2016
Bolek je stále láska mého života, říká Chantal Poullain. A má prý recept na řešení uprchlické krize!

Autor: Facebook

Popisek: Chantal Poullain se sice s Bolkem Polívkou rozvedla již před čtrnácti lety, dál prý ale zůstává mužem jejího života

Je jí šedesát, věk ale neřeší. „Šedesátka je jen číslo, věk je v hlavě a v srrdcé,“ říká v rozhovoru pro OnaDnes.cz čerstvá jubilantka Chantal Poullain. Do důchodu se prý svérázná Francouzka nechystá ani omylem.

Přestože žije v Česku už více než dvacet let, je srdcem (a přízvukem) pořád Francouzka. „Zakotvila jsem tady, protože jsem k tomu měla důvod. Napřed to byl Bolek, pak syn Vladimír, moje nadace, divadlo, koncertování a všichni, které mám tady ráda. Jinak funguju jako Francouzka, moje hlava je pořád ve Francii. Srdce a emoce taky. Ve Francii, hlavně u nás na jihu, si víc, než je tady zvykem, vyjadřujeme lásku, objímáme se, líbáme. Klidně jdeme s Vladimírem po ulici a držíme se za ruce,“ popisuje vztah se svým synem.

Matka obranářka

A jak spolu vlastně mluví? „Mícháme to. Doma jsme mluvili převážně francouzsky, ale měl českou chůvu, protože jsem hodně pracovala, s tou zase mluvil česky. Dneska přeskakujeme z jednoho jazyka do druhého jak s Vladimírem, tak s Bolkem,“ říká Chantal.

Vladimír je už dospělý, hraje v Národním divadle – ale pro Chantal je to pořád její „Vladimirek“. Proto matku obranářku naštve, když se do syna obuje bulvár. „Mívám takové ty mateřské reakce a on mě vlastně vychovává, je v tomhle dospělejší – vůbec se tím nenechá rozhodit. Když se ale nehezky psalo o jeho přítelkyni, postavil se k tomu jako gentleman. Pokud jde o bulvár, má jasno. Prožil se mnou období, kdy do mě bulvár strašně šil. Jako mladý kluk mě ochraňoval a tehdy vlastně dospěl. Je tvrdě nad věcí, bulvár ho vůbec nezajímá,“ tvrdí hrdě Chantal. Vladimír totiž chodí s o pár let starší Karolínou Krézlovou, údajnou bývalou milenkou Usaina Bolta, Sámera Issy nebo Jaro Slavíka, která miluje večírky a vůbec má údajně volnější mravy.

Ve Francii by to bylo za mega

Bulvár to u nás má podle Chantal jednoduché. „Ve Francii je taky bulvár, ale jsou velmi opatrní. Lživá informace je tam hodně drahá, to nejsou pokuty v tisících, ale v milionech, zákony jsou postavené úplně jinak. Samozřejmě vás mohou fotit, když věšíte prádlo, s novým partnerem, ale už si dávají pozor, co k tomu napíšou. Mám taky pocit, že tady lidé bulvár víc čtou a věří mu. Bohužel spousta novin, které byly považované za seriózní, sklouzávají k bulváru,“ stěžuje si herečka.

Ve Francii ale není vše jen růžové. „Všechny teroristické útoky, ke kterým tam v posledním roce došlo, mě hluboce zasáhly. Ovšem to, co se stalo v Nice, pro mě bylo naprosto nepochopitelné. Jak se mohl takový kamión dostat mezi lidi, oslavující státní svátek, jak to, že padl příkaz smazat záznamy bezpečnostních kamer? Je tam moc nejasných věcí,“ bojí se. „Nejhorší na tom je, že se takovým činům nedá úplně předejít. Když se někdo rozhodne odpálit se uprostřed supermarketu nebo někoho ubodat při kázání v kostele, jako se to nedávno ve Francii stalo, těžko tomu někdo může zabránit.“

Má recept na imigraci

A jak vidí situaci kolem uprchlíků? „Utíkat před válkou a zlem přece není nic nového, to dobře znají i Češi. Jsem přesvědčená, že máme přijímat ty, kteří jsou v ohrožení, ale je třeba se na takovou velkou vlnu uprchlíků připravit. Ne se pak té vlny leknout,“ říká herečka s jedním velkým „ale“. Lidé, kteří přicházejí, musí podle ní respektovat místní kulturu tam, kde žádají o pomoc, a musí ve prospěch té země pracovat. „Je třeba naši kulturu a hodnoty chránit, ale nemůžeme odmítat pomoc těm, kdo ji potřebují. To právě extremisté chtějí – vyprovokovat nepřátelství mezi lidmi, aby se postavili proti sobě na základě národnosti, náboženství. Kdyby se tak stalo, vyhráli by,“ vysvětluje.

Jak podle ní situaci řešit? „Zabránit radikalizaci mladých nespokojených lidí. Osobně bych zavřela všechny extremistické webové stránky. Internet je v tom hrozně nebezpečný. Je moc mladých mužů, kteří nepracují, sedí doma, jsou nespokojení a brouzdají po internetu. Dřív se nanejvýš dali k nějakým pouličním bandám, teď si nechávají poplést hlavu islámskými teroristy,“ tvrdí Chantal.

S Bolkem jsme si nenaslouchali

Sama se kdysi ocitla v situaci uprchlíka, kdy se sebrala a koncem sedmdesátých let následovala Bolka Polívku do totalitního Československa. Proč už s Bolkem není? „Těch důvodů rozchodu je vždycky víc. Naše cesty se prostě rozdělily, protože každý jsme potřebovali a očekávali něco jiného. Ve vztahu přijde moment, kdy bychom jeden druhému měli víc naslouchat. A třeba udělat nějaký ústupek. To jsme v určité chvíli nedokázali,“ říká smířeně čtrnáct let po rozvodu. Vztahy prý ale mají stále hezké.

„Existovala-li opravdu silná láska, pak není možné, aby ten člověk pro mě už neexistoval. I když jsme dneska od sebe a každý máme svůj život, je Bolek stále muž mého života, pořád ho budu milovat,“ říká Poullain s jižanským patosem. „Jsem ráda, že se mu daří, pořád točí. Všechny filmy jsem asi neviděla, ale nikdy mě svým hraním nezklamal. I když ten film byl slabší, on mě pokaždé dostane. Totéž platí v divadle. Má v sobě něco, co budu pořád zbožňovat.“

Osud chtěl, aby tu zůstala

Po rozvodu se prý původně chtěla do Francie vrátit. „Byla jsem připravená sbalit kufry, jenomže jsem si uvědomila, že problémy dospělých nemají zasáhnout děti. Vladimír tu měl svého otce a sestry, rodinu, cítila jsem, že ho o ni nesmím připravit. Řekla jsem si, že jestli mi osud přinese práci, zůstaneme. A přišla nabídka z Klicperova divadla v Hradci Králové,“ zavzpomínala a dodala: „Vždycky když stojím na nějaké křižovatce, objeví se něco nového, co určí můj směr. To mě na životě baví.“

Čtěte také:

To je odporný, ty vole! Zdeněk Pohlreich naservíroval podnikatelům maso z odpadkového koše. Čistočistý hazard se zdravím. A následovalo něco šokujícího....

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace