Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
MFF Karlovy Vary 2019

MFF Karlovy Vary 2019

Hvězdy, hvězdičky, róby, filmy i drsná kritika

Na vlastní kůži

Na vlastní kůži

Ivan Břešťák dělal krimi na Nově, má na kontě 1 200 reportáží. Nyní se vydává pro Krajské listy.cz tam, kam se bojí i benga

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vycházející české hvězdy

Vycházející české hvězdy

Je jim sotva přes dvacet, přesto již nastartovaly raketovou kariéru

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

Český poutník

Český poutník

René Flášar a jeho dobrodružné putování Českem na našich stránkách

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Vzpomínám si, když mě poprvé praštil: Syn má diagnózu asperger, schizofrenie, paranoia, manžel rakovinu… Není žádný div, že herecká hvězda Vinohrad, bývalá láska Ivana Trojana, řeší trable panákem

01.10.2016
Vzpomínám si, když mě poprvé praštil: Syn má diagnózu asperger, schizofrenie, paranoia, manžel rakovinu… Není žádný div, že herecká hvězda Vinohrad, bývalá láska Ivana Trojana, řeší trable panákem

Autor: DnV

Popisek: Simona Postlerová

Herečka Simona Postlerová září na prknech vinohradského divadla, v civilu to ale vůbec nemá lehké, dennodenně bojuje s těžkou nemocí svého syna, který už na ní navždy bude závislý. Nepřerůstají jí problémy tak trochu přes hlavu?

Synovi herečky Simony Postlerové (51) diagnostikovali Aspergerův syndrom, což je lehčí forma autismu. Navíc trpí těžkou schizofrenií. Jeho dětství přitom bylo naprosto normální. Damián (22) byl prostě kluk s něžnou duší, se smyslem pro humor a všechno vypadalo bezvadně. Nemoc se mu rozjela až v pubertě.

Syn byl zdravé dítě

„Damián byl krásné, zdravé dítě. Zdál se úplně v pořádku, rostl, prospíval, všechno bylo v normě,“ říká herečka. „Ale pak, když jsme se dívali zpětně, tak jsme si uvědomovali spoustu věcí. Třeba byl háklivý na doteky na hlavičce – když jsem ho koupala a došlo na vlásky, tak se strašně rozkřičel. Nebo stříhání vlasů, to nemá rád dodnes, měl z toho úplnou fobii, jakoby cítil nějaké nebezpečí.  Musela jsem ho stříhat ve spánku. Zvláštní bylo i jeho chování později, okolo pátého, šestého roku. Ve srovnání s vrstevníky byl velmi důvěřivý a bezelstný. Na druhé straně byl ohromně vtipný. Dokázal věrně parodovat herce, byl v tom velmi přesvědčivý, dovedl to až do dokonalosti. Nikdy by nás ale nenapadlo, že by mohl mít nějaké postižení, natož autismus,“ konstatuje herečka.

První problémy až na základce

Ještě když šel do školy, netušila rodina, že má závažný problém. Měli pocit, že je prostě dětsky naivní. Jenže ve škole nastaly problémy. „Děti velmi rychle vytušily, že je jiný, využívaly jeho naivity a důvěřivosti a s tím začaly první problémy. Nikdy nepoznal hranici, co si ještě může dovolit. A tak, když mu kluci řekli, aby vzal hasicí přístroj, tak s ním rozbil bezpečnostní sklo a pěnou vystříkal dvě patra školy. To byl ve třetí třídě. Volali mi ze školy, šla jsem to tam řešit, ale byli velmi milí, nikdo se nezlobil, jen mě začali opatrně upozorňovat na to, že s Damiánem něco není v pořádku,“ vzpomíná Postlerová.

Ve 13 letech byl z jedničkáře pětkař

Největší zlom v jeho chování ale nastal po 13. roce. „Bylo to z ničeho nic, vypadalo to, jakoby dostal mrtvici, najednou přestal mluvit, uzavřel se do sebe a přestal komunikovat. Zhoršil se ve škole, namísto jedniček začal nosit pětky. A to za věci, které věděl, jen je nedokázal říct. Problémy vyvrcholily, když se zamiloval do jedné spolužačky. Svou náklonnost jí dával najevo tak, že si k ní stoupnul a jen na ní koukal. Jí to bylo protivné, odháněla ho, připadalo jí to divné a divné to opravdu bylo. Když měli na některé předměty dělené hodiny, tak se zničehonic zvednul, nic neřekl, opustil třídu, šel do její skupiny, tam se postavil k její lavici a zase jen koukal. Bylo to šílené, choval se jako blázen. Byl to obrovský šok, neuvěřitelný propad, prostě konec,“ kroutí hlavou Postlerová.

Praštil mě, vzpomíná herečka

„Vzpomínám si, když mě poprvé praštil. To bylo ještě předtím, než začaly první problémy, a my neměli tušení, že je s Damiánem něco v nepořádku. V té době jsme hodně chodili na procházky po Praze. Prohlíželi jsme si ulice, průčelí domů, povídali si o památkách. Damián měl ty vycházky hodně rád. Až mě dojímá, když si na to vzpomenu. Ten den, kdy se to stalo, byl Damián velmi uzavřený, celý schoulený koukal do země. A přitom se vždycky tak o všechno zajímal. Říkám mu: „Zvedni tu hlavu, Damčo, z těch kočičích hlav nic nevyčteš.“ V tu chvíli mě udeřil, vší silou přímo do obličeje, to byl tak obrovský šok, že jsem zůstala úplně  paralyzovaná. S mužem jsme se na sebe vyděšeně koukli, vůbec jsme nechápali, co se to stalo. Hned jsme šli domů, ani mluvit jsme nemohli, vůbec jsme tomu nerozuměli,“ popisuje herečka.

Nebezpečný sobě i okolí

Čekalo je více než tři a půlleté martýrium po nemocnicích, hospitalizace, střídavě v nemocnici, pak zase chvíli doma. „Nejdřív Motol, potom Bohnice. Jeho stav se stále zhoršoval. Křičel, celé noci nespal, chodil po bytě, mlátil sebe, mlátil nás, choval se naprosto nevyzpytatelně, bylo strašné vidět, jak se trápí, byl nebezpečný sobě i lidem okolo.  Ohrožoval cizí lidi v metru, trnula jsem hrůzou, kdy do někoho strčí, medikace tehdy ještě nezabírala, měli jsme několik incidentů s cizími lidmi, kdy jsme museli volat záchranku. To byla strašná doba, vůbec jsme nevěděli, co dělat. V Bohnicích nakonec diagnostiku uzavřeli s výsledkem Aspergerův syndrom, schizofrenie, paranoia.“ Herečce se zhroutil svět.

Manžela postihla těžká nemoc

Dnes je Damianovi 22 let. „Někdy se chová jako zdravý člověk, komunikuje, je klidný, spokojený. Jindy se propadne do stavu, kdy působí dojmem tříletého dítěte,“ popisuje stav svého syna. Jeho těžká nemoc ale nebyla první ranou, která ji postihla. Dva roky předtím, než se Damiánovi naplno rozjela choroba, měl zdravotní problémy i manžel Postlerové, jazzman Zdeněk. „Seděli jsme u snídaně a on každou chvíli protočil oko ke stropu. Několikrát jsem si toho všimla a zeptala jsem se, co se děje. Přiznal, že nevidí nahoru, má tam jen stín. Šel s tím za doktorem, který mu řekl, že přišel za pět minut dvanáct,“ popsala Simona Postlerová v rozhovoru pro Ona Dnes okamžik, kdy lékaři jejímu manželovi Zdeňkovi diagnostikovali rakovinu oka. A jejich ortel byl nemilosrdný – jediná naděje na záchranu je oko vyjmout.

Oko ve skleničce

„Zkolabovala jsem. On byl silnější než já. Přišel a řekl: „Zítra přijdu o oko, mám rakovinu.“ Zhroutila jsem se, ale on držel. V tu chvíli jsme pochopila, že musím fungovat také,“ svěřila se s těžkým okamžikem herečka. Plakala jsem, ale držela se. Největší krize přišla až za dva roky, kdy mi to teprve pořádně došlo. Teď už je to takový kolorit: sklenička, vypadne oko, vypláchnout. Je nutné mít oko čím dál větší, organismus pracuje. A proto je nutné ho občas i vyndat,“ vyprávěla. Manžel je její druhou životní láskou. Tou první byl herec Ivan Trojan, spolužák z DAMU, se kterým chodila šest let a rozchod velmi těžce nesla. Už tehdy prý kolabovala. A to ještě nevěděla, co ji čeká.

Neustála krize a začala pít

Herečka podle zdrojů z jejího okolí životní krize řešila ne úplně dobrým způsobem – skleničkou. Zdroje blízké vinohradskému divadlu mluví o tom, že si dávala panáčka před zkouškou v divadle i během ní, že mnohdy přišla do divadla přiopilá. A ve chvíli, kdy se zhoršil synův stav, zhoršilo se i pití, psychického tlaku na ni prý bylo moc. A křehká herečka to nebyla s to ustát a pití přerůstalo únosnou mez. V současné době prý má pití pod kontrolou, stačila by ale další životní katastrofa a herečka by se zase složila…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.                         

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace