Kdo vlastně vyhrál, že by to byl Miloš Zeman? Právník vysvětluje, jak číst rozsudek v kauze Peroutka!
20.09.2016
Foto: Hans Štembera
Popisek: Prezident Miloš Zeman
Většina médií jásala nad rozhodnutím Městského soudu v Praze, na jehož základě se Česká republika musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky za tvrzení, která Miloš Zeman pronesl na Peroutkovu adresu. Pokud si však prostudujeme citovaný rozsudek, zjistíme, že skutečným vítězem této soudní pře je Miloš Zeman a Terezie Kaslová je poraženou, píše v článku pro HlídacíPes.org právník Aleš Rozehnal.
Média totiž soudní spor, který Terezie Kaslová vedla proti Miloši Zemanovi, zredukovala na spor o to, zda Peroutka napsal článek, nazvaný Hitler je gentleman. V tom ale podstata sporu podle Rozehnala ale vůbec nespočívala. Šlo hlavně o to, jestli byl Peroutka opravdu nacismem fascinován a zda také opravdu pobízel národ ke kolaboraci slovy nemožnosti zpívání s anděly a nutnosti vytí s vlky, která citoval Miloš Zeman při příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi.
Soud dal za pravdu Zemanovi
V těchto klíčových bodech dal Městský soud za pravdu Miloši Zemanovi, a to na základě několika článků, které předložil právní zástupce České republiky. Nebyl to jen obvykle citovaný článek „Češi, Němci a židé“, který naznačuje Peroutkův kulturní antisemitismus, skrývající se v hlavní tezi článku, že v Německu je Židů moc, jedná se o cizorodý prvek a že Židé zkazili německý jazyk. Daleko podstatnější je podle výroku soudu jeho článek „Dynamický život“, který vyšel u příležitosti 50. narozenin Adolfa Hitlera.
A právě tento článek je podle rozsudku skutečnou oslavou Adolfa Hitlera a jeho činů včetně jeho díla Mein Kampf. Článků Ferdinanda Peroutky, které vybízely Čechy ke kolaboraci nebo tuto kolaboraci obhajovaly, pak byla předložena celá řada.
Článek, co se nenašel
Proč celá kauza vznikla? Prezident Miloš Zeman tvrdil, že Peroutka je autorem článku „Hitler je gentleman“. Článek dodnes nikdo nenašel – napsal ale Peroutka někdy něco, co by se podobně dalo vyložit? ptá se Rozehnal. Těžko. Ferdinand Peroutka považoval Adolfa Hitlera za vůdce národů, ale o jeho gentlemanství se podle předložených článků nikdy nezmínil ani slovem.
Otázka, zda byl Ferdinand Peroutka fascinován nacismem a zda vybízel český nárok ke kolaboraci s Německou říší, je bezesporu otázkou historickou či literárně historickou. Stejně tak, jako je například otázka, zda porucha výrobní linky byla způsobena vadou materiálu, otázkou navýsost technickou. Avšak tím, že Terezie Kaslová požádala soud o autoritativní vyvrácení teze o Peroutkově fascinaci nacismem a pobídkách ke kolaboraci, posunula literární otázku do právní sféry.
Nejde o odsouzení Peroutky
V našem právním řádu platí zásada „iura novit curia“, která znamená, že soud zná právo, je povolán k tomu, aby právo vykládal, a musí při svém rozhodování vždy věc právně zhodnotit sám. Neměl by ale soud povolat nějakého znalce? „Znalce soud potřebuje pouze tehdy, pokud není sám schopen zjistit skutkový stav. Soud je tedy sám oprávněn, ale i povinen rozhodnout o tom, zda byl Ferdinand Peroutka fascinován nacismem a zda vybízel český nárok ke kolaboraci s Německou říší, stejně jako je oprávněn a povinen rozhodnout o tom, zda porucha výrobní linky byla způsobena vadou materiálu,“ píše právník.
A zde soudu důkazy nechyběly, článek napsaný k Hitlerovým narozeninám je natolik výmluvný, že vyjádření znalce skutečně nebylo potřeba. Bylo by ale nesprávné interpretovat rozsudek jako odsouzení Ferdinanda Peroutky. Takové ambice rozsudek nemá a nebyly by ani namístě. Je však vyjádřením toho, že slova Miloše Zemana, pronesená na jeho adresu, byla trefná, s výjimkou poznámek o údajném Hitlerově gentlemanství. Nic to však nemůže změnit na tom, že Ferdinand Peroutka byl vlastenec a statečný člověk. Otázkou ovšem je, jestli je soud schopen rozlišit v literárním díle, jakým Peroutkův článek je, tak drobné nuance, jako je ironie…
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Dáša Vrchotová