Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosář Ely Novákové

TV glosář Ely Novákové

Co budou dávat v bedně? Víme

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Pražská doprava

Pražská doprava

Zajímavosti i aktuality

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturně politického redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A nově i ty televizní

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Recenze

Recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dívala jsem se z okna na lidi a neměla kam jít. Bylo to tísnivé, říká v Česku slavná herečka, která v Americe zažila pád ze slávy na čumák se vším všudy. A vypráví, co si musela prožít

14.08.2016
Dívala jsem se z okna na lidi a neměla kam jít. Bylo to tísnivé, říká v Česku slavná herečka, která v Americe zažila pád ze slávy na čumák se vším všudy. A vypráví, co si musela prožít

Autor: KVIFF

Popisek: Zuzana Stivínová na MFF Karlovy Vary 2016

Před šesti lety se herečka Zuzana Stivínová s manželem, molekulárním biologem Lukášem Čermákem, a dvěma syny přestěhovala do Ameriky. Lukáš dostal pracovní nabídku, která se neodmítá, a tak herecká kariéra v Čechách musela jít stranou. Odjezd přišel v době, kdy Zuzana měla slušně rozjetou kariéru. A před pár měsíci se vrátila – může za to její touha hrát?

Do New Yorku odešla se dvěma dětmi a manželem za jeho prací. Kde vlastně herečka potká molekulárního biologa? Klasicky. „V hospodě. Žila jsem rychle, hodně a pospolitě. Životem každodenním, denním i nočním. Chodila jsem do míst, kde se scházejí snivci - umělci, režiséři, herci, nakladatelé. A někdo tam jednou vzal vědce Lukáše. Nebyla to láska na první pohled. Až později jsme „založili soukromou pobočku všech nadací vědy a umění“ - žijeme to denně v praxi,“ popisuje začátek vztahu Stivínová.

S molekulárním biologem od hospody k New Yorku

„Lukáš je molekulární biolog. Jeho maminka byla ředitelka sociologického ústavu Akademie věd. A tak Lukáš už odmalinka dobře ví, že sny, jejich sdělování i fakta a jejich zkoumání, dávají dohromady fenomén, kterému se říká člověk,“ mluví o svém manželovi v rozhovoru pro časopis Moje psychologie.  A jak nesla rozhodnutí odjet? „Bylo to velké, ale ne složité rozhodování. Plně to spadá do mého pojetí partnerství: Nikdy nejde vše najednou. Jednou je čas pro jednoho, pak pro druhého. Odjížděla jsem z Česka v době, kdy se mi dařilo. Tím, že jsem řekla, že uvažuju o odjezdu, se nade mnou zavřela voda. Když jsem začala žít v New Yorku, ukázalo se to pro mnoho projektů, ve kterých jsem pracovala a pracuju, výhodnější. Nemám stálé angažmá - když přiletím, jsem plně k dispozici,“ říkala ještě před časem.

Zuzana Stivínová letos ve Varech s manželem

Neměla jsem, kam jít

Jak se cítila v New Yorku? „Lukáš odletěl přede mnou. Připravit hnízdo. Když jsme s dětmi dorazili do New Yorku, nastal švunk. Lukáš pracoval do noci, volné chvíle jsme věnovali tomu, abychom syny zařadili do nového života. A jednou, když děti odešly do školky a školy a Lukáš do práce, dívala jsem se z okna na lidi, kteří někam jdou. A já neměla, kam bych šla. Bylo to tísnivé,“ říká herečka.

Z české hvězdy matka v domácnosti

Nějaký čas byla v domácnosti, starala se o rodinu a chodila na angličtinu. Pak si přidala kurzy herectví a jógy. To jí dodalo sebevědomí, takže začala obcházet castingy na divadelní hry. Ve hře A Happy End získala roli a zahrála si v několika krátkých filmech. Ale od Čech se úplně neodstřihla. Létala sem kvůli natáčení nebo filmovému festivalu v Karlových Varech. Jenže…Když před pěti lety opouštěla Prahu, byla slavná. Češi ji uznávali, hrála v Národním divadle, získávala řadu cen, rozdávala autogramy. Zuzana Stivínová si ale velmi rychle musela zvyknout na to, že v New Yorku ji tohle nečeká. „Odjakživa jsem nesnášela nejistotu a teď v ní žiju," přiznala se tehdy. Herečka měla totiž v Americe absolutně jiné postavení. Na Broadwayi byla v pozici klasické „chudinky“ z Východu, smáli se její výslovnosti, o hlavní roli si, na jaké byla zvyklá z Čech, si tu mohla nechat jenom zdát. Stivínová se nevzdala a poctivě obrážela všemožné castingy. „Zkušení matadoři tvrdí, že tři roky jsou jedna hranice a pět let druhá. Po třech letech se prý naučím dýchat a po pěti se začne něco dít. Tak čekám na to dění," popisovala americké zkušenosti před rokem.

Zdánlivý průlom

A pak se něco stalo. „No potkala jsem jednu  starou Židovku… Najednou jsme spolu mluvily a ona mi začala vyprávět o svém příteli, Iddo Netanyahuovi. Je to rentgenolog, který napsal báječnou divadelní hru A Happy End, pro kterou hledá podmínky pro realizaci a… hledá také tu správnou herečku. Seznámila nás,“ vypráví, jak se stalo, že si v New Yorku zahrála divadlo. Dostala šanci, další ale nepřicházely.

Americký sen se nekonal

Ony ty šťastné konce amerického snu mají poměrně náročné průběhy. „O New Yorku se říká, že dá člověku jen jednu šanci. Mate ale tím, že jich nabízí miliony. Dělá to tím složitější. Člověk se musí důkladně rozhodnout, jakým směrem se vydá a čemu obětuje všechen čas a úsilí. Je to jiné, než jsme zvyklí u nás. V Česku jsem šla z projektu do projektu i díky tomu, že se tu známe, víme o sobě, víme, co umíme, co si vzájemně můžeme nabídnout. Je to na jednu stranu jednodušší, na druhou vás to velmi rychle zavede do slepé uličky škatulkování. V New Yorku i v Česku mají všichni nachlup stejnou starost o to, jak zaplatit složenky, jak mít za co žít a úplně stejně vás tahle nutnost nutí dělat kompromisy,“ srovnává Stivínová.

Moje rudá rtěnka tady nefunguje, zjistila herečka

Nechybělo jí, že v New Yorku na rozdíl od Prahy není za hvězdu? „Chtělo by se mi říct, že ne. Ale jo. Chybělo. Taky proto jsem si pro její dávku jezdila pravidelně do Prahy. Jsem člověk, který je rád středem pozornosti. V New Yorku je těžké na sebe upozornit sebekřiklavější rtěnkou - a že já používám ty nejostřejší odstíny rudé! Když jsem před časem byla se svým mladším synem v Praze, nechápal, jak je možné, že se v centru na ulici zdravím s tolika lidmi. Asi má dojem, že jsem byla nějaká pražská atrakce,“ směje se Zuzana.

Všechny víc zajímal manžel

I v New Yorku samozřejmě chodila na večírky, jenže na rozdíl od pražských se netočily kolem ní. „Znám tam už spoustu lidí a oni znají mě, ale nic z toho neplyne. Ke konverzaci na večírcích je pro všechny stále zajímavější můj manžel. Režiséra Coena i ostatní prostě logicky zajímá víc výzkum rakoviny. Tomu pochopitelně nejde konkurovat. Ale třeba hudebník Phill Glass zas ocení víc to, jak bubnuje můj starší syn, který chodí do hudebky s tím jeho. A tak si říkáme: Čau, máme šikovný děti,“ popisuje kruhy, ve kterých se v New Yorku pohybovala.

Kult hvězdnosti a Češi

V Česku jí prý chybí kult hvězdnosti. „Je to vlastně taková dohoda, ze které může těžit hodně lidí najednou. Když je nějaký herec či herečka takzvaně na vlně, můžou z toho získat producenti, novináři, obchodníci… V Česku to bylo za první republiky stejné. Teď je to zasypané nánosem falešné skromnosti a podivného rovnostářství. Třeba Slováci i Poláci to mají, nevím, kde se to u nás zaseklo,“ říká. A přidá historku. „Aňa Geislerová mi popsala takovou lekci hvězdnosti v praxi: Ubytovala se kdesi v hotelu se slovenskou hvězdou Zuzou Fialovou. Ta přišla na recepci s tím, že chce vyměnit pokoj, že má špatný výhled. Omluvili se jí a pokoj vyměnili. Aňa to pak zkusila jinde a zdánlivě žádala o totéž - nicméně jí řekli, že jiný pokoj nemají a ona za to odmítnutí téměř poděkovala,“ vypráví.

Dohoda o červeném koberci

„V Česku se třeba červený koberec považuje za cosi nabubřelého, v Americe je to dohoda. Od okamžiku, kdy někdo vstoupí na červený koberec, stává se věcí veřejnou. Může být fotografován, dotazován a musí to respektovat. Novináři čekají, až na něj dotyčný vstoupí, srovná si šaty a vědí, že se musí zastavit a oni mají právo se ptát. Lidi čekají, že se právě z tohoto prostoru budou účastnit oné show. V Česku se novináři přestali ptát. Byla jsem tuhle na tiskovce k filmu, a když nastal prostor pro otázky, bylo ticho. Nevím, jak je to možné,“ vrtí hlavou Stivínová.

V čem jí Amerika prospěla?

Teď je ale zpátky v Praze a prý napořád. Tedy než manžela vědecká kariéra zas odvane na druhý konec světa. Amerika jí ale zjevně pomohla srovnat si priority a získat zdravý odstup. Z nevkusné nezávislačky v krátkých vlasech se v módním New Yorku vyklubala dokonalá dáma v padnoucích outfitech. Netrvalo dlouho a všimli si jí módní redaktoři, takže brzy nafotila pár fashion setů, také začala točit, naposled seriál Pustina pro HBO.

Byl na spadnutí rozvod? Proč se vracela?

Proč se vracela? Manželovi končilo vědecké stipendium, problém zůstat by ale neměl. „Do Ameriky jsme odjížděli na tři roky, zůstali jsme šest let. Byli jsme tam déle, než jsme původně chtěli, líbilo se nám tam, ale myslím, že je teď správný čas, aby děti nebyly Američani a časem tam můžou se svou znalostí angličtiny jet studovat,“  komentovala herečka své rozhodnutí pro iDnes.cz. Zlé jazyky ale říkají, že rozvod byl na spadnutí, protože cílevědomá Stivínová v Americe těžce nesla, že veškerou pozornost sklízí její úspěšný manžel a ona je za herečku z Východu.

Dělat věci napůl

Sama ale tvrdí, že jí zahraničí prospělo. „Jsem rozhodně pobytem v New Yorku sebevědomější - jako ženská i jako herečka. Naučila jsem se taky, jaký je rozdíl mezi tím být známá a být hvězda,“ říká. „Pochopila jsem, že mnoho věcí stačí dělat napůl. Většinu svého života jsem hrozně túrovala a tlačila na pilu ve všech směrech. Pak jsem na hodině jógy uslyšela od učitelky Laury poprvé větu - to stačí. Snažila jsem tehdy protáhnout paži až do kýžené vzdálenosti, nešlo mi to a patrně jsem si už mohla ublížit. Došlo mi, že tohle lze velmi jednoduše převést do života. Příšerně vám ale začne protestovat ego. Nicméně, opravdu stačí snažit se tím správným směrem, a nemusíte si při tom urvat vazy. A pak mi jako lavina vytanuly všechny věty, které jsem na tohle téma kdy slyšela a puzzle se mi v hlavě poskládaly. Náročná Věra Chytilová v mé hlavě křičí: chyby, jedině chyby dělají ty věci zajímavější, defilují mi tam Lébl, Pitínský... Taky Ondříček, který prý vysvětloval Meryl Streep: jen buď, hraj, kamera si tě najde,“ popisuje objev, který udělala při newyorské hodině jógy.

Talent k mateřství prý má

Když už je zase v Čechách, neplánuje další dítě? „Kdysi jsem chtěla čtyři děti, přišlo mi to normální, protože jsem ze čtyř dětí. Ale to jsem vzdala při zjištění, kolik energie odčerpávají dvě - já jí mám přesně na dvě. Když jsme u těch dětí, mám potřebu se o svůj život s nimi dělit. Něco jsem viděla, něco zjistila a teď je třeba jim to ukazovat. Vždycky jsem pochybovala o mé schopnosti žít v partnerství, ale nikdy jsem nepochybovala o mém talentu k mateřství,“ říká matka dvou synů.

A herecké sny? Ty prý nemá. „Můj sen je můj život: Myslím si, že musíme trochu lítat a trochu dělat bordel. Nic nemůže být permanentně zalité sluncem, ani pod vodou. Je nutné padat na čumák a zkoušet slepé uličky. Naše kvalita se vždycky ukáže na tom, jestli umíme vstát a jít dál. To se lidem pak zapisuje do charakterů i do obličeje. Uvidíme, jak budu vypadat za pár let,“ říká jedna z nejzajímavějších českých hereček. 

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Dáša Vrchotová

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace