Moderátorka Ester Janečková vzbouřila vášně. Obvinila církev z homofobie, dokonce ze smrti svého synovce. A tvrdí, že dvě třetiny kněží a řádových sester jsou gayové a lesby
10.08.2016
Foto: ČT
Popisek: Ester Janečková ve svém pořadu Pošta pro tebe
Moderátorka Ester Janečková dokázala vzbudit pořádné vášně svým účinkováním v kontroverzní show České televize Pošta pro tebe. Její nebývalé vcítění se do osudů svérázných hrdinů tohoto „srdcerváče“ však bledne při srovnání s tím, jak intenzívně se v poslední době angažuje za práva homosexuálů. Tvrdí, že v naší zemi vládne nebývalá míra homofobie a velmi ostře také kritizuje i církev.
Její tažení proti homofobii odstartovalo v okamžiku, kdy předloni spáchal sebevraždu její čtrnáctiletý synovec Filip. Janečková od začátku tvrdila, že důvodem této tragédie byla nenávist, kterou pociťoval kvůli své menšinové sexuální orientaci a nedokázal se s tím vyrovnat. V dopise na rozloučenou si prý přál, aby rodina o důvodech jeho smrti mluvila veřejně. Toto přání plní Ester jako jeho teta skutečně s nasazením. A její otevřenost je místy šokující a vzbuzuje mnohé otázky. Například nad tím, že nenávisti kvůli své sexuální orientaci čelil teprve čtrnáctiletý chlapec, nebo když Janečková prozradila podrobnosti synovcovy smrti. V rozhovoru pro magazín Ona dnes prozradila, že před tím, než se Filip oběsil, si připravil oblečení do rakve a každému členovi rodiny napsal vzkaz. Čtenáři magazínu se v souvislosti s tím zamýšleli, zda chlapec spíše netrpěl nějakou poruchou.
Příšerně homofobní církev?
V rámci kampaně proti homofobii Ester přiznala, že homosexualita se týká i její starší sestry Dáši, která žije několik let s partnerkou. V dalším rozhovoru, který pro změnu poskytla časopisu Instinkt, zmínila, že je celá její rodina věřící a že ona sama má díky tomu možnost sledovat velké projevy homofobie ze strany věřících i ateistů. A do církve se pustila opravdu zostra. Popsala, že její sestra založila se svou partnerkou sdružení věřících gayů a leseb, nazvané Logos, ale je už z něj unavená, protože katolická církev je podle ní „příšerně homofobní“. Myslí si, že problém katolíků s gayi a lesbami strašně souvisí s celibátem a dokonce uvedla, že dvě třetiny kněží a řádových sester jsou gayové a lesby, kteří nikdy neudělali coming out a bývají homofobní ze všeho nejvíce.
Může za to kněz?
V několika dalších médiích pak dokonce Janečková tvrdila, že za smrt jejího synovce mohl homofobní kněz. Argumentovala přitom, že Filip nechtěl již dále chodit do kostela na vesnici, kde bydlel, protože místní kněz byl typickým příkladem homofoba, který při kázání mluvil o tom, jak je špatné registrované partnerství. Na Rádiu Wawe popsala atmosféru na Filipově pohřbu, kde mimo jiné vystoupil i předseda Logosu. Když se začala odnášet rakev, tak prý kněz vystartoval a křičel, že je registrované partnerství špatné. Řekl, že měl Filípka rád a že on by nesouhlasil s projevem, který na pohřbu na téma církve a homosexuality zazněl. „To bylo tak šílený, že jsem to nevydržela a vykřikla jsem: „To vy jste ho zabil! Vy a lidi, jako jste Vy!,“ líčila Ester Janečková skandál, který se odehrál na pohřbu synovce.
Ano, ale...
Názory Ester Janečkové ovšem vyvolávají kromě souhlasných reakcí i řadu opačných. Mnozí lidé především odmítají tvrzení, že je naše společnost homofobní. Shodují se na tom, že homosexuálům u nás nikdo neubližuje, mají stejná práva jako ostatní a řada z nich, například umělci, se těší velké oblibě. A fakta jim dávají za pravdu. Podle řady průzkumů veřejného mínění patří Česko k nejvíce tolerantním zemím vůči komunitě homosexuálů i bisexuálů. Někteří odborníci ale tvrdí, že skutečnost může být jiná, část dotazovaných totiž při výzkumech nepřizná, co si myslí ve skutečnosti. A jiní zase homosexualitu tolerují s určitými výhradami. K těm například patří, když gay a lesbická komunita až příliš okatě demonstruje svoji odlišnost v různých průvodech. Zatímco až tři čtvrtiny Čechů uznávají právo, aby homosexuálové mohli uzavírat registrované partnerství, méně tolerantní jsou k tomu, aby si mohli adoptovat dítě.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adéla Hofmanová