Pamětníci říkají, že byl jedinečný spisovatel, ale taky pěkný skrblík a možná nejen to. Byl Foglar Jestřáb, nebo straka? Marko Čermák, kreslíř Rychlých šípů, popisuje podivnou věc…
08.07.2016
Foto: ČT repro
Popisek: Jaroslav Foglar
Za kresby do komiksových sešitů totiž dostal zaplaceno jen jednou, za reedice a že jich bylo, neměl ani korunu. Všechno šlo Foglarovi. „Plácli jsme si, protože jsem byl elév a chtěl jsem to dělat za každou cenu. Dohodli jsme se, že mi zaplatí kresby Rychlých šípů jednou, ale když budou další vydání, tak mu všechny peníze, které mi z toho budou chodit, budu dávat,“ vzpomíná Čermák pro Týdeník Téma.
Měl jsem mu dávat všechny peníze, říká výtvarník
„Dneska bych si to asi rozmyslel a leckterý výtvarník, který si drží svoji čest, by na to asi nepřistoupil. Jenže mně přišlo božský dělat Rychlé šípy s Foglarem. A protože dalších vydání bylo opravdu hodně, nanosil jsem mu desítky tisíc, což bylo tenkrát dost. Skončilo to až po Foglarově zákazu v sedmdesátých letech,“ popisuje spolupráci s Foglarem. Po revoluci začaly Rychlé šípy zase vycházet. „A Foglar zase přišel s tím, že všechno, co dostanu od nakladatelství, mu budu dávat. To už jsem mu řekl: Podívejte, dal jsem vám ze svého těch peněz opravdu hodně, nemyslíte, že bych si po těch letech už mohl nechávat, co mi patří? Ale on na to: Tak jsme se přece dohodli,“ krčí rameny Čermák.
To je nečestné!
„V nakladatelství mi řekli, že smlouvu musí stejně napsat na mě jako na výtvarníka, a co s těmi penězi udělám, je moje věc. Ale jestli to prý budu dávat Foglarovi, jsem blázen. Tak jsem mu řekl, že jsem mu dal svých honorářů dost a že si další nechám. On ztuhnul a začal, že jsem porušil slovo a že to je nečestné a podobně. Naše vztahy ochladly, ale nic nového už jsme stejně udělat nemohli, protože žádné nové příběhy nepsal a knížek, které jsem mu ilustroval, se to netýkalo.“
Když je někdo výjimečnej, bývá i divnej
Jak si Foglarovu chamtivost, neslučitelnou se skautskými ideály, vysvětluje? „Já si to vysvětluju tím, že když je někdo výjimečnej, tak na druhou stranu bývá zase něčím divnej. A to on byl. A tím ho vlastně omlouvám,“ končí Čermák. Foglar měl těch stínů či charakterových zvláštností vícero. Od dětství byl výrazně citově vázán na svou matku, s kterou žil a pečoval o ni až do její smrti ve vysokém věku. Možná proto jako by povahově zůstal třináctiletým chlapcem. Ve Foglarově životě ale kromě matky schází výrazný ženský prvek, nikdy se neoženil. Ve své autobiografii Život v poklusu se zmiňoval o svých láskách jen letmo, jako by tím chtěl potvrdit svou sexuální normálnost. Celý jeho život se totiž spekulovalo o jeho náklonosti, patrně ale ryze platonické, k náctiletým chlapcům. Se ženami si nerozuměl, neměl si s nimi o čem povídat, jeho vášní byl oddíl – a chlapci v něm.
Byl Foglar pedofil?
Byl Foglar pedofil? Jaká byla jeho skutečná motivace k 60leté práci pro oddíl? V práci s dětmi nalézal uspokojení svého citového života, sotva jeden chlapec z oddílu odešel, hned měl za něj náhradu, obklopoval se pouze chlapci určitého věku – od 11 do 15 let, starší chlapci, kteří procházeli pubertou, mu už byli cizí – on sám jí totiž vlastně neprošel. Děti si zároveň idealizoval a to, které se nevešlo do jeho škatulky, z oddílu vyhodil, za kouření nebo randění s děvčaty. I jeho knižní popisy krásy chlapců, o kterých píše, zavánějí pedofilií. V popisu chlapeckých přátelství mluví o „zjitřené touze“, popisuje svalnatá opálená a pružná těla.
Co na něj měla Stb?
Pravda ale je, že nikdy se nepotvrdil žádný případ, kdy by Foglar své svěřence opravdu sexuálně obtěžoval. A nevyšťourala to ani Stb, která měla po dlouhá léta Foglara v hledáčku. I když… Co na něj vlastně Stb měla, že se nechal naverbovat? Z materiálů vyplývá, že Jaroslav Foglar byl zverbován 31. října 1955 operativním pracovníkem Dvořákem v rámci pražské správy StB. „Jeho zařazení v rámci 4. oddělení III. odboru, resp. IV. odboru a 3. oddělení napovídá, že jeho úkolem bylo pracovat proti takzvanému vnitřnímu politickému nepříteli," říká bývalý náměstek Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Žáček. Foglarova agentská kariéra trvala poměrně krátce - do 17. dubna 1956, tedy necelý půlrok.
Stb ho sledovala dlouhá desetiletí
Podle znalce spisovatelova života, světově uznávaného autora Encyklopedie her Miloše Zapletala, to může svědčit o tom, že Foglar dodával StB jenom bezvýznamné informace. „Užitečné agenty si estébáci jistě drželi po dlouhá léta," říká Zapletal. Foglar byl ovšem v centru zájmu StB ještě několik desítek let. Archívní materiály říkají, že na něj byl veden pozorovací svazek v letech 1958 až 1961 a pak ještě jednou v roce 1975. Podle ředitele odboru archívní a spisové služby ministerstva vnitra Mgr. Jana Frolíka však z trosek Foglarova spisu nelze vyčíst, zda byl Foglar znovu zkusmo úkolován, nebo byl naopak středem zájmu policie jako potenciální nepřítel. Takovéto přemety v nazírání na zájmové osoby nebyly v historii komunistickému režimu nijak výjimečné.
„Jeho spis byl skartován v roce 1983. Zřejmě po dosažení 75 let věku, s přihlédnutím ke skutečnosti, že pan Foglar byl bezdětný, šlo tedy z hlediska StB o materiál bez perspektivy budoucího operativního využití v některé z případných budoucích akcí," uzavírá Frolík.
Hrozili, že mu seberou jeho chlapce?
Otázkou zůstává, jak byl Foglar zverbován? V podobných případech byly nejdříve získány citlivé informace. „Pro tento účel se používalo zvláště sítě takzvaných důvěrníků," říká policista, který se problematikou StB dlouhodobě zabývá. Ti měli proniknout do blízkosti vytipovaných osob, získat jejich důvěru a podávat jakékoli zprávy z jejich denního života. Tyto informace, často velmi intimního rázu, pak sloužily estébákům ke zlomení odporu verbovaného. „Dotyčná osoba tak měla nabýt dojmu, že o ní policie všechno ví, že před ní nemůže mít žádná tajemství. Tomuto cílenému tlaku odolali jen někteří," dodává policista. Zdá se, že právě tato poslední varianta - hrozba zákazu činnosti jeho oddílu - byla tím, co donutilo Foglara podepsat závazek, tu smlouvu s ďáblem.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Dáša Vrchotová