Když natáčí erotickou scénu, chodí už od rána nahatý po place – prý aby si štáb zvykal. Co prozradil známý režisér na herce s tváří Paula Newmana, který si to rozdal před kamerou i s Geislerkou?
01.07.2016
Foto: TV Prima
Popisek: Scenárista a režisér Jan Hřebejk u Krause
Pikantních postelových scén, které jsou ale často nakonec až tragikomické, je v jeho filmech nesčetně, nejvíc ale dal režisérovi Janu Hřebejkovi zabrat jeden z hlavních protagonistů filmu Kráska v nesnázích. Prý je mu všechno jedno.
Svůj úplně první film režíroval ještě na FAMU. Jmenoval se Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít. „Žádných jiných filmů není víc než pornofilmů. Všechno už tu bylo. Já mám rád sex ve filmu, když je humorný, jako například v Pelíšcích nebo v Nestydovi. To se člověk pobaví,“ prohlásil v jednom rozhovoru Jan Hřebejk, který tento týden oslavil devětačtyřicáté narozeniny, a dodal: „Když režíruje Pedro Almodóvar nebo David Lynch, tak je to bomba, ale jinak…“

Roman Luknár a Aňa Geislerová ve filmu Kráska v nesnázích
Jak se točí sex
Osvědčenou tvůrčí dvojici již léta tvoří se scenáristou Petrem Jarchovským, a na co se jen podívají, to vyjde. „Jen kdybychom vymýšleli méně sexuálních scén, ty se točí těžko,“ povzdychl si Hřebejk. Nejvíc zabrat mu prý dal slovenský herec Roman Luknár, který si zahrál manžela Ani Geislerové v hořké komedii Kráska v nesnázích. „Tam jsem sex použil jako jednu z hlavních věcí, která ještě drží rozpadající se vztah pohromadě, ale je nepříjemné to natáčet. I když některým hercům je to úplně jedno. Luknár točí sexuální scénu tak, že už od rána chodí nahý po place, a když mu řeknete, aby se oblékl, tak se hájí tím, že si má štáb zvykat,“ prozradil.

Osvědčený tvůrčí tandem Jan Hřebejk a Petr Jarchovský
Do všeho kecat nemusí
I když se proslavil jako režisér, ve skutečnosti tuto profesi nikdy nestudoval a FAMU absolvoval jako scenárista a dramaturg. Úspěch studentských filmů, které byly oceněny na festivalu FAMU, ho ale katapultoval do jiné profese. „Díky tomu jsem ve dvaceti letech začal jako nevystudovaný režisér točit pro Českou televizi. V profesi režiséra je paradox, a to nemyslím pejorativně, že režisér vlastně nic umět nemusí, ale měl by dobře rozumět těm ostatním profesím,“ vysvětlil. „Já si o sobě myslím, že svým spolupracovníkům nechávám prostor rozvinout vlastní kreativitu. Prostě nemám ambici kecat do všeho.“
Divák si většinou režiséra představuje jako věčně brblajícího a křičícího tvora, který spí s herečkami a vede bohémský život. Mezi takové ale Hřebejk rozhodně nepatří. Při jeho natáčení se prý nehuláká a herci si spolupráci s ním chválí. „Často nechávám herce jen tak tvořit a oni si většinou výborně poradí, nebo štáb na půl dne zpacifikuju, aby dělali něco jiného, a já s herci intenzivně zkouším. Potom se k výsledku většinou dostaneme velmi rychle. Vím, co od herců chci, ale nemůžu dopředu vědět, jestli nás společně nenapadne něco lepšího.“

Jan Hřebejk s manželkou Lenkou
Další paní Columbová
Rodinu založil až na prahu čtyřicítky a jeho manželka Lenka, s níž má syna Jonáše a dceru Antonii, je další paní Columbovou českého showbyznysu – ve společnosti se totiž po jeho boku objevuje opravdu jenom sporadicky. „Čekali jsme, až moje žena dostuduje. Studovala architekturu, ale protože má vysoké dioptrie, nedoporučili jí, aby dělala profesi, v níž bude většinu času rýsovat při umělém osvětlení. Hledala proto jinou školu a nakonec ji téměř ve třiceti přijali na práva,“ prozradil. Děti se jim narodily s dvouletým odstupem a Jonáš, který si dokonce zahrál ve filmu Medvídek jako tříměsíční miminko, prý moc pěkně kreslí. Jestli ale některý z Hřebejkových potomků začne uvažovat o režisérské profesi, on prý bude první, kdo ho bude od ní odrazovat.

Tříměsíční syn Jonáš ve filmu Medvídek
Začalo to na gymplu
Úplně jinou představu o synově budoucnosti měli kdysi i jeho rodiče, kteří neměli jako úředníci s filmem či divadlem vůbec nic společného. Chodil na gymnázium, na kterém se jako na jediném v Praze maturovalo z psychologie a pedagogiky, protože prý tušil, že by mu matematika mohla nadělat pořádné problémy. K přijímačkám na FAMU se nakonec ze sedmi chlapců ve třídě přihlásili tři – kromě Jana i jeho kamarád Petr Jarchovský a stejně úspěšný scenárista a režisér Dan Wlodarczyk. Právě Petr se stal jeho ‘dvorním‘ scenáristou a většina jejich filmů vychází ze společných zážitků. „Vždy jsme si vyprávěli rodinné příhody, trapasy a situace. Máme s Petrem stejnou rodinnou anamnézu, oba jsme vyrůstali za komunismu ve střední vrstvě. Rodiče nebyli rozvedení, oba jsme měli starší sourozence a na Vánoce jako benjamínkové rozbalovali dárky. Oba jsme měli v rodině širokou názorovou škálu – od tety řádové sestry až po strýčka komunistu,“ přiznal. „Je to jako bychom byli bratři.“
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská