České kuře vzácností? Stoupá dovoz z Polska a Brazílie
28.05.2013
Foto: PanAves
Popisek: Špatným skladováním a dopravou přijdou každoročně zbytečně nazmar tuny kuřecího masa a tisíce ptačích životů. Přitom miliony lidí na naší planetě hladovějí.
Navzdory kritice polských potravin neustále stoupá dovoz kuřecího masa od našich severních sousedů. Podíl na jeho celkovém dovozu činí již 45 procent. Příčinou je výhodná cena, o niž se zpravidla „zaslouží“ horší chovatelské podmínky.
Kritika některých polských potravin ze strany domácích výrobců se zřejmě v České republice míjí účinkem. Svědčí o tom skutečnost, že v prvním čtvrtletí letošního roku stoupl dovoz drůbežího masa z Polska. Pro dovozce je rozhodující cena, o podmínky, v nichž je drůbež chována, se zpravidla příliš nezajímají. Přitom řada zahraničních chovů stále ještě nesplnila nařízení Evropské unie o lepších podmínkách chovu, protože produkce v upravených chovech j dražší než v neupravených. Naproti tomu české farmy právě patří k těm, které nařízení splnily beze zbytku.
Dovoz i přes oceán
Od ledna do března 2013 bylo do České republiky dovezeno 26 714 tun drůbežího masa, což je o 13 procent více než loni ve stejném období. Z tohoto objemu pocházelo z Polska 12 142 tun, což je 45 procent veškerého dovozu. Loni činil podíl drůbežího masa z Polska ve stejném období pouze 35 procent.
Druhým největším importérem drůbežího masa do Česka je překvapivě Brazílie. Chov těchto kuřat se v podstatě odehrává na zámořských lodích, na které Brazilci naloží malá kuřátka. Cestu do Evropy je pak dokrmí, zabijí a zpracují, takže u břehů starého kontinentu přistanou již s hotovým, a navíc čerstvým zbožím.
Kuře předběhlo krávu
Dovoz masa se podle drůbežářů od roku zvyšuje, v posledních třech čtyřech letech činí nárůst osm až deset tisíc tun. „Dovoz ze třetích zemí je dán příznivou cenou, neboť řada zahraničních podniků nemá standardy jako u nás,“ potvrdil novinářům Milan Říha, předseda Sdružení drůbežářských podniků a generální ředitel největšího zpracovatele drůbeže, společnosti Vodňanská drůbež.
Dalším důvodem je stoupající spotřeba. Zatímco v 90. letech činila u nás zhruba 12 kilogramů na osobu ročně, nyní je to asi 25 kilogramů. Drůbeží maso tak „předběhlo“ na žebříčku zájmu spotřebitelů hovězí a dostalo se na druhé místo za vepřové. Dovoz se na tuzemské spotřebě podílí asi 30 procenty, zbytek pochází z domácí výroby. Za celý loňský rok činil dovoz drůbeže 99 313 tun.
Ještě výrazněji ale roste objem vývozu drůbeže. V prvním čtvrtletí ho bylo z tuzemska vyvezeno 7729 tun, zatímco ve stejném období loni jen 5481 tun. Přes 60 procent české produkce drůbeže směřuje na Slovensko. Drůbeží maso bylo podle Českého statistického úřadu jediným z hlavních druhů masa, u něhož loni vzrostla výroba, konkrétně o 2,7 procenta.
Jak si vybrat to pravé
Obchodní řetězce nabízejí maso pěkně zabalené do průhledných fólií nebo krabiček. Pro jistotu je oblepí spoustou samolepek, které mají zvednout důvěru zákazníků. Nakupující se tak zavalen nepodstatnými informacemi a ty podstatné neregistruje. Staré a zkažené kuřecí maso se pod takovou „parádou“ pozná na první pohled jen velmi obtížně. Varovat nás může maximálně promodralá kůže či našedlé odstíny, které signalizují, že s obsahem balíčku opravdu nebude všechno v pořádku.
Samospasitelná není ani rada našich babiček, které kladly důraz na barvu. „Výrobci kuřat vám udělají barvu kuřete, jakou chcete. Záleží na tom, co se do krmení přidá během posledních pár týdnů,“ upozorňuje televizní šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Daleko víc doporučuje soustředit se na tvar jeho těla a pevnost svalstva. Zatímco kuřata z velkochovu bývají baculatá, jejich kolegové, kteří vyrostli ve volném výběhu, mívají štíhlejší, protáhlejší tělo a svalnaté, „vyběhané“ nožky.
Zaujal Vás tento článek? Posílejte nám svoje názory i podněty na ');! Těšíme se na ně.
Vložil: Lucie Bartoš