Nikdy jsem se mámy neptal na podrobnosti, ale muselo to být něco příšerného, prozradil pohledný herec s podivným jménem a běsy v duši, které přestal tajit

Foto: TV JOJ

Popisek: Csongor Kassai

Další Maďar v českém filmu? Po Otíkovi z Vesničko má středisková přebírá štafetu Csongor Kassai. Znáte ho z oscarového Musíme si pomáhat anebo jako Lucifera z pohádky Čert ví proč. Jenže Csongor to má složitější, je totiž maďarský Slovák. Proč je pořád sám a nemá rodinu?

Tragická smrt malé sestřičky

Sestra ale zemřela ještě jako dítě. A dnes třiačtyřicetiletý herec se s tím nikdy nevyrovnal. „Doma jsme trávili jarní prázdniny. A i když byl únor, bylo celkem hezké počasí. U sousedů jsme hráli na honěnou. Vybavím si, že sousedka větrala peřinu, pak ji dala na zábradlí. Sestra ji totiž poprosila o sklenici vody. Zřejmě byla děsně studená, a jak to rychle vypila, dostala křeč do srdce,“ vzpomíná v rozhovoru pro slovenský týdeník Téma herec, kterému tehdy bylo o rok méně než pětileté sestře.

Babi, sestra asi umřela…

„V té chvíli padla na zem a už se nezvedla. Se mnou na to koukalo dalších pět dětí. Vedle bydlela zdravotní sestřička, která přiběhla, aby jí mohla dát masáž srdce a umělé dýchání. Odvezla ji do nemocnice. Přišel jsem bez ní domů oznámit babičce, že sestra asi umřela. Do smrti budu mít před sebou ten babiččin výraz. Pak přišli domů rodiče, z práce si odskočili na oběd a místo toho okamžitě odjeli za sestrou... Nikdy jsem se mámy neptal na podrobnosti, ale muselo to být něco příšerného,“ vypráví Csongor.

Jsem hysterka, děti nechci

Sám nemá ani přítelkyni, ani děti. Že by ho trauma z dětství pořád pronásledovalo? Navenek se tváří jako největší cynik, ale bůhví. „Mám v sobě skrytou hysterii. Snažím se s tím pracovat, ale reaguji občas neadekvátně. Nemám rád, když třeba odřu auto. Hned bych ho nejraději vrátil a koupil si nové. No a co když by se mi nevyvedlo dítě? Nevím, jak bych reagoval,“ upřímně říká herec -  ještě že děti nemá… „Přítelkyni nemám, hledám vtipnou, chytrou, svobodnou dívku s nadhledem, která umí dobře vařit,“ říká s úsměvem. Žít s jeho běsy asi ale nebude jednoduché.

Dar rozesmát

Jako dítě přitom byl samotář, neduživé dítě, se kterým se málokdo kamarádil a tak se později začal předvádět, aby získal pozornost. „V Košicích jsem na přání svých praktických rodičů neochotně vystudoval elektrotechnickou školu, obor silnoproud, kde jsem během studií navštěvoval školní divadelní soubor. Většinou jsme hráli komedie a já zjistil, že mě baví být na jevišti a rozesmívat lidi. Začínal jsem parodováním svých pedagogů. Snažil jsem se ze všech sil, protože sám učitel si mě zavolal před tabuli a nechal mě, abych ho předvedl. Při představě, že tím zkrátím hodinu nejméně o patnáct minut, jsem si dával záležet. Byla to nejtěžší škola, protože jsem musel zimprovizovat komickou situaci tak, aby se pedagog zasmál spolu se spolužáky, a hlavně se neurazil. Hned po maturitě jsem od elektřiny utekl do místního divadla Thálie, kde jsem se konečně dostal k tomu, co mě bavilo,“ popisuje, jak se dostal k divadlu.

Kvóta na Maďary

„Rodiče jsou Maďaři, a přestože jsem se narodil na Slovensku, jsem maďarské národnosti. V soukromí jsem nikdy se svým jménem problém neměl, protože pro Maďary je typické a navštěvoval jsem jak maďarskou školku, tak maďarskou základní i střední školu. I Košice jsou trojjazyčným městem, kde všichni hovoří slovensky, maďarsky a „košicky". Jen na úřadech jsem ho občas musel hláskovat,“ říká Csongor. Díky svému maďarskému původu se dostal i na slovenskou hereckou školu, na VŠMU. Ta má totiž kvóty na studenty maďarského původu – a tak dostal talentovaný herec šanci. Občas jsou i kvóty k něčemu dobré…

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.   

Vložil: Dáša Vrchotová