Na zálety se neplížil s vyhrnutým límcem a kloboukem, vraženým hluboko do čela, a nesnášel pokrytce, kteří činili totéž, ale tajně. Správný muž o ženách nemluví, ale miluje je – říkával legendární milovník. Tajnosti slavných
06.06.2016
Foto: ČT
Popisek: Miloš Kopecký jako legendární doktor Štrosmajer
Milovaly ho celé generace a on zase nade vše miloval ženy. V jeho životě se jich vystřídaly celé zástupy stejně jako mánie a deprese. O jeho trápení věděli jenom jeho nejbližší. Kdo ho ale znal osobně, dobře věděl, že život pro něj znamenal jedno velké, nekonečné trápení.
Jako dramatický umělec exceloval, jako komik byl přímo geniální a jeho tvář byla nepřehlédnutelná. Veřejnost ho zřejmě zná nejčastěji jako doktora Štrosmajera z Dietlova seriálu Nemocnice na kraji města či jako padoucha Hogo Fogo v Brdečkově westernové parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera. „Narodil jsem se v meziválečné době před velkou světovou krizí a jediné pěkné, co se o té době dá říci, je to, že jsem se v ní narodil já,“ říkával Miloš Kopecký se ‘skromností‘ sobě vlastní. Rodnou Prahu velmi miloval a nikdy ji neopustil, ani když ho vyzývali přátelé ze zahraničí k emigraci.
Nespolehlivost, nebo nemoc?
Jediné světélko v nekonečné temnotě. Tak by se dala nazvat jeho poslední manželka, baletka Jana Křečková, s níž žil třicet let až do své smrti v roce 1996. Stála při něm doslova v dobrém i zlém, protože nezapomenutelný herec trpěl prakticky celý život maniodepresivními stavy. Ve fázích deprese vůbec nekomunikoval a nehrál, ve fázi mánie zase žil doslova na plné obrátky.
Léčil se sice poctivě, mimo jiné i u známého psychiatra Miroslava Plzáka, přesto ale vždy dosáhl jenom odkladu dalšího trápení. Nemoc způsobila, že populární herec nikdy dopředu netušil, zda vůbec bude schopen splnit své pracovní závazky. Mnohokrát je také splnit nedokázal, což z něj v očích produkcí činilo nespolehlivého partnera.
Stačila jen maličkost
Někdy se stalo, že ho nemoc vyřadila z provozu i na celý měsíc. Často kvůli němu musela být rušena divadelní představení, odkládalo se filmování. Nadělal si tím nechtěně spoustu nepřátel, protože většina kolegů z branže, o veřejnosti ani nemluvě, o jeho chorobě nevěděla a jeho zvláštní chování, které se projevovalo především v obdobích mezi mánií a depresí, považovali za aroganci, nafoukanost a pohrdání okolím.
Spouštěčem depresivní fáze bývaly často naprosto obyčejné maličkosti, třeba hádka s manželkou nebo příliš malá role v divadle. Stalo se mu to například v divadelní hře Car Fjodor, v níž dostal jenom menší roli ruského bojara. Na jeviště vyšel pouze na začátku, a pak až na úplném konci a většinu představení proseděl v rekvizitárně. „Považoval to za obrovskou potupu. Zdravotní stav se mu tehdy natolik zhoršil, že vždycky před večerním představením musel podstoupit elektrošoky,“ prozradila později jeho manželka Jana. Léčba sice zabírala poměrně dobře, jenže později ji pan Kopecký začal odmítat, protože měl pocit, že mu zhoršuje paměť.
Vyšlo to až napočtvrté
Čtvrtá žena to všechno snášela trpělivě, ty před ní tolik trpělivosti neměly. Jeho první manželkou byla nezapomenutelná Stella Zázvorková, s níž se oženil v oce 1946 a měli spolu dceru Janu Kateřinu. Rozumět si ale přestali již krátce po svatbě, hlavním kamenem úrazu byla prý Milošova nespolehlivost. Druhou vyvolenou se stala řidička tramvaje Kateřina Soukupová, která pocházela z bohaté selské rodiny a kvůli Kopeckému se rozešla s hudebním skladatelem Harry Macourkem. Ani tento svazek ale dlouho nevydržel.
Pak v jeho životě následovalo sedm let u Mileny Le Breux a románek s režisérkou Věrou Chytilovou. Potřetí se oženil v roce 1963 s tanečnicí Janou Lichtenbergovou, která prý byla podobná slavné krasavici Brigitte Bardot. Vzali se po krátké známosti a stejně krátké bylo i manželství. O jejich vztahu zřejmě leccos naznačovalo už svatební oznámení, na němž Kopecký sděloval světu, že zůstává nadále svobodný, přestože se žení. Pokus o manželské soužití mu konečně vyšel až napočtvrté s Janou Křečkovou.
Notorický záletník
Být ženatý pro něj prý nikdy neznamenalo, že by se měl kvůli jediné ženě vzdát lásky všech ostatních. „O ženách se nemá mluvit. Správný muž ženy miluje a nerozebírá je,“ říkával legendární herec, který byl čtyři v jednom – neodolatelný gentleman, romantik, filozof i realista. Nesnášel pokrytce, kteří dělali úplně totéž jako on, ale tajně. S uspokojením vždy zdůrazňoval, že se na zálety nevykrádá s vyhrnutým límcem a kloboukem, posazeným hluboko do čela. Svoji poslední ženu měl opravdu rád a navzdory všem avantýrám se k ní vždy vracíval jako do poklidného přístavu. „Život je nádherný, ale já na něj nestačím,“ říkával.
Čtěte také:
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská